Hektolitry krve, nekončící mučení, omdlévající diváci: Jak filmy zobrazují Krista?

Jakkoliv se to mnohým může příčit, z Ježíše Krista se stala jedna z nejvíce zobrazovaných postav v uměleckých dílech – ať už se jedná o knihy či filmy, biblický Kristus má mnoho fikčních pokračovatelů. Kteří jsou ti nejzajímavější?

31.03.2018 - 08:00   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)

Film Umučení Krista obletěl svět v roce 2004. A kam přišel, vyvolal vlnu pozdvižení – v nejlepším případě, v případě horším se jednalo o vlnu protestů, nenávisti a spílání režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Melu Gibsonovi. V České republice například obdržel Jiří Bartoška dopis od Federace židovských obcí.

Její představitelé v něm Bartošku žádali, aby Mela Gibsona nezval na filmový festival v Karlových Varech. Vadilo jim, že Židé jsou v hollywoodském snímku zobrazeni jako nenávistný národ. Přestože Jiří Bartoška tuto výzvu nevyslyšel – vyjádřil se, že Gibson bude na festival pozván a bude na něm také oceněn díky umění, ne za své morální postoje, o Umučení Krista se před více než deseti lety v Česku mluvilo hojně.

Účast Mela Gibsona na MFF v Karlových Varech však nebyla tím, co vyvolalo debaty kolem snímku celosvětově. Film mapující posledních dvanáct hodin v životě Ježíše Krista pohoršoval explicitním násilím. Než snímek přišel do kin v České republice, šířily se klepy, že po světě v kinosálech omdlévali diváci. Jedna zvlášť senzacechtivá zpráva dokonce uváděla, že několik diváků zhlédnutí Umučení Krista odneslo infarktem, ba smrtí.

Scéna, v níž je James Caviezel coby Ježíš několik dlouhých minut bičován všelijak vylepšenými biči, by dnes možná zapadla. V roce 2004 však přece jen zobrazování násilí ve filmech nebylo tak daleko. Proto se nelze divit, že byť u nás návštěvu kinosálu možná nikdo smrtí neodnesl, Mel Gibson byl za svůj velice výrazný umělecký počin často pranýřován i zde.

Než snímek přišel do kin v České republice, šířily se klepy, že po světě v kinosálech omdlévali diváci

Poslední pokušení Krista

Dalším velice kontroverzním snímkem je Poslední pokušení Krista režiséra Martina Scorseseho. Film vznikl podle námětu knihy jednoho z nejznámějších řeckých spisovatelů Nikose Kazantzakise, mimo jiné autora kultovního Řeka Zorbase. Kniha Poslední pokušení byla ortodoxní církví v roce 1954 zařazena na Index zakázaných knih. Kazantzakis totiž vylíčil Ježíše Krista jako duševně rozpolceného muže, jenž nechce být vyvoleným, a když konečně přijme svůj úděl, dopustí se řady chyb a omylů. Snímek, v němž v hlavní roli zazářil Willem Dafoe, Kazantzakisovo blasfemické vidění Krista akcentoval ještě silněji. Proto se film nemohl dlouhé roky promítat například v Chile či na Filipínách. V roce 200 bylo Poslední pokušení Krista zvoleno šestým nejkontroverznějším snímkem všech dob.

Evangelium sv. Matouše

Film slavného a kontroverzního režiséra Piera Paola Pasoliniho Evangelium sv. Matouše patří mezi nejvýznamnější, nejznámější a podle mnohých rovněž nejpovedenější snímky s biblickou tematikou. Film byl připsán papeži Janu XXIII. a v roce 1995 byl na přání papeže Jana Pavla II. zařazen na seznam nejvýznamnějších filmů. Pasolini zobrazil Ježíše Krista jako revolucionáře. Není tajemstvím, že chtěl do hlavní role obsadit známého beatnického básníka Allena Ginsberga či kultovního beatnického spisovatele Jacka Keouaca. To se mu sice nepodařilo, přesto se jeho snímek dostal do širokého kulturního povědomí.

Doposud posledním Ježíšem, jenž obletěl filmová plátna, byl ten, kterého představil Joaquin Phoenix. Ve snímku Máří Magdaléna byl však pouze vedlejší postavou – ta hlavní totiž připadla, jak již název napovídá, Máří Magdaléně.