Další válka v Evropě je na spadnutí: Na Balkáně to vře, stranou nezůstanou ani Rusové. Generál Šedivý vysvětluje, co se bude dít

Jiří Šedivý ukončil aktivní službu k 31. prosinci 2002 a odešel do zálohy v hodnosti armádního generála
  |   rozhovor

Válka na Ukrajině nemusí být jediný válečný konflikt, který bude z pohledu českého občana v podstatě za rohem. Napětí mezi Srbskem a Kosovem může velmi brzy přejít do ozbrojeného střetu. Jak v rozhovoru pro Čtidoma.cz potvrdil generál Jiří Šedivý, válka se pak může dál šířit Balkánem i do jiných zemí. Své si k tomu řekne i Putinovo Rusko, které už začalo s provokacemi.

Srbsko považuje Kosovo za své území přesto, že Kosovská republika vyhlásila v roce 2008 nezávislost. Tedy necelých deset let poté, co Bělehrad po náletech NATO nad tímto územím ztratil kontrolu. Bylo tak ukončeno tažení srbských ozbrojených složek proti kosovskoalbánským separatistům a zabráněno dalšímu vraždění a etnickým čistkám. Většinou států OSN byla Kosovská republika uznána jako nezávislá v roce 2020.

Napětí v této části Evropy však neskončilo, i dnes by se dalo téměř krájet. Srbský vládní poslanec Đukanović na Twitteru před několika dny psal o denacifikaci Balkánu. Do sporu se už vložilo i Rusko: „Vyzýváme Prištinu, Spojené státy a Evropskou unii, aby zastavily provokace a respektovaly práva Srbů v Kosovu,“ uvedla Marija Zacharovová, mluvčí ruské diplomacie.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generála Jiřího Šedivého se ale tomu, co se na Balkáně děje, nejde příliš divit. Staly se chyby, které je třeba urychleně napravit. Více prozradil v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Jak vnímáte napětí mezi Srbskem a Kosovem?
V této části Evropy je to stálý problém. Bohužel se v minulosti nepodařilo najít optimální řešení. Tehdejší tlak na co nejrychlejší ukončení procesu a vytvoření Kosova jako suverénního, ale také právo respektujícího státu, neumožnil optimalizovat vztahy jedné ani druhé strany tak, aby nebyly zdrojem napětí do budoucnosti. Ani vztahy mezi většinovým kosovsko – albánským obyvatelstvem a srbskou komunitou nejsou zdaleka vyřešené. Proto se čas od času vzedme vlna napětí a někdy i násilí.

generál Jiří Šedivý
- bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
- hlavní náplní jeho práce bylo provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO
- bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu
- je ženatý, má dvě dcery

Je teď nejvyšší čas, abychom se o tuto část světa začali zase zajímat?
Rozhodně. S vědomím ukrajinské krize a se zkušenostmi ze současné války bychom se měli k Balkánu vrátit, dokud je čas. Varováním by pro nás mělo být i nedávné vyjádření srbského prezidenta Vučiće z 31.července, kdy podle televize N1 řekl, že „všichni by se měli snažit zachovat mír za každou cenu“. Zároveň ale varoval Kosovo před špatným zacházením s etnickými Srby, když řekl: „Pokud si troufnou začít Srby pronásledovat, obtěžovat a zabíjet, Srbsko zvítězí.“

A do toho ještě srbský poslanec Vladimir Đukanović...
...ten zašel ještě dále, když uvedl, že se mu zdá, že „Srbsko bude nuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil“. To je vlastně rétorika Vladimira Putina před zahájením agrese vůči Ukrajině. Tedy - berme tento stav velmi vážně.

Může se toho tedy právě Rusko "chytit" a posunout dále ukrajinský konflikt? Je v silách Putina případně "pomoci" Bělehradu?
Ano, Rusko udělá vše pro to, aby se rozhořely další národnostní konflikty v Evropě. Bylo by to ospravedlnění pro jeho agresi vůči Ukrajině. Lze očekávat, že bude podporovat jakýkoli konflikt v Evropě, aby odvrátil část pozornosti od agrese na Ukrajině. Není totiž problém jen ve vztahu mezi Kosovci a Srby, ale jak jsem uvedl, není dořešen vztah mezi entitami v Bosně a Hercegovině. Nevyřešené vztahy mají i maďarské menšiny v sousedních státech Maďarska, mimo jiné i maďarská menšina na Ukrajině se necítí komfortně. Ani jižní a západní Evropa nemá vše vyřešeno.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) etničtí Srbové v neděli na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty. V Mitrovici na severu Kosova se dle stejného zdroje v odpoledních hodinách rozezněly také sirény.

Mohou Rusové do sporu mezi Srbskem a Kosovem vstoupit vojensky, myslím tím poslat tam například armádu?
To si nemyslím. Bylo by velmi obtížné, ne-li úplně nemožné přesunout ruská vojska přes území některého ze států NATO do Srbska. Určitě by bylo problémem i zaslání většího množství zbraní, především těžkých. Tedy ne, nevidím to jako pravděpodobné. I s ohledem na současný stav ruských ozbrojených sil.

Je napětí mezi Srbskem a Kosovem něco jako sud se střelným prachem, dá se vůbec dlouhodobě udržet tak, aby nevybouchl?
Tento stav není dlouhodobě udržitelný. I když pojem "dlouhodobost" je relativní. Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Většinou (98 z celkových 193 států OSN) bylo ale uznáno až v roce 2020. Od té doby má NATO na území Kosova téměř 4 tisíce vojáků k monitorování situace a případnému zásahu. To ale nelze akceptovat donekonečna. I současné neshody nebyly vyřešeny, ale jen odloženy o měsíc.

Co by se stalo, kdyby se rozhořel skutečný ozbrojený konflikt?
Byl by to opravdu významný problém, který by se mohl rozšířit i na další státy. Již jsem zmínil Bosnu, ale optimální stav není ani například v Severní Makedonii.

KAM DÁL: Putin je jako Brežněv, Čechům se bude mstít. Jeho kroky nastínil generál Šedivý a řekl, ke kterým zemím EU bude Rusko vstřícnější.


Životní styl

Hobby