Dvouciferná inflace se nevyhnula celé řadě států včetně České republiky. Největší nárůst cen u nás zatím pociťujeme hlavně v rámci energií. Do budoucna se však totéž může opakovat i u potravin. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to uvedla ekonomka Helena Horská.
Mnohým lidem chybí peníze
Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ve stejném pořadu upozornil na to, že Fialova vláda bude muset přehodnotit svoji daňovou politiku. „Například zvýšením daní u fyzických i právnických osob,“ poznamenal.
S tím ale nesouhlasí hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Mnohým lidem chybí peníze, aby si mohli koupit vše, na co byli zvyklí. Kdybychom zvýšili daně, problém by se prohloubil, protože by lidem zbývalo ještě méně peněz. Daně by se tedy v drtivé většině případů neměly měnit. Ve výjimečných případech může dojít k jejich snížení, což se stane například u spotřebních daní na pohonné hmoty,“ řekl pro Čtidoma.cz.
Plošná pomoc? Ano i ne
Pomoc státu musí přijít. Otázkou ovšem je, jaká bude. Podle Špidly je třeba plošných opatření, s tím však nesouhlasí Horská ani Křeček. „Pomoc lidem by měla být především adresná. Měla by vést k překlenutí nejtěžších životních situací. Rozhodně by neměla motivovat k tomu, aby se lidé přestali snažit a začali spoléhat jen na pomoc státu,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS.
Plošná opatření dle jeho názoru dávají smysl pouze v případě, kdy se závažný problém dotýká natolik velké skupiny lidí, že by bylo neefektivní řešit jednotlivé případy. „Snížení spotřební daně na pohonné hmoty spadá do tohoto vymezení, protože nákup pohonných hmot a potažmo náklady na přepravu osob a zboží se týkají takřka všech lidí.“
Většinou jde o voliče
Ekonomka Horská v Partii dále uvedla, že „pomoci by se mělo jen opravdu potřebným a chudším“. Dodala, že coby poradní expert vlády s plošnými opatřeními nesouhlasí. „Nicméně my radíme, rozhodnutí jsou politická.“ Podle Štěpána Křečka mají někteří lidé dokonce ideu, že peníze vybrané z navýšených daní by se pak měly v rámci společnosti přerozdělovat.
„Před tím bych chtěl varovat. Při přerozdělování peněz se jich část ztratí ve státním aparátu. Navíc rozhodování politiků o tom, kdo si polepší a komu se peníze vezmou, je vždy kontroverzní. Většinou jsou podporováni potenciální voliči. Na skutečně potřebné se myslí o poznání méně, protože hlavní cíl politiků spočívá v jejich znovuzvolení.“
Křeček upozorňuje na skutečnost, že vláda hospodaří hlavně s penězi, které vybere od lidí a firem. „Z toho je zřejmé, že všechny lidi a firmy následně nemůže podporovat plošnými opatřeními. Znamenalo by to nasekání obřích dluhů, které by nakonec stejně vedly k tomu, že by se plošná opatření musela zrušit. Lidé, kteří tvrdí něco jiného, buď vynalezli ekonomické perpetuum mobile a měli by dostat Nobelovu cenu, nebo neříkají pravdu,“ dodal pro Čtidoma.cz.
KAM DÁL: Co by měl vědět každý český rodič: Expertka promluvila, co se stane spolu se začleňováním ukrajinských dětí do škol.
