Nakonec je i na Američany drahý. Raketový torpédoborec s hypersonickými raketami

Velkolepý projekt obřích raketových torpédoborců se smrskl nakonec jen na 3 plavidla
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Americké raketové torpédoborce třídy Zumwalt měly představovat vrchol současného technologického umění. Liší se například od ostatních plavidel tím, že budou vyzbrojeny hypersonickými zbraněmi a také schopností stealth (obtížná zjistitelnost). Nicméně místo velkolepých plánů zbyly americkému námořnictvu oči pro pláč. Kvůli obrovské ceně projektu námořnictvo výrazně omezilo plavidla v této třídě. Ve třídě Zumwalt budou pouze 3 lodě z původně plánovaných 32.

Vedle standardních torpédoborců, které jsou již ve službě, počítá americké námořnictvo také s raketovými kolosy ve třídě Zumwalt. Ty se mají vymykat v mnoha ohledech. Jejich značně nekonvenční tvar byl navržen proto, aby byl obtížně zjistitelný (schopnost stealth), torpédoborce tak spíše připomínají ponorky než běžné hladinové plavidlo. Od jiných torpédoborců se liší délkou (183 m), například americké torpédoborce třídy Arleigh Burke mají „jen“ kolem 150 metrů. Dále výtlakem, který ve třídě Zumwalt činí necelých 16 tisíc tun, Arleigh Burke má poloviční. Pokud se podíváme na srovnání třeba s ruskými protějšky, starší třídou Udaloj, která je ještě aktivní, zjistíme, že plavidla v této třídě mají délku kolem 160 metrů a výtlak necelých 7 tisíc tun. Třída Udaloj nemá rovněž schopnost stealth. Třída Zumwalt je tedy v těchto ohledech předčí.

K ideálu bylo daleko

Původní představou amerického námořnictva bylo vybudování technologicky nejmodernějších torpédoborců s velmi silnou výzbrojí, nicméně pozdější vývoj ukázal, že tomuto úsilí brání mnoho překážek. Jako problém se začal jevit nespolehlivý hybridní elektrický pohon, který se ukázal být značně poruchovým. Nicméně jako největší potíž se ve vývoji masivních torpédoborců ukázala přílišná rozmáchlost celého projektu, technická nevyváženost, která znamenala v praxi investování obrovských částek nejen do technologií, ale také zbraňových systémů.

Jeden náboj za 800 000 dolarů

S tím potom souvisí i skutečnost, že samotné náboje do námořního dělostřeleckého systému AGS (Advanced Gun System) jsou předražené, protože cena za jeden kus činí okolo 800 000 dolarů, jak upozorňuje server jalopnik.com. To představuje obrovský náklad, když vezmeme v úvahu, že původně mělo vzniknout v nové třídě 32 plavidel. Jak také vyšlo najevo, tato plavidla ani nedisponovala dostatečným počtem protiponorkových torpéd či protilodních raket.

Bylo tedy jasné, že očekávaných 32 plavidel ve třídě Zumwalt může vzniknout jen těžko, a americké námořnictvo před několika lety autoritativně rozhodlo o tom, že z 32 plavidel budou postavena jen 3, aby se jednak ušetřily finanční prostředky a jednak došlo k rozumnější alokaci peněz, které se rozloží právě jen do tří jednotek. Pokud by námořnictvo trvalo na výstavbě všech 32 lodí nejmodernější třídy torpédoborců, bylo by na druhou stranu jasné, že by se musely omezit nebo zrušit další velké projekty, a prodražení by se mohlo například také negativně dotknout nejnovějších tříd ponorek, které se staví.

Ze 32 plavidel nakonec jen 3

I když se podařilo srazit náklady škrtnutím 29 lodí, uvedla v roce 2018 vládní agentura GAO, že cena tří plavidel se vyšplhala na 24,5 miliardy dolarů. To na druhé straně vyvolalo diskusi i mezi americkými zákonodárci, jestli je projekt nadále životaschopný a zda plavidla poskytnou v praxi schopnosti, které námořnictvo opravdu potřebuje.

Ve třídě Zumwalt nicméně zůstávají po cílené redukci tři plavidla, jak připomíná web Navy Recognition. Jedná se o stejnojmenné USS Zumwalt a USS Michael Monsoor, první z nich vstoupilo do služby v roce 2019, druhé pak o tři roky později. V současné době je ve stavbě třetí plavidlo, USS Lyndon B. Johnson, spuštěno na vodu bylo v roce 2018. Třída Zumwalt má být účinným prostředkem k provádění protizemních a pobřežních operací, důležitou složkou má být již zmíněná schopnost stealth.

I s hypersonickými zbraněmi

Rychlost plavidel činí 30 uzlů (56 km/h). Výzbroj tvoří 20 vertikálních odpalovacích zařízení Mk 57 VLS, 4 řízené střely moře-vzduch RIM-162, dále podzvuková raketa Tomahawk, respektive protiponorková střela RUM-139. Pro blízkou obranu jsou určeny dva kanony Mk 46 Mod 2 GWS ráže 30 mm. Zbraňovou výzbroj v budoucnu také doplní hypersonické zbraně s tím, že každá loď by jich mohla dostat až 12, uvedl server Business Insider. Předběžně by mohla být k testování připravena první loď v roce 2025. Na palubě Zumwaltu může přistávat vrtulník SH-60 Seahawk nebo bezpilotní prostředek MQ-8 Fire Scout.

Torpédoborce Zumwalt i přes všechny potíže, které je potkaly ve fázi jejich vývoje, budou znamenat významnou posilu pro americké námořnictvo. Doplní tak standardní třídy torpédoborců, jako je vytěžovaná Arleigh Burke a jiné. Na druhou stranu těžko dělat předpovědi, může se ale teoreticky při finančních potížích stát, že v celé třídě zbydou jen dvě plavidla.

KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.