A co jít třeba do důchodu? Prezidentův člověk ničí úřad ombudsmana, a poslanci jen vzdychají

Neshody ombudsmana Křečka s jeho zástupkyní dosáhly takových rozměrů, že se Monika Šimůnková rozhodla ze své funkce odstoupit
  |   komentář

Spory v úřadu veřejného ochránce práv vygradovaly v odchod zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové. Pro Česko je to další tragická ukázka toho, jak velký vliv mají lidé, které do svých funkcí instaluje prezident Miloš Zeman. Stanislav Křeček si bude v klidu užívat výhody úřadu dalších pět let a zástupci Poslanecké sněmovny, která jej do funkce zvolila, můžou jen nesouhlasně vzdychat na sociálních sítích. 

Bývalý poslanec ČSSD Stanislav Křeček se stal ombudsmanem navzdory velké části Sněmovny v únoru 2020. Velký podíl na tom tehdy měli poslanci hnutí ANO, kteří se před druhým kolem usnesli na klubu, že "mu to tam hodí“. Do funkce tak umístili jedenaosmdesátiletého pána, který v pozici ochránce lidských práv působí podobně nepatřičně jako exministr zdravotnictví Ivan David s mandátem europoslance bojujícího v barvách SPD proti EU. 

Křečka si vybral jako svého kandidáta prezident Zeman (více o jeho lidech ve významných funkcích se dočtete zde). A ač měl v konkurenci dvou dalších uchazečů - Víta Schorma a Jana Matyse největší šance, obecně si minulá Poslanecká sněmovna věřila na to, že ombudsmana z této trojice vůbec nevybere. Nepovedlo se - vlivy z Hradu byly silné a Babišovi poslanci nakonec Křečkovi šestiletou trafiku dopřáli. Přitom už v roli zástupce své předchůdkyně Anny Šabatové ukazoval, že má na lidská práva přinejmenším neortodoxní pohled, a ti dva se nejednou dostali do sporů. 

Úřad ombudsmana
Veřejný ochránce práv hájí práva občanů ve sporech s úřady a státními institucemi, dohlíží na práva lidí omezenými na svobodě, řeší diskriminaci, dohlíží na práva postižených osob, radí lidem v těžkých životních situacích a je zde i pro děti, které například čelí šikaně. 
Ombudsmana volí Poslanecká sněmovna ČR z návrhů prezidenta a Senátu. Funkční období je šestileté a ombudsmana nelze odvolat. Ombudsman má jednoho zástupce, kterého rovněž volí Poslanecká sněmovna ČR. Ombudsman může zástupci svěřit část své působnosti.

Špinavé úřednické prádlo

Neshody v úřadu ombudsmana přišly na řadu i v dalším období. Služebně "pod Křečkem" se ocitla Monika Šimůnková, která v kanceláři veřejného ochránce práv pracovala na pozici zástupkyně již od roku 2019. I ji zvolila Poslanecká sněmovna a s příchodem nového šéfa dostala vlastní agendu. Koncem letošního června ale došlo ke kulminaci neshod obou úředníků a špinavé prádlo se začalo prát poměrně veřejně. Křečka k agresivní rétorice vyprovokovalo usnesení Senátu, aby přestal s xenofobními a rasistickými výroky, které poškozují jeho úřad. Už tato absurdita ukazuje, že senior instalovaný kamarádem z Pražského hradu nemá v úřadu, který má mít na prvním místě péči o lidská práva, co pohledávat. 

Šikana a degradace úřadu

Stanislav Křeček díky nulové sebereflexi problém ve svém pohledu na svět nevidí. Podřízenou Šimůnkovou, která platí v oboru za uznávanou odbornici, šikanoval, sebral jí agendu a tu jí ani po dvou měsících nevrátil. Poslanci se věcí sice zabývali, ale k žádnému zázračnému řešení nedošli. Ze své pozice totiž nemohou udělat nic - jen roky přihlížet k tomu, jak instalovaný důchodce degraduje úřad, který má dbát na ochranu práv těch, které Křeček bez skrupulí dehonestuje. 

Monice Šimůnkové zřejmě došly v boji s větrnými mlýny síly. Svou funkci předčasně opouští a ve svém prohlášení říká: „Pan Křeček...působí v neprospěch samotné instituce i její dosavadní výborné práce, čemuž nehodlám již více přihlížet a ani setrvávat pouze formálně ve funkci, ve které nemohu dělat práci, kterou mám ráda a pro kterou jsem byla zvolena.“

Hledání pravdy? 

Je to divné? Je to škoda? Je to správně? A kde je pravda? Oba účastníci sporu mají "každý pravdu vlastní". S ohledem na to, že Šimůnková pracovala pro Úřad vlády jako zmocněnkyně pro lidská práva, jako právnička pracovala pro Český helsinský výbor, Nadaci Naše dítě a byla také několik let poradkyní ministrů školství, o její profesní způsobilosti nemůže být řeč.

Ombudsman byl 15 let poslancem a dlouhé roky předsedou Sdružení nájemníků ČR. Zástupce Romů a také senátory zdvihl Křeček ze židlí výrokem, že Romové nemají potíže s bydlením kvůli diskriminaci, ale proto, že devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu se zase obul do prezidenta Zelenského, který si dovolil pronést názor, že jeho lidé budou umírat kvůli slabosti NATO. Křečkovi se jeho slova nelíbila a ohodnotil je pro ČTK následovně: „Pomáháme, jak můžeme, na úkor vlastních občanů, a ještě se máme nechat urážet.“

Má Stanislav Křeček na takové výroky právo? Jako občan určitě ano, jako předseda váženého úřadu by měl být přinejmenším diplomatem a držet se rétoriky, která odpovídá vážnosti jeho funkce. Toho se ale nehodlá muž, kterému bude při ukončení mandátu 88 let, držet. Drží se raději jedovaté sliny, která jej po desítky let spojuje s přítelem Milošem Zemanem, a bez ohledu na následky často neváží slova. Drží se také značky ČSSD, která jej na webu prezentuje jako svého člověka. Možná je škoda, že se nedrží svého kopyta a jako zasloužilý důchodce nepečuje o nějaké bytové družstvo, s čímž má letité zkušenosti. Nenadělal by v oblasti lidskoprávní tolik nepořádku, který po něm bude za pár let někdo další hodně složitě uklízet. 

Ústava ČR není trhací kalendář, a i když lze až nepěkně často její obsah ohýbat, "případu ombudsman" se to netýká. Ani v přeneseném slova významu v ní totiž není psáno, že nenapravitelně škodlivý křeček by mohl být z klece, do níž byl umístěn, samovolně vypuštěn. A tak našim zákonodárcům nezbývá nic víc než nad situací s Monikou Šimůnkovou jen nešťastně vzdychat na sociálních sítích. A být naštvaní na to, jak jejich předchůdci a i někteří současní kolegové kvůli vůli prezidenta rezignovali na hodnotu lidských práv. Vystavili tím tak občany faktu, že se za ně nebude z pozice ombudsmana ještě dlouho nikdo hrdě rvát kvůli diskriminaci, sporům s úřady nebo v těžké životní situaci. 

Kontroverze Stanislava Křečka

  • Titul JUDr. - neoprávněně užíval řadu let titul JUDr., přišlo se na to v roce 1998. Následně rigorózní zkoušku složil a od roku 2005 již užívá titul oprávněně.
  • Hidžáb - v roce 2014 se v pozici zástupce ombudsmanky Anny Šabatové postavil proti jejímu názoru, že studentka byla školou diskriminována, když jí bylo zakázáno nosit hidžáb. Podle Křečka měla škola právo na to určit, jak mají žáci při výuce vypadat.
  • Relativizace práv menšin - kvůli prohlášením vůči LGBT lidem nebo Romům byl opakovaně kritizován a jeho předchůdkyně Šabatová k tématu řekla: „On není vnitřně připraven zastávat se každého bez rozdílu. A deklaruje to. K tomu ombudsman připraven být musí, i kdyby to mělo přinést nevoli veřejnosti...“
  • ČSSD - Členem ČSSD byl 20 let, strana jej dodnes uvádí na svých webových stránkách

Zdroj: ochrance.cz, čssd.cz, českénoviny.cz, seznamzprávy.cz, https://cs.wikipedia.org

KAM DÁL: O nejasnostech kolem Mlejnka ministerstvo vědělo. Vláda měla konat, říká Ivan Gabal.


Hobby