Prokletá trať v Mlékojedech: Proč pár metrů přitahuje sebevrahy a jde tomu zabránit?

Nová zastávka se zabezpečením? Alespoň proti nehodám..
Zobrazit fotogalerii (4)
29.05.2017 - 09:15   |  

Bermudský trojúhleník, Point pleasant nebo třeba Ďáblovo moře. Místa, kde se dějí nevysvětlitelné události a ze kterých jde husí kůže. Podobné pocity můžete mít z železniční trati v Mlékojedech. Během velmi krátké doby tam pod koly vlaků zemřelo několik lidí. Proč právě tady, čím je místo zvláštní a snad i přitažlivé?

Na trati u Mlékojed došlo během dubna a května k celkem pěti srážkám vlaku a člověka. Ve dvou případech se prokazatelně jednalo o sebevraždu. Pokud jde o další tři události, jsou stále v šetření, s největší pravděpodobností však jde rovněž o úmysl. 

Nikdo to tady nechápeme

Město Neratovice, ke kterému Mlékojedy územně patří, neví, jak by mělo situaci řešit. "Je to věc Českých drah. Oni spravují i okolí tratě," tvrdí mluvčí Neratovic Jiřina Kovářová. Jak si ale vysvětluje nedávné události? "Vůbec nevíme, nikdo to nechápeme. Nikdy předtím to tak nebylo. V Neratovicích je nebezpečný přejezd, tam bylo hodně mrtvých. Ale spíš nehody. Tady nikdy."

Pokud jde o obyvatele Neratovic, reakce na sociálních sítích jsou různé. Od vyjádření upřímné soustrasti až po šokované výlevy.Ovšem najdou se i tací, kteří si z tragédie dělají na sociálních sítích legraci. "Najděte si jiné místo - třeba jděte s traverzou do Labe," nebo "V práci mi to jako omluvenku už nechtějí věřit," a podobně.

Brzdná dráha je ve stovkách metrů

Po dotazech směřovaných na České dráhy jsme byli odkázáni na Drážní inspekci a Správu železniční dopravní cesty. "České dráhy jsou pouze dopravcem, nehody vyšetřuje a statistiky vede právě Drážní inspekce. Správa železniční dopravní cesty má v gesci kamery, závory a určuje také rychlosti na tratích," vysvětluje mluvčí ČD Radka Pistoriusová. 

Strojvedoucí nic nezmůžou. "Pokud jde o strojvedoucí, tak ti samozřejmě o úsecích, kde se stávají mimořádnosti, vědí," říká Pistoriusová. Myslí si však, že pokud se člověk rozhodne ukončit život pod koly vlaku, strojvedoucí tomu nezabrání. "I když troubí a použijí rychlobrzdu, brzdná dráha vlaku, vzhledem k jeho hmotnosti, je ve stovkách metrů." 

Jak to vidí SŽDC? 

SŽDC společně s ČD každý rok vypravují „Preventivní vlak bezpečné železnice“. Je určený pro žáky základních škol a studenty středních škol a učilišť. Za deset let jím prošlo 16 tisíc mladých lidí. Cílem je varovat děti i dospělé před nebezpečím na železnici. K akci patří i návštěvy škol, kde dětem vysvětlují, jak se mají v prostředí železnice chovat i třeba to, jak dopadají následky obyčejné frajeřiny.

Je jasné, že oplotit 15 tisíc kilometrů tratí vysokým plotem by byla nákladná hloupost. Stejně tak instalovat kamery na všech úsecích, kde by se "něco mohlo stát". Stejný nesmysl je nutit vlaky, aby jezdily pomaleji. Dokonce i při pětikilometrové rychlosti vás může lehce zabít. Pravdou také je, že když kdokoliv vstupuje do kolejiště, mimo přejezd. riskuje život. Vstup do kolejiště je proto také trestným činem, za který můžete dostat pořádnou pokutu. 

"Činit opatření, která zamezí sebevrahům ukončit život, je téměř nemožné. Když se budou chtít zabít, stejně si najdou cestu," myslí si mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. "Mrtví na této trati se pohybovali v místech veřejnosti nepřístupných. Jiná situace je v případě přejezdů. Tam  investujeme ročně stovky milionů korun na zvýšení zabezpečení. Bohužel zkušenosti ukazují, že ani světla a závory nezastaví neukázněné a bezohledné řidiče, kteří vědomě porušují zákon." Jediné možné řeščení vidí SŽDC v prevenci, kontrolách a represích v podobě pokut. 

Co zmůže policie? 

"Mělničtí kriminalisté intenzivně pracují na všech případech sražených osob na trati Neratovice - Všetaty. Zatím jsme ve fázi zjišťování okolností a příčin, jsou to velmi citlivé případy," má za policii jasno Markéta Johnová. Zároveň dodává, že vzhledem k pozůstalým nebude poskytovat další informace. Z neoficiální zpráv však vyplývá to, že spolu pět pravděpodobných sebevražd nesouvisí. 

Příčiny jsou však u všech sebevrahů většinou podobné. Jde o duševní onemocnění, zdravotní problémy, rodinné konflikty, případně problémy v práci. Nejčastěji si berou život lidé se základním vzděláním, případně ti bez maturity, častěji nezaměstnaní.

Statistiky a psychologie

Ze statistik vyplývá, že nejčastějším způsobem sebevraždy je oběšení. U mužů je druhou možností střelná zbraň a skok z výšky, pro ženy to většinou bývá předávkování prášky. Ženy volí způsob sebevraždy, který není pro jejich tělo destruktivní. Zároveň jsou u nich pokusy o sebevraždu častější. Mužům se však ve více případech "povede" čin dokončit.

Nejvíce případů eviduje policie od března do května, což by odpovídalo i času sebevražd v Mlékojedech. "Jde o to, že místo už je ověřené. Je jisté, že když dodržíte jednoduchý postup, výsledek bude stejný tak, jako u lidí před vámi. Lidé mají rádi "osvědčené věci", srážka z vlakem je pak jistou smrtí," vysvětluje studentka psychologie Pavlína Zapletalová. Je podle ní však poněkud překvapivé, že ve třech případech jde o ženy, které volí často raději prášky, či podřezané zápěstí. "Ta vůle zůstat stát a neuhnout je obrovská a potlačit pud sebezáchovy je nesmírně náročné," dodoává Pavlína Zapletalová.

"Kdo se nemůže zabít jedním způsobem, zvolí si jiný. Kdo takový úmysl má a je přesvědčen o řešení tímto způsobem, má celou řadu alternativních možností. To je v podstatě snadné," myslí si psychiatr Jiří Beran. Jakákoliv prevence je podle něj dobrým krokem. "Navíc jiná, alternativní řešení s výjimkou skoků z výšek, nebývají stoprocentně úspěšná."

Okamžik před smrtí

V osudovém okamžiku jde hlavně o emoce. A ty příliš dlouho nevydrží. Jakákékoliv zdržení může tedy vést k tomu, že k sebevraždě nakonec nedojde. Dalším častým důvodem, proč lidé nedokončí svůj pokus o sebevraždu je strach. Strach je přirozeným kontrolním mechanismem, který ovládá náš pud sebezáchovy.

Strach ze smrti je především strachem z neznámého, protože co člověk nezná, toho se automaticky bojí. Další obavou je často i to, že "akce" bude bolet. Dnešní poznatky vědy však ukazují, že smrt je spíše krásná, než bolestná, protože mozek vylučuje látky jako endorfiny, které mají až stonásobně větší účinek než například LSD. Ovšem na stoprocentní potvrzení této teorie si jednou budeme muset přijít každý sám.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru