Jméno hudebního skladatele Bedřicha Smetany asi nemohl v životě minout žádný absolvent minimálně pěti tříd základní školy. Má vlast, opery Prodaná nevěsta, Libuše, ale i Hubička, Čertova stěna nebo snad Tajemství - to jsou jen střípky z jeho tvorby, bez které si dnes naši kulturu neumíme představit. A přitom jsme nic z toho nemuseli znát, kdyby neměl Bedřich Smetana v dětství tolik štěstí, kolik mu osud nadělil. Veškerou smůlu si ale vybral později. Co se vlastně stalo?
Neposlušný slavný Čech
Kdyby osud nechtěl, aby vzniklo dílo nevyčíslitelné umělecké hodnoty, patrně by se ani tehdy jedenáctiletý Bedřich Smetana nedožil dospělosti. Osudnou se mu totiž mohla stát dětská neopatrnost při nebezpečné hře se střelným prachem. Skleněnou láhev, naplněnou tímto nebezpečným materiálem, totiž neposlušný kluk spolu se svými kamarády zahrabal do země a pokusil se její obsah odpálit. Nepodařilo se. Co teď? Budoucí hudební génius se rozhodl pro nejhloupější krok, který ho mohl napadnout - došel se podívat blíže.
Velké štěstí v neštěstí
Stalo se to, co se stát asi muselo. Ve chvíli, kdy se k nebezpečnému místu přiblížil, došlo k výbuchu a Smetanovu tvář zasáhly špinavé ostré skleněné střepy. I když mohl na místě přijít o život, nehodu naštěstí přečkal “jen” se zánětem rány, která tak na jeho obličeji vznikla. Tehdy ale malý Bedřich smrti přece jen unikl, i když v době, která nemohla nabídnout léčbu antibiotiky, šlo spíše o zázrak než o vývoj, který by mohli jeho rodiče předpokládat. Pravdou ale je, že po nehodě přišel chlapec na několik dní prvně v životě o sluch. Tentokrát se ještě všechno napravilo, ale o čtyřicet let později již svému údělu neunikl.
Osud si trest nechal na později
Jak se později ukázalo, na svoji dětskou nerozvážnost tedy stejně doplatil, aniž by možná tušil, že pyká právě za ni. Zánět, který se po nehodě objevil, totiž nikdy tak docela nezmizel. Přesunul se do obličejových kostí a skladatele tak po celý život týraly nepředstavitelné bolesti hlavy. Dětský úraz měl dokonce za následek i Smetanovy pozdější problémy se sluchem a vedl k jeho úplnému ohluchnutí v padesátém roce skladatelova života.
Syfilis nebo úraz z dětství?
Je s podivem, že se projevy jeho neléčeného, a tím pádem také nikdy nevyléčeného zánětu, po letech začaly projevovat v různých částech jeho těla a nemoc tak svými symptomy značně připomínala jinou - tehdy poměrně častou a nebezpečnou - chorobu, kterou je syfilis. Nešlo jen o vznik nebolestivých vředů, ale tehdy již známý hudební skladatel se pod tíhou nemoci a hluchoty začal propadat do depresivních stavů a mnohdy se jeho chování dalo připodobnit k šílenství (podobně jako v pozdějších stadiích zmiňované pohlavně přenosné choroby).
Vyvrácená pomluva
S teorií o syfilidě pracovaly celé generace historiků a dokonce i lékařů. O odhalení pravdy se postaral až na konci osmdesátých let minulého století docent Ramba, který měl možnost zkoumat Smetanovy ostatky. Odborník, jemuž prošly rukama mimo jiné i lebky mnoha českých panovníků, pak bez vší pochybnosti uváděnou nakažlivou chorobu vyloučil a za příčinu skladatelových problémů označil následky dětského úrazu se všemi jeho důsledky. A že jich nebylo málo… Kdo by z úporných opakujících se bolestí hlavy nezešílel, připočteme-li si k nim ještě život hluchotou odříznutý od běžného světa?
Tichý a nehezký konec světoznámého Čecha
I když se ani po ztrátě sluchu Bedřich Smetana nehodlal vzdát své hudební tvorby, jeho tělo postupně uvadalo. V samotě ticha prožil posledních deset let svého života, v nichž ale dokázal vytvořit ta nejlepší a nejuznávanější díla. To jednoznačně svědčí nejen o jeho genialitě, ale také o odhodlání, s nímž proti nepřízni osudu bojoval.
Zdroj: wikipedie, Česká televize, Deník, Časopis Harmonie, Ústav vědeckých informací
KAM DÁL: Herec Miloš Kopecký: Příšerně inteligentní primitiv a zbabělý komunista. Pronesl projev, na který se nezapomnělo.
