Státní rozpočet koncem května dosáhl na schodek ve výši astronomických 271 miliard korun. To bylo o 16 miliard víc než ve stejném období před dvěma roky, kdy vrcholila koronavirová krize. „Panuje tam neuvěřitelný chaos. Levá ruka neví, co dělá pravá,“ řekl pro Čtidoma.cz ekonom Vladimír Pikora. Na druhou stranu je možná takový schodek pochopitelný. Opatření začnou platit postupně a v budoucnu. Mandatorní výdaje není možné zastavit okamžitě.
Odborník vládu nechválí, spíš naopak. „Pan Stanjura tvrdí, že v příštím roce skončí rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Ale jeho šéf Petr Fiala do světa pouští informace, že deficit bude někde mezi 235 až 270 miliardami korun. Neskutečný amatérismus. My už vlastně nemůžeme věřit ani ministrovi financí.“ Za největší problém ekonom považuje, že se vláda chce vrhnout na škrty, a šéf státní kasy má přitom silnou podporu jen u své ODS a možná lidovců. „Ostatní mu mydlí schody, jak jen mohou.“
Mnoho ekonomů tvrdí, že ani 270 miliard nebude konečné číslo. Troufnete si odhadnout, kam až deficit poroste?
Za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč. O měsíc později to bylo už zmíněných 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak vzrostl deficit o 71 mld. Kč. To jsou dvě miliardy každý den. To je nehorázné. Pokud vláda nic neudělá a bude hospodařit po zbytek roku tak, jako hospodařila v první polovině roku, tak tu budeme mít deficit přes 500 mld. Kč.
- Hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group.
- Zde připravuje ekonomické analýzy a pracuje na prvním komplexním srovnávači dluhopisů na českém trhu.
- Přednáší na VŠE v Praze.
- Předchozích 15 let působil jako hlavní ekonom, jednatel a spolumajitel v nezávislé analytické a konzultační společnosti Next Finance.
Je ještě vůbec možné, aby byl rozpočet nižší než toto „šílené“ číslo?
Ministr financí si slibuje obrat trendu v tom, že přiteče Wind Fall Tax a dividendy z ČEZ. To dává šanci, že nakonec skončíme u 400 mld. Kč. Ale bude to vyžadovat nějaké škrty už v roce 2023, nikoli až v roce 2024. Jak moc budou politici ochotni škrtat, je nejisté. Přece jen mnozí z nich se chovají dost populisticky. To vidíme třeba na víně. Strana, která je silná na jihu Moravy, si prostě prosadila svoje.
Vládu kritizoval i prezident Pavel, podle něj kabinet nedodává ohledně rozpočtu relevantní data, ze kterých by šlo vycházet při sestavování opatření. Myslíte si to také?
Pan prezident má pravdu. Vláda nedává dost informací ani koaličním partnerům. Šéf rozpočtového výboru za STAN pan Bernard se nedávno rozčiloval, že nedostal informace o změnách nad rámec prvního konsolidačního balíčku.
Proč by to ale vláda dělala, nebyla by sama proti sobě?
Má to dvě vysvětlení. První je, že chce změny do poslední chvíle tutlat a tajit, aby se o nich nepsalo. Druhé vysvětlení je chaos, kde levá ruka neví, co dělá pravá. Obojí je špatně. Vláda by měla maximálně informovat nejen koaliční partnery, ale i opozici a veřejnost. Minulý rozpočet byl připraven špatně. Příjmy byly nadhodnoceny a výdaje podhodnoceny. To se už nesmí opakovat, a proto je třeba transparentnost.
Vy sám se v číslech, které vláda předkládá, vyznáte?
Jak v kterých. V detailech se nevyzná nikdo. Stále se to mění.
Měla by vláda více spolupracovat s opozicí? Tím spíš, že kabinet nemá žádného ekonoma...
Vláda by určitě měla spolupracovat s opozicí, protože jinak to dopadne jako s důchodovou reformou Petra Nečase. Ten kašlal na názor ČSSD. A první, co se stalo po volbách, bylo, že mu nová vláda reformu zrušila. Přitom nějaká reforma byla stále lepší než žádná, což je stávající stav. Na druhou stranu, když se odkážu na ekonomy opozice, tak to také není žádná sláva. Já tam vidím jen dva. Ekonomů je v politice velmi málo. Riskují dobře placenou práci. Proto je v politice hodně učitelů a politologů. Ti nic neriskují.
Vláda dlouhodobě hlásí, že chce šetřit. Půjčuje si však přes 137 miliard v Bruselu, aby je použila na dotace. Dává vám to smysl?
Na to jsou dva pohledy. První pohled je skrze dotace. Většina dotací nedává smysl. Lijí se peníze tam, kde by nevznikly, aby tam, kde vznikly, chyběly. Příklad: Představte si sad, kde jsou dva stromy. Jeden rodí a druhý nerodí. Vy tedy tomu, co nerodí, přesměrujete vodu od toho, co rodí. Výsledek? Neporodí ani jeden. Pak je pohled finanční. Tady to smysl dává. Vláda si od Bruselu půjčí levněji, než by si půjčila doma. Zkrátka Česká národní banka má proti Evropské centrální bance moc vysoké úrokové sazby. A představte si, že existují lidé, kteří by chtěli ještě vyšší sazby.
KAM DÁL: Vláda musí propouštět lidi a snižovat mzdy těch, co zůstanou. Včera bylo pozdě.
