Lidé s demokratickými hodnotami se v komunistickém Československu začali – zcela pochopitelně – cítit jako v kleci. Odpor už se pomalu blížil sebevraždě, a tak mnoho z těch, kteří si nedovedli představit budoucnost v totalitním režimu, toužilo uniknout přes hranice na západ. Toho využila speciální skupina StB, jež pod názvem akce Kámen zosnovala propracovaný systém pastí zaměřených právě na lidi, kteří chtěli uniknout z komunistického Československa.
Závan americké svobody
Realizace této precizní pasti probíhala následovně. Mezi občany Československa se pohybovali nastrčení tajní provokatéři, kteří byli ve skutečnosti agenty StB. Ti se vydávali za převaděče přes hranice. Důvěřivým lidem tak slibovali bezpečný přechod státních hranic do Německa, kde už se nacházela fiktivní americká okupační zóna.
Státní hranice však byla jen naoko, a to nebylo všechno. Dokonalost provedení celé tragické hry ze strany StB byla na takové úrovni, že některé oběti celý život netušily, že padly do pasti. Jak je to možné?
Dokonalé divadlo
Zájemci o útěk byli přivezeni k neexistující státní hranici automobilem z Prahy. Netušili však, že sedí ve voze StB. Na předem domluveném místě byli vyzvednuti převaděčem, který je dovedl k domnělé svobodě. Scénáře existovaly dva. Buď byla skupina rovnou lapena pohraniční hlídkou, která šla na jistotu, nebo se spustil druhý postup, jenž byl o něco sofistikovanější. Emigranty si po přechodu fiktivní hranice vyzvedla falešná německá pohraniční hlídka. Ta všechny dovedla do fiktivní americké úřadovny, kde se uprchlíci ocitli v kulisách dokonalého divadla.
Všichni přítomní byli totiž převlečení pracovníci StB. Na domě visela americká vlajka, v interiéru na zdech mohly oběti vidět pověšené fotografie amerických prezidentů a členové StB byli oblečeni v amerických uniformách, jež údajně pocházely z divadelní kostymérny. Autentické prostředí americké svobody doplňoval jazz hrající z rádia. Emigranti tak pochopitelně věřili, že se pohybují za hranicí Československa, a podle toho se také vůči svým milým hostům chovali.
Netušili totiž, že se v tu chvíli odehrává osudový výslech, při kterém prozrazují svou protistátní činnost a podávají informace na další občany Československa. StB tak měla všechny potřebné informace. Každé divadlo ale potřebuje perfektní konec.
Spadla klec
Emigranty po ukončeném výslechu odváželi do domnělého uprchlického tábora. Tam se však pochopitelně nikdy nedostali. Celá situace byla naaranžovaná tak, že hlídka buď náhodou zabloudila, či byla přepadena hlídkou SNB. Českoslovenští občané tak skončili zpět v komunistickém zřízení, ale netušili, že doopravdy hranice země nikdy nepřekročili. Mnoho z nich tak čekal dlouholetý trest vězení, některé dokonce trest smrti.
Dodnes není jasné, kde všude se akce Kámen v blízkosti hranic odehrávala. Známá jsou pouze místa ve Všerubech na Domažlicku a v okolí Mariánských Lázní a Chebu. Akce byla přísně tajná. Ukončení této provokační aktivity přišlo až poté, co několik emigrantů vyneslo informaci o akci Kámen za hranice. Svobodná Evropa o všem varovala skrze rádiové vysílání 31. srpna 1951.
Plán vzešel z hlavy tří důstojníků Státní bezpečnosti – Emila Orovana, Evžena Abrahamoviče a Amona Tomašoffa. Nikdo ze zúčastněných však nebyl nikdy potrestán. Paradoxem zůstává fakt, že mnozí z dopadených se nikdy nedozvěděli pravdu. Propracovaná past je ukázkou toho, že kreativita tajných složek opravdu neznala hranice.
Zdroje: totalita.cz, kniha Akce Kámen
KAM DÁL: Brutální výslechy StB: Jan Patočka ukázal statečnost, za kterou však zaplatil nejvyšší cenu.
