KOMENTÁŘ: Írán a Rusko si padly do náruče, protože na sebe zbyly. Válku na Ukrajině to může změnit

Íránský prezident Ebráhím Raísí se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem
  |   komentář

Válka na Ukajině má velkého skrytého "hráče". Írán a Rusko navazují skrze zbrojní dodávky hlubší spojenectví. Teherán dodává Moskvě sebevražedné drony, které likvidují ukrajinské cíle. Kreml může protistraně nabídnout víceúčelové letouny letouny Su-35SE a případně i další, stěží "udatelný" materiál pro západoevropské trhy.

Je nepopiratelným faktem, že stále probíhající válečný konflikt na Ukrajině vyčerpává obě strany. Nicméně Rusko oproti všem předpokladům více, což notně znervózňuje vrcholné politické a armádní činitele. Rusku chybí munice, účinné bezpilotní prostředky, své "nejlepší artikly" - tank T-14 Armata nebo letouny Su-57 z mnoha důvodu nemůže na ukrajinské válčiště nasadit. Moskva tak potřebuje vytrhnout nutně trn z paty a hledá takového spojence, který by byl ochoten chybějící vojenský materiál, ihned nasaditelný na Ukrajině, vykompenzovat. A ten se našel. 

Írán, sám stižený západními sankcemi jako Rusko, dodává v současné době Moskvě sebevražedné drony (kamikaze drony) Šahíd-136. I když trpí poruchovostí, tak dokáží napáchat poměrně značné škody napadené zemi. Kamikaze drony útočí především na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a vybrané civilní objekty. Cíl je jasný a Rusko jej i veřejně deklarovalo - způsobit takovou míru demoralizace, která by nakonec přinutila Ukrajinu kapitulovat a zasednout za společný jednací stůl, kde by si však podmínky diktoval agresor, a to tak, jak by chtěl a potřeboval. 

Rusko a Írán - jen sňatek z rozumu?

Odborná média přinesla před několika týdny informaci, že Teherán a Moskva se dohodly na tom, že na ruském území dojde masové výrobě íránských dronů. Produkce může být spuštěna během několika měsíců, sama Moskva dala najevo, že potřebuje sebevražedné drony co nejdříve, aby jimi mohla trvale "zasypávat" Ukrajinu. Pro obě strany může být zmíněná dohoda výhodná - Rusko dostává takové prostředky, které mohou kromě obrovských lidských a materiálních škod způsobit demoralizaci ukrajinské armády, a tak není příliš pravděpodobné, že by s útoky na kritickou infrastrukturu okupanti přestalo. 

Na druhou stranu se pak otevírá možnost pro Írán, jak získat ruské víceúčelové bojové letouny Su-35SE, o něž již před nějakým časem projevil zájem. Tím by posílil vlastní letectvo, které potřebuje nutně modernizovat. V íránském letectvu kromě starších letounů F-14 dodaných ještě z USA figurují také stroje MiG-29 sovětské výroby. S výhledem na delší trvání válečného konfliktu na Ukrajině je pravděpodobné, že íránsko-ruské zbrojní spojenectví nebude dočasné, může se přelít také do dalších oblastí, jako jsou například technologie či inovace. Média přinesla nově informaci, že se Rusko snaží od Teheránu získat i další zbraně, které by zahrnovaly rovněž balistické rakety. 

Rusko má velmi zúžený manévrovací prostor pro to si vybírat spojence, a tak nepřekvapí, že KLDR dodává Moskvě dělostřeleckou munici, které se jí nedostává. I když Rusko vytrvale popírá, že by bylo zásobováno severokorejskou municí, tato skutečnost vyplývá z odtajněných zpráv. Vykrýt potřeby Ruska může samozřejmě také Čína, nicméně ani toto spojenectví není bez mráčku, i když na začátku roku 2022 deklarovaly obě země "přátelství bez hranic". Peking mírnil ruskou odvetu za poškození Kerčského mostu, která Ukrajině připravila sérii silných leteckých útoků. Čínské ministerstvo vyzvalo ke zklidnění situace a vyjádřilo naději, že dojde k deeskalaci napětí. 

Rusko v čínských kleštích?

Dlužno ještě konstatovat, že na momentální situaci Ruska na ukrajinském bojišti může Peking ještě slušně vydělat a postavit se do role silnějšího partnera v možné dodávce potřebných zbraňových systémů. Pak už by to Rusko, postavené momentálně do pozice "juniorního partnera", samozřejmě něco stálo, možná více než za obvykle příznivých podmínek. 

Když si to shrneme, Rusko se řídí heslem účel světí prostředky a Írán pro Moskvu představuje v této fázi války výhodné spojenectví s perspektivou na jeho možné prohloubení. Otázkou je, zda se bude jednat o dočasné spojenectví, nebo se v budoucnu vzhledem k potenciálně změněným podmínkám vyčerpá. Ale to ostatně ukáže čas.

KAM DÁL: Ukrajinské kladivo na ruskou armádu: Německá samohybná houfnice PzH 2000.


Zdraví a styl

Osobnosti