Hlavní cíl politiků není pomoc lidem, ale znovuzvolení. Ekonom promluvil o zvyšování daní i přerozdělování peněz

Dokáže Fialova vláda ještě zabrat a získat si u občanů důvěru? Dosavadním stylem vládnutí nemá tu nejmenší šanci
  |   názor

Zdražování téměř všeho, které zřejmě jen tak neskončí. Plošná pomoc vlády je podle většiny ekonomů spíše populistickým krokem než reálnou úlevou pro občany. Na stole může být i zvýšení daní, což by doporučil například expremiér Vladimír Špidla. Kabinet Petra Fialy měl českou ekonomiku oživit po koronavirové krizi. Zejména kvůli válce na Ukrajině se však problémy prohlubují.

Dvouciferná inflace se nevyhnula celé řadě států včetně České republiky. Největší nárůst cen u nás zatím pociťujeme hlavně v rámci energií. Do budoucna se však totéž může opakovat i u potravin. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to uvedla ekonomka Helena Horská.

Mnohým lidem chybí peníze

Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ve stejném pořadu upozornil na to, že Fialova vláda bude muset přehodnotit svoji daňovou politiku. „Například zvýšením daní u fyzických i právnických osob,“ poznamenal.

S tím ale nesouhlasí hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Mnohým lidem chybí peníze, aby si mohli koupit vše, na co byli zvyklí. Kdybychom zvýšili daně, problém by se prohloubil, protože by lidem zbývalo ještě méně peněz. Daně by se tedy v drtivé většině případů neměly měnit. Ve výjimečných případech může dojít k jejich snížení, což se stane například u spotřebních daní na pohonné hmoty,“ řekl pro Čtidoma.cz.

Inflace je u většiny ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz.

Plošná pomoc? Ano i ne

Pomoc státu musí přijít. Otázkou ovšem je, jaká bude. Podle Špidly je třeba plošných opatření, s tím však nesouhlasí Horská ani Křeček. „Pomoc lidem by měla být především adresná. Měla by vést k překlenutí nejtěžších životních situací. Rozhodně by neměla motivovat k tomu, aby se lidé přestali snažit a začali spoléhat jen na pomoc státu,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS.

Plošná opatření dle jeho názoru dávají smysl pouze v případě, kdy se závažný problém dotýká natolik velké skupiny lidí, že by bylo neefektivní řešit jednotlivé případy. „Snížení spotřební daně na pohonné hmoty spadá do tohoto vymezení, protože nákup pohonných hmot a potažmo náklady na přepravu osob a zboží se týkají takřka všech lidí.“

Většinou jde o voliče

Ekonomka Horská v Partii dále uvedla, že „pomoci by se mělo jen opravdu potřebným a chudším“. Dodala, že coby poradní expert vlády s plošnými opatřeními nesouhlasí. „Nicméně my radíme, rozhodnutí jsou politická.“ Podle Štěpána Křečka mají někteří lidé dokonce ideu, že peníze vybrané z navýšených daní by se pak měly v rámci společnosti přerozdělovat.

Dnes máme pádivou inflaci, což je dvou až tříciferný roční růst míry inflace. Již vyvolává vážné ekonomické problémy. Kupní síla peněz se snižuje, lidé se snaží držet co nejméně peněz, nakupují různé statky. Následuje hyperinflace – jedná se o čtyř i více ciferný roční nárůst míry inflace.

„Před tím bych chtěl varovat. Při přerozdělování peněz se jich část ztratí ve státním aparátu. Navíc rozhodování politiků o tom, kdo si polepší a komu se peníze vezmou, je vždy kontroverzní. Většinou jsou podporováni potenciální voliči. Na skutečně potřebné se myslí o poznání méně, protože hlavní cíl politiků spočívá v jejich znovuzvolení.“

Křeček upozorňuje na skutečnost, že vláda hospodaří hlavně s penězi, které vybere od lidí a firem. „Z toho je zřejmé, že všechny lidi a firmy následně nemůže podporovat plošnými opatřeními. Znamenalo by to nasekání obřích dluhů, které by nakonec stejně vedly k tomu, že by se plošná opatření musela zrušit. Lidé, kteří tvrdí něco jiného, buď vynalezli ekonomické perpetuum mobile a měli by dostat Nobelovu cenu, nebo neříkají pravdu,“ dodal pro Čtidoma.cz.

KAM DÁL: Co by měl vědět každý český rodič: Expertka promluvila, co se stane spolu se začleňováním ukrajinských dětí do škol.


Životní styl

Zdraví