NATO má jednu díru v obraně, válka s Ruskem by začala na nejnebezpečnějším místě světa

Bělorusko pořádá u hranic Suvalské prolákliny pravidelně vojenská cvičení
  |   analýza

Pokud Rusko zaútočí na země NATO, téměř s jistotou se to stane v oblasti, která je dlouhodobě označována jako nejnebezpečnější na světě. Suvalská proláklina je pozemní spojnicí Ruska s jeho po zuby ozbrojenou enklávou Kaliningradem. Když Litva oznámila, že přeruší ruské železniční spojení s Kaliningradem, zraky vojenských stratégů se okamžitě namířily právě na Suvalskou proláklinu.

Suvalská proláklina je asi 100 km dlouhý pás, který se táhne podél litevsko-polské hranice a vede až k hranicím s Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Západní vojenští experti dlouhodobě varují, že tato oblast se pravděpodobně stane jedním z hlavních cílů ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud se rozhodne rozšířit válku na Ukrajině směrem k přímému střetu s NATO.  Řídce osídlené území bez velkých měst je považováno za Achillovu patu NATO. Pokud se ho Rusko zmocní, spojenci NATO budou mít odříznutou cestu do všech třech pobaltských států.

Otestují útokem soudržnost NATO?

Právě o tom nyní mluví ruští propagandisté, kteří doslova zuří nad tím, že Litva zkomplikovala dovoz zboží přes své území do Kaliningradu. Padají návrhy na okamžité proražení pozemního spojení s enklávou právě přes Suvalskou proláklinu, jak píše třeba Komsomolskaya Pravda.

Znamenalo by to válku s NATO? „Hypotetický útok na ten koridor nebo Pobaltí by mohl být ze strany Ruska jakýsi test soudržnosti NATO, taková úvaha je,“ řekl pro Echo24 vojenský analytik Lukáš Visingr, který ale považuje tuto variantu za nepravděpodobnou, protože NATO by podle něj nepochybně území bránilo.

Nákupní panika v Kaliningradu

Jenže Rusko nyní řeší, jak do Kaliningradu dovážet zboží. Nyní to jde jedině poměrně komplikovaně lodní, případně leteckou dopravou, v samotném městě navíc zavládla nákupní horečka v obavách z budoucího nedostatku zboží. Rusové musí najít řešení celé situace.

 

 

Na kritickou díru v obraně NATO poprvé poukázal v roce 2015 bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves při setkáním s tehdejší německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou. Řekl jí, že se obává, že v případě konfliktu se Západem by Rusko mohlo do koridoru vtrhnout současně z východu i západu a odříznout pobaltské země Evropské unie od jejich spojenců na jihu. "Představuje to obrovskou zranitelnost, protože invaze by odřízla Litvu, Lotyšsko a Estonsko od zbytku NATO," řekl Ilves.

1 000 vojáků Rusy nezastaví

Obrana celé kritické oblasti je zatím slabá, protože slabá je i Litevská armáda. NATO má v oblasti čtyři skupiny rychlé reakce v celkové síle 1 000 mužů, což je žalostně málo a ruská armáda by se přes ně v případě útoku prostě převalila. Jediné štěstí, které NATO má, je, že Rusové nemají žádné volné jednotky, které by k útoku mohli využít. Vše, co mají, posílají do válečného pekla na východní Ukrajině. NATO tak má zatím čas něco s dírou ve své obraně udělat.

Zdroje: echo24.cz, politico.eu, bnn-news.com

KAM DÁL: Testovat a narušit jednotu států NATO chtělo Rusko od počátku agrese.


Životní styl

Zdraví

Hobby