Cestovat, nebo se zapojit do pracovního procesu a do zahraničí maximálně na dovolené. Dilema, které Marek Vaňura vyřešil rychle a jasně. Vždycky měl blízko k potápění, absolvoval tedy potápěčský kurz a složil instruktorské zkoušky.
Díky tomu nejen procestoval, ale i také žil na mnoha místech světa, jako jsou Dominikánská republika, Mexiko, řecký ostrov Mykonos, thajské ostrovy Phi Phi a Koh Lanta, Malajsie Perhentian islands. Nakonec zůstal na karibském ostrově Roatán, i když to původně rozhodně neplánoval. Založil tam rodinu a už devět let tam spokojeně žije. Sám ale přiznává, že netuší, jestli to tak zůstane.
Proč cestujete, Česká republika není země dle vašich představ?
Odmalička jsem hodně cestoval díky jachtingu, zůstalo mi to v krvi. Rád poznávám nové lidi a jejich kulturu. Česká republika je nádherná a všude, kde jsem byl, tak o ní vyprávím. Jen já jsem cítil, že mi tam neustále něco chybí.
V jaké zemi se vám nejvíce líbilo?
To je těžká otázka. Dominikánská republika byla první cizí země, ve které jsem žil, a přirostla mi velice k srdci. Ale třeba Malajsie mě bavila ještě více, lidé, a hlavně jídlo. No, a samozřejmě Roatán, Honduras, ten se pro mě stal domovem číslo jedna. Je to tu jako jedna velká rodina, silná energie a plno přátel.
- narodil se v roce 1985 ve znamení Vodnáře
- instruktor potápění, cestovatel a podnikatel
- byl členem české reprezentace v závodním jachtingu
- vystudoval Masarykovu univerzitu, Fakultu sportovních studií, následně Management cestovního ruchu se zaměřením na leteckou dopravu na VŠO
Byly někdy chvíle, kdy jste si říkal, že to už nedáte? Ať už třeba vyčerpáním, nebo jste měl zkrátka všeho plné zuby...
Ano několikrát se to stalo v různých situacích. Když jsem pracoval v hotelu na Roatánu, měl jsem auto, které používali drogoví bossové v seriálu "Narcos". Policie mě neustále stavěla, denně, bylo to dost otravné. Hlavně, když mi u jedné kontroly policajt povídá, že mi budou muset prozkoumat nádrž, to už bylo opravdu moc. Ten den jsem už fakt nevěděl, jak dál, a silně jsem uvažoval, že se vrátím. Ale pak jsem si řekl, že to nevzdám.
Co jste udělal?
Na cestě zpět do hotelu jsem koupil vodu a limonády. Hned, jak mě zastavila policie, tak jsem je ani nenechal nic říct a hned jsem hlásil „Pánové musí vám tu být horko, vzadu v chlaďáku pro vás něco mám.“ Tak jsem to dělal chvilku, než si mě pamatovali. Pak už to bylo OK. A dokonce jsem s nimi začal aktivně pracovat na bezpečnosti ostrova. Člověk si ale vždy musí uvědomit, co chce, hluboký nádech a jede se dál.
Jak vlastně cestujete? Potrpíte si na luxus, nebo naopak raději poznáváte místní zvyky, lidi...
Dříve jsem si užíval cestovat jednoduše, poznával jsem lidi a místa. Zajímalo mě, jak je to tam doopravdy, nebavilo mě být zavřený v hotelových resortech. Ale čím jsem starší, tím si více potrpím na lepší věci. Dostal jsem se do různých situací během cestování, některé nebezpečné, ale vždy jsem to dokázal vyřešit.
Je nějaké místo na zemi, kde byste rád zůstal?
Tím místem je Roatán, ale člověk nikdy neví. Už párkrát jsem přemýšlel o další změně. Rád bych toho ještě hodně procestoval.
Proč právě Roatán, čím je tak jedinečný?
Je to krásný ostrov v Karibiku a člověk tu najde opravdu vše, co potřebuje. Místní už mě vzali za svého, cítím se tu jako doma v rodině. Člověk tu nevnímá stres, lidé si užívají přítomnost a radují se ze života. Sluníčko, nádherné moře, korálový útes, bílé pláže a krásné ženy, co víc si člověk může přát? No, a hlavně karibský rum, který spojuje lidi a zbavuje starostí. Určitě to znáte!
Dobře, ale pro našince tam asi není úplně jednoduché bydlet, získat dům...
Naopak, je to celkem snadné a v poslední době i populární. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem nechal ředitelování malého resortu a stal se realitním makléřem a stavitelem domů. Vzhledem k ne úplně příznivé situaci v Evropě si více a více lidí uvědomuje, že je možná dobré mít "plán B". Dostat se sem je asi nejlepší přes USA, máme k nám již 5 přímých letů z USA. Možnost je i z Madridu přímo na honduraskou pevninu.
Tak jo, mám dům na Roatánu. Ale také musím něco dělat, tak jak se uživit?
Roatán, a vlastně většina míst, kde jsem cestoval, žije převážně z turismu. Člověk musí umět jazyk, pak je to už jen odhodlání a nápad, co by chtěl dělat. Jednoduché to není, ale nic těžkého také ne. Člověk musí chtít a musí se umět adaptovat. Pokud jde o Roatán, tak díky prodeji pozemků a velkého rozvoje ve stavebnictví má člověk ještě další možnost.
Jaké cesty ještě máte v plánu, kam se chcete podívat?
V plánu toho mam ještě hodně, ale kolik toho stihnu, to opravdu nevím. Určitě plánuji procestovat Jižní Ameriku, která toho nabízí hodně, a já zatím poznal jen část Kolumbie. Hodně mě láká Peru a Brazílie. Ale také bych se rád podíval na druhou stranu světa a procestoval více Asii. Pak ještě Austrálie a Nový Zéland. Už si spíše vybírám teplejší krajiny. I když je fakt, že na seznamu mám třeba i Aljašku. Nechám osudu, kam mě zavede a co mi ještě ukáže.
KAM DÁL: Cestování se psem a kočkou může být smrtelně nebezpečné pro zvíře i jejich majitele. Profesor Modrý popsal nástrahy v podobě infekcí.
