Nemocnice poslala domů covid pozitivního muže (86), lékařka ho odmítla prohlédnout. Jinde rodině nedovolili rozloučení s umírajícím

Je covid-19 ještě hrozba, nebo k němu máme přistupovat jako k běžnému onemocnění?
  |   glosa

Kvůli nemoci covid-19 se na podzim možná dočkáme dalších restrikcí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek sice neplánuje povinné nošení roušek či omezování svobody neočkovaných v České republice, ovšem logicky nemůže vyloučit různá opatření při cestě do zahraničí. Řekl to na tiskové konferenci. Je ale dnes covid vůbec ještě hrozba? Nemocnice propouštějí domů covid pozitivní, nákaza se může volně šířit. Na druhé straně praktická lékařka odmítá pozitivního pacienta ošetřit a jiná nemocnice nedovolí rodině rozloučení s umírajícím. Proč ten rozdílný přístup, na který Čtidoma.cz upozorňuje na dvou konkrétních případech?

Pelhřimovská nemocnice propustila domů osmašedesátiletého pána (na žádost respondenta nezveřejňujeme jméno, redakce však jeho totožnost zná) s pozitivním testem na covid-19 s tím, že jeho setrvání v zařízení není nutné. „Pobyt v nemocnici je určený pro pacienty, u nich to vyžaduje jejich zdravotní stav, a to po dobu nezbytně nutnou, tj. ideálně co nejkratší,“ souhlasí s rozhodnutím epidemiolog Rastislav Maďar.

Domácí izolace v respirátoru

Ano, je to logické. Jak pro Čtidoma.cz dále Maďar podotkl, s délkou pobytu stoupá riziko vniku nemocniční infekce. „Nemocnice současně nemůže plnit úlohu sociálního zařízení. Pokud pacientův zdravotní stav nevyžaduje hospitalizace, bude propuštěn do domácího prostředí nebo  přeložený do jiného zařízení, například do léčebny pro dlouhodobě nemocné, a to i když je stále covid pozitivní.“

Chtěli jsme znát i postoj ministerstva zdravotnictví. Kontaktovali jsme jak ministra Vlastimila Válka (TOP-09), tak jeho tiskové oddělení. Odpověď na naše otázky nepřišla ani po 3 dnech. I takto vypadá pracovní náplň státních úředníků a komunikace současné vlády.

Odborník nabádá k domácí izolaci. V tomto konkrétním případě v Pelhřimově je to však dost složité. Pán má omezenou schopnost pohybu, po prodělání covidu trpí dýchacími obtížemi. Přesto doma chodí v respirátoru, jak potvrdil našemu webu. I proto, že v domácnosti je těhotná žena. Po několika dnech se navíc pánovi udělalo špatně, rodina volala lékařku. Ta ale přijet odmítla s tím, že rozhodně nepojede k někomu, kdo je covid pozitivní.

„K izolaci pacienta v domácím nebo jiném prostředí stačí jeho pokoj a přístup blízkých, ošetřujících nebo asistujících osob pod podmínkou ochrany dýchacích cest respirátorem. Přístup lidí zvenku by se měl omezit na minimum,“ dodal pro Čtidoma.cz Maďar.

Děda umíral. Řekli, ať mu zavoláme

Co z toho plyne? Covid-19 už tedy není hrozba a mělo by se k ní přistupovat stejně jako k jakékoli jiné nemoci? Tedy ve chvíli, kdy nejste ohroženi na životě a je možná domácí hospitalizace, tak okamžitě přesunout. Určitě to dává smysl. Má to ale tři zásadní nedostatky.

  • Pokud se lékaři bojí dojet k pacientovi, něco je špatně.
  • Pokud akceptujeme, že covid-19 je běžné onemocnění, nejsou dnes ani do budoucna na místě žádné restrikce a žádná opatření. Uvažovat o jakýchkoli omezeních a přitom nechat covid pozitivní běhat po světě, je mimo. A musíme se znovu ptát - proč se lékaři bojí prohlédnout covid pozitivní?
  • A do třetice možná ještě zásadnější věc - rozdílný přístup nemocnic. Zatímco v Pelhřimově s nákazou propouštějí, ostravské zařízení před několika dny odmítlo rodině setkání s umírajícím dědečkem. „Jeli jsme dvě hodiny, abychom se mohli rozloučit. Bohužel nám to nepovolili. Řekli nám, ať mu zatelefonujeme,“ potvrdil Čtidoma.cz vnuk zesnulého. Když pomineme lidský aspekt a nulovou empatii, jak tohle řešit? Proč je někde covid hrozba a jinde ne?

KAM DÁL: Zámecký pán Petr Fiala pořádá hody na zámku, lůza ať v zimě trpí v podzámčí. Čechu, ty mlč.