Historie kralupského pivovarnictví: Výtečný slad se ve třicátých letech vyvážel do ciziny, pak ale přišel zvrat

Samotný pivovar se změní na multikulturní centrum. Zlatavý mok se zde možná opět začne vařit
Zobrazit fotogalerii (7)
02.06.2020 - 10:00   |  

V minulém století se na Mělnicku nacházelo více než 32 nejrůznějších druhů pivovarů, od měšťanských, přes panské, až po soukromé nebo státní. Většina z nich byla dříve či později zrušena a jediným místem, kde se nyní zlatavý mok vaří, je Lobeč u Mělníka. Taktéž v Kralupech nad Vltavou se nacházel soukromý pivovar, jehož budova stojí na Palackého náměstí dodnes. Pivo se zde sice přestalo vyrábět již koncem 70. let 20. století, ovšem nyní to vypadá, že tradice kralupského pivovarnictví by mohla být obnovena.

Rekonstrukce centra Kralup, jejíž součástí je také adaptace pivovaru na multikulturní objekt, byla zahájena v roce 2010 přestavbou obchodního domu Máj na budovu radnice. „Následně jsme se zaměřili na pietní úpravu okolí kostela a pomníku obětem první a druhé světové války a v loňském roce se podařilo dokončit rekonstrukci samotného náměstí,“ popisuje revitalizaci středu města místostarosta Libor Lesák, jež dodává, že v budoucnu se počítá také s rekonstrukcí přilehlé Husovy a Jungmannovy ulice. Dříve nehezký střed Kralup se tak postupně změní k nepoznání.

Po dlouhá léta byly Kralupy jen malou a bezvýznamnou obcí. Z okolních vesnic patřily mezi nejmenší. Jejich pánem byla církevní vrchnost, konkrétně řád Křížovníků s červenou hvězdou a jedinou hospodářskou jednotkou vodní mlýn.

Úplně jiná situace však panovala v okolních obcích, kde docházelo k daleko většímu hospodářskému rozvoji. Jedním z takových příkladů mohou být Mikovice, dnes součást Kralup nad Vltavou, kde se nacházel vůbec nejstarší pivovar na území města.

Nejstarší pivovar se nacházel v Mikovicích

První písemná zmínka o Mikovicích pochází z roku 1318. Na rozdíl od sousedních Kralup se na zdejším panství vystřídala celá řada majitelů, ovšem nejznámějším byl rod Boryňů ze Lhoty. Právě jim patřily kromě Mikovic, které si zvolili za sídlo, v podstatě všechny městské části Kralup nad Vltavou. Boryňové ze Lhoty navíc během několika mála let proměnili malou obec v údolí Svatojiřského potoka ve významné panství se zámkem, vinicemi a pivovarem.

V případě panského pivovaru v Mikovicích je nutné přiznat, že se o něm mnoho neví, tedy kromě toho, že byl založen již zmíněným šlechtickým rodem. Nacházel se v údolí potoka, poblíž dnešní čerpací stanice a patřily k němu i do skály tesané sklepy určené pro uchování piva a vína. V pozdějších letech však celé panství upadalo a samotný pivovar byl v roce 1772 zrušen. Jeho budova se v Mikovicích nicméně nachází dodnes. Je ovšem již dlouhou dobu prázdná, postupně chátrá a nemá reálné využití. 

Kralupy proslavila nejen průmyslová chemie

Jiné poměry však panovaly v samotných Kralupech, jež se díky stavbě železniční trati z Prahy do Podmokel v roce 1851 otevřely světu a v následujících letech se postupně proměnily v průmyslovou aglomeraci. Přestože město proslavila především chemická výroba, vznikaly také závody strojírenské, dřevozpracující a dařilo se i potravinářskému průmyslu. Kralupy se mohly pochlubit třeba moderními mlýny, ale jedno jim však stále chybělo – vlastní pivovar.

S příchodem sládka Josefa Fischera se ale celá situace mění a v roce 1872 dochází k založení Parostrojního pivovaru a sladovny v Kralupech nad Vltavou. Hned v prvním roce se nově otevřený podnik prezentoval 10 000 hektolitry svařeného piva, nicméně poptávka byla veliká a přestože byl pivovar moderně zařízen, již v roce 1879 muselo dojít k jeho rozšíření. Od samého počátku se zde navíc vyráběl výtečný slad, který se později začal vyvážet do ciziny.

Slavná industriální minulost Kralup se dá připomínat různými způsoby a ani zdaleka nejde pouze o adaptaci budov bývalých průmyslových podniků na moderní objekty s multifunkčním využitím. „Rozhodli jsme se také obnovit tradici odborného technického vzdělávání v Kralupech, a to především vybudováním moderních laboratoří na ZŠ Komenského určených pro výuku přírodovědných předmětů hravou formou,“ představuje kralupský místostarosta jeden z možných způsobů, jak v dětech vzbudit zájem o matematické předměty a zároveň inovativní formou postupně proměnit Kralupy v centrum vědy a techniky Středočeského kraje

Pivovar patřil mezi důležité podniky ve městě

Již v roce 1889 sice původní zakladatel pivovaru Josef Fischer umírá, rozvoj podniku to ale v žádném případě nezastaví a především díky šikovnému sládkovi Pavlu Novotnému se celý podnik dostává do ještě úspěšnějšího období. Na konci 19. století již produkce stoupla na více než 24 000 hektolitrů piva ročně a zaměření celého pivovaru se postupně stávalo převážně exportním. Díky tomu mohla být v areálu otevřena restaurace a dochází k dalšímu rozkvětu.

Vznik první republiky a změna poměrů v novém státě přinesla také další modernizaci celého areálu. Postupně byla zrenovována strojovna, dále byl postaven nový zimotvor, opatřen nový sprchový kondenzátor, generátor na výrobu 7 500 kg ledu za 24 hodin, a do kotelny byly nainstalovány dva kouřové Tischbeinovy parní kotele. Postavena byla i nová spilka vybavená moderními kvasnými nádobami a renovací prošla také stáčírna piva nebo ležácké sklepy.

Na rozdíl od státu se pivovar z krize dostal

Krach na newyorské burze předznamenal krizi, která rychle zasáhla Československo, a v téže době si menší krizí procházel také pivovar. V roce 1929 totiž došlo k velikému požáru sladovny, který způsobil podniku značné škody. Nicméně jeho majitel dokázal tuto pohromu obrátit ve svůj prospěch. Vybudoval novou sladovnu vybavenou tím nejúčinnějším zařízením, jejíž součástí byla moderní čisticí stanice ječmene a nechybělo ani automatické pytlování sladu.

Zatímco mladá republika se tak v první polovině třicátých let musela potýkat s potížemi způsobenými krizí, což nakonec vedlo k jejímu zániku, kralupský parostrojní pivovar prosperoval tak jako nikdy předtím. Výtečný kralupský slad se v této době používal nejen u nás, ale vyvážel se především do zahraničí, zejména do Belgie, Švýcarska či Německa. Vedle toho se dařilo i nadále zvyšovat produkci, jež dosáhla roku 1944 rekordní výše 50 999 hl piva.

Péče o zachování industriálního dědictví města není jediným předmětem zájmu kralupské radnice.  „Postupně se snažíme provést obnovu všech dříve zanedbaných nebo nějak jinak poškozených kulturních památek. V uplynulých letech se tak například podařilo postavit repliku kaple svatého Jiří v Lobečku, obnovit mariánské sousoší v Mikovicích nebo zrekonstruovat viniční křízek v Zeměchách,“ uvádí místostarosta Lesák výčet opravených památek ve městě s tím, že on sám je nejvíce hrdý na záchranu historické dlažby podél kostela, jež nyní opět může zdobit Palackého náměstí.

Válka nepřinesla zánik, ten nastal až po ní

V průběhu okupace se pivovar dostal do nucené árijské správy, nicméně jeho zdárný vývoj pokračoval i nadále. K největší zkáze v jeho dějinách, stejně jako v dějinách města, došlo až při náletu na Kralupy 22. března 1945. Během bombardování byla silně poškozena zejména spilka, stáčírna láhví a umývárna sudů. Pivovar se tak na několik měsíců ocitl mimo provoz, než se ho podařilo původní majitelce, která se mezitím vrátila do Kralup z ciziny, obnovit.

Rok 1948 znamenal konec soukromého podnikání, a tak se parostrojní pivovar, podobně jako mnoho jiných podniků ve městě, stal součástí národního hospodářství. Nejprve spadal pod Berounsko-rakovnické, později pod Rakovnicko-kladenské pivovary. V roce 1961 byl včleněn do národního podniku Středočeské pivovary a nově se zde kromě piva začaly vyrábět a stáčet také limonády. Produkce nicméně stoupala i nadále a podnik měl více než sto zaměstnanců.

Nevyužitý objekt se změní

Na začátku 70. let minulého století se za rok podařilo uvařit okolo 65 000 hektolitrů piva, přičemž se zde vyrábělo 7, 10 i 12stupňové pivo pod značkami Bohemia a Vltavan. Také bylo stočeno okolo 35 000 hektolitrů limonád, ovšem později přišel náhlý zlom. Po roce 1979 se vyroba zastavila a podnik již nadále sloužil jen jako stačírna Velkých Popovic a Ústeckých pivovarů. Nic na tom nezměnil ani začátek 21. století, kdy se zde střídaly nejrůznější firmy.

V současné době je sice budova pivovaru prázdná, ovšem v souvislosti s rekonstrukcí centra Kralup se počítá s tím, že dojde k její adaptaci na multifunkční centrum, kde bude sídlit knihovna, dům dětí a mládeže a základní umělecká škola. Stejně tak se ale počítá i s tím, že ve sklepě by se mohl nacházet minipivovar, kde by návštěvníci měli možnost osvěžit se zlatavým mokem. Pivovarnická tradice se tak po delší přestávce do Kralup možná přeci jen vrátí…

KAM DÁL: Jako den a noc. Snímek o slavné rivalitě Borga a McEnroa odhaluje dosud neznámé skutečnosti.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru