Římané obchodovali s lidmi, brali v Arábii i Indii. Archeologové objevili starověký přístav s důkazy

V Berenike byla moc Říma udržována silou a samozřejmě bez jakýchkoli ústupků
Foto: Wikimedia cmmons, Emilio Rubio Villanueva, CC_BY-SA-4.0
Zobrazit fotogalerii (2)
V Berenike byla moc Říma udržována silou a samozřejmě bez jakýchkoli ústupků
zajímavost

Pohřbený egyptský přístav odhaluje skrytá spojení mezi vzdálenými civilizacemi. Na místě zvaném ve starověku Berenike odkryli archeologové v pouštním písku podél Rudého moře úžasné nálezy, které zpochybňují staré představy o utváření moderního světa. „Kdysi tu leželo rušné, kosmopolitní město. Obchody s lidmi z celého světa probíhaly právě odtud,“ řekl Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.

reklama

Berenike bylo námořní bránou Římské říše na Východ. „Bylo to naprosto zásadní místo k tomu, aby impérium získalo ohromné bohatství z východní Afriky, jižní Arábie, Indie a dalších míst. Lidé mezi sebou čile obchodovali. Paradoxně Berenike nemělo zdroj pitné vody, dopravovala se úmornou cestou přes poušť od Nilu,“ vysvětloval Moravec. 

Dlouho se věřilo, že město neexistuje

Archeologové už odhalili dva přístavy a desítky domů, obchodů a svatyní. Odkryli hromady dopisů, účtenek a celních průkazů. Našli další důkazy v podobě slonoviny, kadidla, textilií i potravin, jako jsou hrnce s indickým pepřem, kokosy a rýže. Nálezy ukazují, jak důležitá křižovatka mezi Východem a Západem zde byla. „Ekonomický význam byl možná vyšší než slavné hedvábné stezky. Díky obchodům v Berenike s lidmi z půlky světa držela Římská říše tak dlouho pohromadě.“

Podle odborníka dokonce jeden řecko-římský text, známý jako Periplus Maris Erythraei neboli Cesta kolem Erythraejského moře, uvádí přístav jako centrum pro námořní obchodní cesty táhnoucí se na jih až do dnešní Tanzanie a na východ přes Arábii do Indie a dále. „Poloha Berenike byla staletí neznámá. Mnozí místo dokonce považovali za výmysl, něco jako Atlantidu. Znovuobjevil ji italský průzkumník Giovanni Belzoni poté, co téměř zahynul žízní. Problém Berenike je v tom, že leží nedaleko hranic se Súdáném. Takže nejde o zrovna bezpečné místo a jen tak někdo se tam nedostane,“ uvažoval Moravec.

Římané z něj udělali klenot říše

Podle starověkých zdrojů město založil faraon Ptolemaios II., syn vojevůdce, který vládl Egyptu po smrti Alexandra Velikého a který pojmenoval Berenike po své matce kolem roku 275 př. n. l. Při vykopávkách byly objeveny úlomky a zuby sloní lebky a také suchý příkop ve tvaru písmene V, který zvířatům pomáhal vzpamatovat se z plavby po moři. Když už používání válečných slonů ve druhém století př. n. l. nemělo takový význam, Berenike upadalo. Ale poté, co Římané dobyli Egypt v roce 30 př. n. l., našel přístav nový účel.

Z římského Egypta do Indie vyrazily flotily obrovských obchodních lodí, schopných převážet extravagantní náklady. „Berenike bylo prvním vhodným místem v říši, kde se tato obrovská zaoceánská plavidla vykládala na zpáteční cestě. Ušetřilo to hodně námahy, protože nemusela bojovat proti neúprosným severním větrům Rudého moře,“ podotkl Moravec s tím, že z města byly náklady přepravovány velbloudí karavanou do Coptosu na Nilu či po řece dopravovány do Alexandrie. Odtud pak zboží putovalo do Říma a zbytku středomořského světa.

Bohatství z celého světa

Když římský občan dorazil do Berenike, bylo to pro něj jako výjev z jiného světa. Najednou neměl pocit bezpečí, pohodlí ani civilizace. Ocitl se v nejodlehlejším a nejjižnějším koutě celé říše. „Přesto se z tohoto místa lidé dostali ještě dále a plavili se do Indie, tisíce mil daleko. Odměna byla obrovská nejen pro tyto odvážlivce, ale pro celý Řím. Pokud mluvíme o pupku světa, tak to bylo Berenike. Zde se našlo v podstatě všechno, po čem člověk toužil. Hromadilo se tu bohatství z celého známého světa,“ dodal pro Čtidoma.cz Moravec.

Podle historika mohlo Berenike v době své největší slávy plnit pokladnu Římské říše až z jedné třetiny. Zboží totiž nebylo zdaleka jen pro elity. Do konce prvního století změnily východní koření, oblečení, myrha, a dokonce i zvířata životy obyčejných lidí. A černý pepř přepravovaný přes Indický oceán radikálně změnil chuť. Například v římské kuchařce známé jako Apicius, pravděpodobně sestavené v prvním století našeho letopočtu, je pepř vyžadován ve 349 ze 468 receptů, od svařeného vína po pečené vepřové maso. Bez Berenike by byla i jeho dostupnost mnohem složitější.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Putin může použít jaderné zbraně. USA i Čína se válkou na Ukrajině učí, jejich střet by zasáhl i nás.

reklama
#Řím #historie #egypt #starověk

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.