Tajemství pražského Vítkova. Česká republika má svůj urychlovač částic v atomovém krytu

Tunel pod Vítkovem je pro Pražany běžná pěší spojka mezi Žižkovem a Karlínem. Temné místo s unikátní atmosférou skrývá jednu unikátní perlu. Nenápadné boční plechové dveře vás zavedou do laboratoře, kde se skrývá něco, co byste nečekali. Co třeba zlato?

31.05.2019 - 18:00   |  
Karlínský/Žižkovský tunel skrývá jedno velké překvapení
Zobrazit fotogalerii (4)

Když zazní název urychlovač částic, většina lidí si pravděpodobně vybaví obrovský složitý mechanismus, podobný tomu, který se nachází v podzemí ve Francii a Švýcarsku. Velký hadronový urychlovač, který spravuje CERN, má “trošku” jiné úkoly než ten, jenž najdeme ve vítkovském kopci.

Atomové kryty

Za druhé světové války se jádro kopce Vítkov stalo místem pro vybudování velkého komplexu protiatomových krytů. V labyrintu chodeb a prostorů byla dnešní malá laboratoř, kterou obsluhují čtyři vědci, původně určená jako sklad mrtvol. Laboratoř tak sídlí v místech, kde měly být uloženy nebožtíci. Funkce krytu byla ještě do devadesátých let připravená k využití ze dne na den, protože vojáci místo zásobovali trvanlivými potravinami.

Další využití je ozařování želaty, která následně mění své vlastnosti a v budoucnu je pak možné ji využít jako kostní náhradu.

Domov pro mikrotron

Český urychlovač částic zvaný mikrotron má otce myšlenky v personě Čestmíra Šimáněho. Ten byl v sedmdesátých letech zástupcem ředitele ve spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, což byl jeden z největších jaderných ústavů na světě.

V ústavu byl zprovozněn urychlovač částic a Čestmír Šimáně si uvědomil, že podobný mechanizmus je možné si vyrobit i svépomocí.  Zaúkoloval tedy svého žáka Miroslava Vognara a ten celou vítkovskou laboratoř včetně malého urychlovač částic vybudoval. První podobný typ mikrotronu byl spuštěn v Dubně roku 1974 a v Praze se na základě těchto poznatků spustil v roce 1980.

Hledání zlata

Hlavní důvod, proč tehdejší komunističtí politici uvolnili peníze na tvorbu mikrotronu, bylo jeho využití při hledání zlata. Prvních deset let se tedy urychlovač částic nevyužíval skoro na nic jiného. Desítky tisíc vzorků prošlo těžkou zkouškou a stanovovalo se, jestli se jedná o zlato, nebo ne.

Dnešní využití?

Mikrotronová laboratoř pod Vítkovem je vzhledem ke svému obalu skály a betonu ideálním místem, kde se tak silný energetický výkon může bezpečně provádět. Dnes je urychlovač využíván právě k analýze hornin pro geology nebo archeologické nálezy. Veliké využití je také v medicíně. Pro příklad lze skrze mikrotron přesně vykreslit rakovinový nádor. 

Vítkov má tedy jedno překvapení, kolem kterého stovky pražských občanů chodí a ani neví, jak unikátní vědecký prostor se za plechovými dveřmi nachází. 

Počítačové hry jako boj o život. Jak poznáme, že už je to přes čáru? Více čtěte zde.