O téhle katastrofě se vědci dodnes přou: Asteroid velký jako město zasáhl Zemi silou 13 milionů atomovek

K Zemi se řítí meteorit, naštěstí nás mine
  |   zajímavost

Před dvěma miliardami let na povrch Země dopadl asteroid, který měřil v průměru 25 kilometrů. Obří rozžhavená koule dopadla do oblasti dnešní Jihoafrické republiky a způsobila zřejmě největší výbuch za celé dějiny planety Země. Vědci se dodnes přou, co všechno se vlastně tehdy stalo. Život na Zemi byl každopádně blízko svému zničení.

Těleso těchto rozměrů byla vlastně malá planetka a její dopad byl opravdu monumentální. Poblíž Johannesburgu se nachází kráter Vredefort o průměru 300 kilometrů, který při explozi tehdy vznikl. Vědci vždy pracovali s teorií, že kráter vznikl při srážce s vesmírným tělesem, jen si nebyli jistí jeho velikostí. Poslední studie od Natalie Allenové z Univerzity v Rochesteru říká, že velikost planetky byla 20 – 25 kilometrů v průměru.

660 teratun TNT

Kolega Allenové Miky Nakajima tehdy odhadoval konečnou sílu výbuchu a vypočítal, že vesmírné těleso udeřilo do Země silou 660 teratun TNT. To odpovídá 44 miliardám hirošimských bomb nebo 13,2 milionu Car Bomb.

„V důsledku tohoto mohutného dopadu došlo na Zemi k obrovským kataklyzmatům, která pravděpodobně zahrnovala obrovské tsunami, krátkodobé globální ochlazení, protože atmosféru zaplnil prach a aerosoly, a dlouhodobé globální oteplení, protože vyvržený oxid uhličitý a voda způsobily skleníkový efekt,“ uvedl Nakajima.

Masové vymírání všeho živého

Tyto klimatické efekty pravděpodobně způsobily masové vymírání fotosyntetických mikrobů v tomto období. Žádná zvířata nebo velcí živočichové v té době na Zemi nežili, jen mikrobi, bakterie a řasy. Nechybělo zřejmě moc a veškerý život na planetě Zemi by zmizel. Naštěstí vyhubit veškeré řasy nebo mikroby se nepodařilo.

Podobné krátery se nachází na mnoha místech Sluneční soustavy. Například na Jupiterově měsíci Callisto je kráter Valhalla, který je mnohem větší než Vredefort. Stejně tak na Měsíci jsou krátery s průměrem 2 500 kilometrů. Obří krátery jsou možná i na Zemi, ale není jednoduché je odhalit. Za stovky milionů let se jejich tvar změnil, byly zaneseny sedimenty a celkově splynuly s okolní krajinou. Vidět jsou tak jen z vesmíru a to ještě vyžaduje velmi podrobný rozbor a kus štěstí. Kus štěstí ale hlavně měl život na naší planetě, protože nechybělo mnoho a mohl navždy zaniknout už ve fázi mikrobů.

Zdroj: livescience.com

KAM DÁL: Lze Měsíc svrhnout z oběžné dráhy?