Volby 2017: Proč volit? Hrozí nám teror, nebo blahobyt?

Máte vybráno, koho do sněmovny pošlete? Jestli ne, podívejte se na fotky, třeba vám výběr usnadní
Zobrazit fotogalerii (14)
 

Blíží se to. Pro mnohé přelomové volby, které rozhodnou o osudu České reubliky. Někdo tvrdí, že stojíme na rozcestí mezi demokracií a Babišovou polodiktaturou. Možná ano, možná ne. Jisté je však jedno. V rukách to máme pouze my. Voliči. Nikdo jiný za nás neurčí, zda a případně kam se naše země nasměruje. V pátek 20. října a v sobotu 21. října budeme my ti důležití, ne politické strany a hnutí.

Na webu Čtidoma.cz se snažíme mapovat ucelený a nezávislý pohled na situaci v České republice. Už jsme vám přinesli rozhovory se zástupci stran a hnutí, které mají reálnou šanci dostat se do sněmovny (pouze ANO a ČSSD nemají zájem sdělit veřejnosti své plány a na naše urgence několik měsíců nereagují). Neřešili jsme, zda jde o KSČM, SPD nebo třeba ODS či STAN. Ač se to nemusí líbit, všichni jsou legálními hráči na české politické scéně, splňují veškeré zákonné normy.

Chcete dostávat pravidelnou dávku informací prostřednictvím našeho direct mailu? Mít přehled o dění v Praze a Středočeském kraji, číst rozhovory se zajímavými lidmi, orientovat se v nejnovějších trendech? Pak stačí kliknout na TENTO ODKAZ a zvolit si, co se vám líbí.  

Někdo nedávno namítal, že se paktujeme s komunisty. Tak to ale není. Pokud měl být subjekt nastupující po KSČ zakázán, mělo se tak stát na začátku devadesátých let. Nebyla zde však vůle ani odvaha tento krok udělat. Dnes tu tedy máme legitimní sílu, která se uchází o přízeň voličů v demokratických parlamentních volbách. Těžko ji tedy ignorovat, nebylo by to fér.

Demokracie může bolet

Kdo s KSČM nesouhlasí, může to vyjádřit už za pár týdnů vhozením svého lístku do hlasovací urny. Nakonec, od toho ty volby jsou. To, co se na konci října stane, bude vůle lidu. Tak velí demokratické principy.

Mnoho z nás si dnes neuvědomuje, že demokracie rozhodně není zadarmo a že občas hodně bolí. Bylo to tak vždycky. Zároveň jen blázen se domnívá, že demokracie je dokonalá. Není, nikdy nebyla. Ale dokud se nevymyslí jiný systém, zřejmě je v našich podmínkách nejlepším řešením. Pokud tedy chceme dále v demokracii žít, musíme za ni bojovat alespoň tak, že se na volby nevykašleme. Pokud by se tak stalo, nemáme pak sebemenší právo komentovat vývoj, který nastane.

Naše práva a povinnosti

Podle Článku 17, odst. (1) Ústavy České republiky, se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konají ve lhůtě počínajíc třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. Volit může každý svéprávný občan České republiky, který v den voleb dosáhl osmnácti let, hlasovací lístky musí dostat nejpozději den před konáním voleb do schránky v místě trvalého bydliště. Lístky si však může vyžádat i v hlasovací místnosti. 

Je důležité zmínit, že volič může zvýhodnit i jednotlivé kandidáty, které zakroužkuje. Může tak ale udělat pouze čtyřikrát na jednom hlasovacím lístku. Důvod takového kroužkování je ten, že takový muž či žena může přeskočit kolegy, kteří jsou na kandidátce před ním. Nejednou se tak stalo, že politik kandidující z posledního místa se díky lidem ocitl nejvýše.

Jak volíme a kde

Stejně jako před čtyřmi lety budeme i tentokrát volit celkem 200 poslanců. V pátek můžeme k volebním urnám od dvou odpoledne, místnosti se zavřou v deset večer. V sobotu pak máme čas od 8 do 14 hodin. Čtrnáct krajů České republiky se dělí na volební okrsky.

Každý z nich má určen maximální počet kandidátů na kandidátní listině - nejvíce jich má Praha a Moravskoslezský kraj (36) a nejméně Karlovarský (14). Všude hlasy počítá volební komise a výsledky následně předává příslušnému krajskému pracovišti Českého statistického úřadu.

Ten pak musí hlasy přepočítat na mandády, které rozdělí jednotlivým subjektům. Ty, které nesplnily podmínku pro vstup do sněmovny, což je zisk 5 procent ze všech odevzdaných hlasů v rámci celé republiky, jsou bez nároku na místa ve sněmovně. Mandáty jsou jednotlivým kandidátům strany přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách. Ovlivnit to mohou voliči díky preferenčním hlasům, což je právě ono "kroužkování".

Rekordní počet subjektů

Co se týká Středočeského kraje, podalo kandidátní listiny do voleb 26 stran a hnutí. Je to o pět více než při předčasných volbách před čtyřmi lety. Celkem se ve Středočeském kraji na podaných kandidátních listinách strany a hnutí snaží do voleb zaregistrovat 753 kandidátů.

Minulé sněmovní volby ve Středočeském kraji vyhrálo hnutí ANO se ziskem 20,07 procenta hlasů. Druzí byli sociální demokraté, pro něž se vyslovilo 18,44 procenta voličů. Na třetím místě skončila TOP 09, již volilo 14,64 procenta lidí. Čtvrtou příčku si zajistili komunisté s podporou 14,41 procent voličů, pátá pak skončila ODS s 8,85 procenty hlasů.

Kdo se popere o vaši přízeň?

V regionu svedou souboj o voliče převážně známé tváře a zkušení političtí harcovníci. Sociální demokraté vybrali do čela kandidátky místopředsedu strany a předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, stejně jako v minulých volbách. Lídrem ODS bude ve středních Čechách Jan Skopeček, v roce 2013 vedl stranu Petr Bendl. Hnutí ANO, které ve středních Čechách v roce 2013 volby vyhrálo, povede šéf hnutí Andrej Babiš. V roce 2013 byla lídrem kandidátky nynější hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

TOP 09, která v roce 2013 skončila třetí, povede šéf strany Miroslav Kalousek, stejně jako v předešlých volbách. Volební jedničkou středočeské KSČM opět bude poslanec Stanislav Grospič. Piráti mají na prvním místě kandidátky předsedu strany Ivana Bartoše.

Lídrem Starostů a nezávislých (STAN) bude starosta Kolína a hejtmančin náměstek Vít Rakušan. Stranu zelených povede starosta městské části Praha 4 Petr Štěpánek, v roce 2013 byl lídrem Václav Láska. Lídrem SPD ve středních Čechách bude předseda hnutí Tomio Okamura. KDU-ČSL do voleb povede Ivan Gabal, který si to tak zopakuje znovu po roce 2013. Jak to nakonec dopadne? To je jen na nás...