Hrozí velké nebezpečí sociální a ekonomické nejistoty, říká kandidát na prezidenta Zima. Nechce být jako Zeman

Tomáš Zima v roce 2016 obdržel čestné doktoráty od Užhorodské národní univerzity a Prešovské univerzity v Prešově
  |   rozhovor

První kolo prezidentské volby je naplánováno na 13. a 14. ledna 2023. Česká republika má zatím devět kandidátů na Hrad. Jedním z nich je Tomáš Zima, bývalý rektor Univerzity Karlovy, který momentálně stojí v čele konzilia dohlížející na péči o prezidenta Miloše Zemana. Nabízí novou vizi směřování naší země, Pražský hrad podle něj musí být živé místo neuzavřené světu. I to řekl v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Prezidentskou kandidaturu Tomáše Zimy podpořilo třináct senátorů, o post hlavy státu se uchází jako nezávislý. Do kampaně chce přinést "zdravý selský rozum". Bývalé vládě Andreje Babiše vyčítal chaotická rozhodnutí v době pandemie nemoci covid-19, odsoudil také izolaci seniorů. O chaosu a nejistotě hovoří i dnes.

Bývalý děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze chtěl být původně chirurgem, z toho ale nakonec sešlo. „Po zkoušce z biochemie mi profesor Štípek nabídl možnost vědecké práce na jeho ústavu a tomuto pracovišti jsem věrný dodnes,“ řekl Čtidoma.cz muž, jehož Hirschův index má k letošnímu roku hodnotu 35. Ve vědecké komunitě to znamená, že je uznávanou kapacitou.

Baví vás ještě práce na akademická půdě?
Ano, moc. Je velmi pestrá. Dá se říci, že začínám den jako lékař, pokračuji jako manažer a pedagog. Zastupuji českou vědu v mezinárodních organizacích. Nežiji v uzavřené bublině.

Tomáš Zima
- lékař, specializací biochemik
- mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy 
- v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
- z prvního manželství má dvě děti, z dalšího vztahu má syna Tomáše Mořice

Proč jste se tedy rozhodl kandidovat na prezidenta ČR?
Obraceli se na mě přátelé a známí s tím, že Česká republika potřebuje, aby se v politickém životě prosazovali lidé, kteří mají zkušenosti s řízením lidí, přesah mimo svoji každodenní pracovní činnost, jsou nezávislí na zájmech politických stran či ekonomických subjektů. Rozhodl jsem se kandidovat, protože si myslím, že v této nervózní a rozbouřené době mohu přinést schopnost dohody, vnímání potřeb celku a nové užitečné myšlenky.

Co má vaše kandidatura přinést, co si od ní slibujete?
Mohu přinést důraz na důležité myšlenky, vize směřování České republiky. Chtěl bych osobní souboj nahradit debatou o dalším směřováním země. Pro ni jsou nezbytné dvě oblasti, které jsou mimo pozornost ostatních kandidátů tak, jak je sleduji: jde o vzdělání a nebezpečí extremismu. Bez vzdělaných lidí nebudeme schopni konkurovat v žádném oblasti lidské činnosti. A když sleduji kroky vlády i slova opozice, obávám se, že hrozí velké nebezpečí sociální nejistoty u občanů a ekonomické nejistoty u podnikatelů a živnostníků.

Co se pak může stát?
Může to vést k tomu, že tato země na celou generaci ztratí svůj ekonomický i inovativní potenciál.

V jakých hlavních bodech by se vaše prezidentování lišilo od "panování" Miloše Zemana?
Jsem jiný člověk než Miloš Zeman, takže bych jinak řídil kancelář prezidenta, snažil se jinak spolupracovat s ústavními činiteli, odbornou veřejností a odlišně bych komunikoval s občany. Uvedu jeden detail: Pražský hrad je srdcem této země. Musí to být maximálně otevřené živé místo, ne uzavřený prostor. Jsem člověk zvyklý spolupracovat, kooperovat, hledat dohodu, společný zájem.

Volba prezidenta České republiky je naplánována na 13. a 14. ledna 2023 a její případné druhé kolo na 27. a 28. ledna.

Co je největším úkolem budoucí hlavy státu?
Přinést do společnosti klid a spolupráci. Spojovat a nerozdělovat. A to svojí každodenní činností. Být mnohem aktivnější ve spolupráci s vládou, odborníky, průmyslem, představiteli samospráv. Měl by to být spojovací článek našeho veřejného života, svorník, který prosazuje zájem celku.

Jak se liší politika v rámci akademického světa a státní politika?
Jako děkan i rektor jsem byl součástí veřejného života. Naučil jsem se spolupracovat s lidmi různých oborů a pohledů. Uvědomte si, že na Karlově univerzitě musíte sladit pohledy a zájmy tak odlišných oborů, jako je filozofie, teologie a například přírodní vědy, právo či biochemie. Současně jste denně v kontaktu s představiteli státu či Prahy na všech možných úrovních. A díky pravidelným pracovním kontaktům se zahraničím reprezentujete svoji zem a její výsledky.

„Nesplňujeme podmínky pro přijetí eura. Prvním úkolem je dohoda na strategickém plánu jak a kdy toho dosáhneme. Pro zemi ve středu Evropy, s průmyslovou tradicí a potenciálem rozvíjet inovativní obory a vůbec podnikání postavené na nápadech a vzdělání, je správné a výhodné být součástí společenství, jakým je EU. Musíme být ale aktivnější při prosazování našich zájmů a potřeb.“

Co se vám na univerzitě podařilo?
Za největší úspěch považuji zapojení naší univerzity do univerzitní aliance 4EU+, kde jsme spolu s nejlepšími evropskými univerzitami, jako je Heidelberg, Sorbona či Kodaň, výstavba a otevření několika kampusů či center, jako je Biocev, kampus lékařské fakulty v Plzni a další a v neposlední řadě nové varhany do velké auly Karolina. 

V roce 1986 jste byl přijat za člena KSČ. Je vaše účinkování ve straně odlišné od fungování protikandidátů, zejména pánů Babiše a Pavla?
​Moje jednání a chování v minulosti prošlo několika volbami. Zůstal jsem na stejné škole, kde jsem studoval, a byl zde studenty i kolegy dvakrát zvolen děkanem a dvakrát rektorem. Ti lidé mě dobře znali a asi měli svoje důvody, proč se tak rozhodli. Chci se zaměřit na současné problémy České republiky a její vizi do budoucna, ne hodnotit minulost jiných kandidátů. To udělají voliči.

Jaký je váš současný postoj k Číně, jak tuto zemi vnímáte?
Čína je velký vyzyvatel demokratických zemí, chcete-li našeho způsobu života. Nás postoj k ní musí být, stejně jako k mnoha jiným zemím, nezávislý a sebevědomý.

Co válka na Ukrajině, jaký je váš pohled?
Válka je zlo. Stojíme na straně napadené země a pomáháme jí. Měli bychom pracovat na tom, aby válka skončila. Ukrajina byla a bude náš obchodní partner a naše pomoc při její obnově a podpora našich podniků by měla být jedním z úkolů naší zahraniční politiky.

KAM DÁL: Ministr Bartoš: Jednou bych chtěl mít se ženou malé knihkupectví. Promluvil i o své nálepce feťáka.