Fekální transplantace může zklidnit dráždivý tračník. MUDr. Vejmelka vysvětluje, za co může nemocné střevo
Letní průjem je pojem, který se používá pro různorodé střevní komplikace přepadávající velké cestovatele, občasné „dovolenkáře“ i ty, kteří nikam neodjeli. Při cestě do Egypta nebo Mexika většina lidí s „faraonovou“, respektive „Montezumovou“ pomstou počítá. V bezpečí nejsou ani ti, kteří tráví léto v České republice.
V první řadě je nutné si uvědomit, že průjem mohou vyvolat infekční a neinfekční příčiny. Neinfekční průjem při cestách souvisí se změnou jídelníčku a okolního prostředí (vzduch, kontaminanty) a s tím, že naše tělo přijímá pro něj nezvyklé pokrmy a kombinace (ovoce, koření, větší množství tuků apod.).
„Samostatnou kapitolou je pak tzv. cestovní horečka, při níž je průjem vyvolán stresem spojeným s cestou. Zatímco cestovní horečka zpravidla rychle zmizí po příjezdu na dovolenou, v ostatních případech je tomu jinak. Mezi hlavní infekční viníky patří bakterie, které mohou za 8 případů z 10. Více než 50 % všech průjmů cestovatelů vyvolávají Escherichia coli. Dále se jedná například o salmonelózu nebo úplavici. Zbývajících dvacet procent si pak rozdělí paraziti a viry,“ říká praktická lékařka MUDr. Petra Nová z Prahy.
Pokud zůstanete v České republice, váš průjem bude mít na svědomí pravděpodobně právě některá z bakterií. „V roce 2018 se nejčastěji jednalo o kampylobakteriózu, s níž dle Státního zdravotnického ústavu vyhledalo lékaře 23 780 z nás. U mnohem známější salmonelózy se jednalo o necelou polovinu případů (11 359).“
Důvodem bakteriálních střevních komplikací je často nedostatečně tepelně upravené maso při grilování (v případě kampylobakteriózy pozor na kuřecí). „Též je třeba si uvědomit, že v teplém počasí se potraviny rychleji kazí a že improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu (o složitosti dodržovat další hygienické návyky nemluvě).“
Obecně je možné říci, že existují země s vysokým, středním a nízkým rizikem. Nejrizikovější je většina států Afriky (včetně Madagaskaru), oblast Indonésie nebo Mexiko a severozápadní část Jižní Ameriky. Dle studie nejčastěji trpěli střevními komplikacemi ti, kteří jeli do Egypta, Indie, Thajska, Pákistánu a Maroka. Nízké riziko je naopak nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu.
„Není výjimkou, že se mi v ordinaci objevují pacienti bezprostředně po návratu z dovolené. Častou příčinou letních průjmů je zhoršená hygiena, například konzumace neoloupaného ovoce, pití vody z kohoutku nebo nápojů s ledem. Pokud jsou pacienti citlivější na zažívací ústrojí, objevuje se u nich průjem i v případě konzumace mořských korýšů nebo ústřic. V těchto případech, na které je možné se připravit například preventivním užíváním probiotických doplňků stravy, často zvládnou vyřešit komplikace sami a já se o nich dozvídám jen „mezi řečí“ při jiném důvodu návštěvy v ordinaci. Horší jsou případy salmonelózy, shigelózy, břišního tyfu a dalších bakteriálních a parazitálních onemocnění, které se můžou objevit po návratu z Afriky (včetně Čechy oblíbeného Egypta), Jižní Ameriky, Indie a dalších asijských zemí. Pravdou ale je, že mezi rizikové země, kde je možné onemocnět salmonelózou, je řazena i Česká republika,“ říká praktická lékařka.
„Největším rizikem při průjmových onemocněních je nedostatečný pitný režim a následná dehydratace organismu. V civilizovaných oblastech je možné koupit si speciální rehydratační přípravky v lékárně, pokud jste odkázáni jen na svou pomoc, využijte alespoň převařenou vodu se 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než 5 dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo nejste schopni dodat a udržet dostatek tekutin,“ radí praktická lékařka. To přitom platí, ať již průjem přijde kdekoliv.
Zdroje: redakce, nih.gov, mayoclinic.org, harvard.edu, washingtonpost.com
KAM DÁL: Zázračné chilli papričky: Pomohou vám mimo jiné i s prevencí rakoviny, to ale není vše.