Před zdražováním není obrany ani úniku. Vláda může chvíli pomáhat, ale představa, že zachrání všechny, je naivní

Fialova vláda si za pomoc Ukrajině zaslouží pochvalu
  |   rozhovor

Vláda premiéra Petra Fialy chce velkým podnikům zastropovat ceny energií tak jako u malých a středních firem. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na tom "panuje všeobecná shoda". Otázkou ale je, zda jde o správné řešení a jak moc má kabinet českému průmyslu pomáhat.

Jak by mělo zastropování cen energií pro velké podniky vypadat? Nastavení limitu zřejmě bude 6 000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny a 3 000 korun za jednu MWh plynu, jak vyplývá z informací ministerstva průmyslu a obchodu. Jde tedy o totožnou částku jako u malých a středních firem.

Souhlasí s tím například i šéf státní kasy Zbyněk Stanjura, který pro Českou televizi uvedl, že náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy se budou pohybovat kolem padesáti miliard korun. I proto je tedy nutný výše uvedený strop. Je ale pomoc státu udržitelná a co vlastně znamená zvyšování cen energií pro velké firmy? Téma jsme probrali s hlavním ekonomem skupiny Comfort Finance Group Vladimírem Pikorou v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Jak se projevuje zvyšování cen energií na provozech firem?
Firmy se pochopitelně snaží šetřit nebo přecházet na jiné zdroje energií. Nové zdroje se ale často projeví až s větším zpožděním. Situace je tedy pro firmy bolestná. Bohužel drahé energie se už propisují do výstupních cen průmyslu. Ceny rychle rostou, což při stávajícím kurzu koruny znamená, že mnoho firem přestává být ve světě konkurenceschopných.

Vladimír Pikora
- hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group, kde připravuje pravidelné ekonomické analýzy a pracuje na prvním komplexním srovnávači dluhopisů na českém trhu
- přednáší na VŠE v Praze (předmět Analýza veřejných politik)
- předchozích 15 let působil jako hlavní ekonom, jednatel a spolumajitel v nezávislé analytické a konzultační společnosti Next Finance
- ve volném čase se věnuje výuce finanční gramotnosti na základních a středních školách - je otcem sedmi dětí.

Proč mají problémy i velcí hráči?
Vysoké ceny se projevují u všech. Všichni cítí zdražení. Není obrany nebo útěku. Jedinou možností byla dobrá fixace nebo přechod na alternativní zdroje energie. Velcí se mohli chránit úsporami z rozsahu, ale ty už vyčerpali během covidu.

Co to bude znamenat - firmy se "nějak" zachrání, nebo to bude znamenat jejich konec?
To bude záležet na tom, jak dlouho bude energetická krize trvat. Pokud by rychle skončila, nic moc by se nezměnilo. Pokud by zůstaly ceny vysoko i v dalších letech, muselo by dojít k výrazné změně struktury ekonomiky. O tom se zatím moc nemluví, ale náš průmysl je energeticky příliš náročný a buď projde technologickou změnou, nebo odsud mnoho firem odejde. Vyklidí se tím místo v ekonomice a přijde něco nového.

Bylo by to hodně bolestné?
Pár let by to určitě bolelo, ale možná by pak přišly nové technologie a bylo zase dobře. Takže ano, vláda může některá odvětví rok či dva zachraňovat, ale pak přijde stejně jejich konec. Představa, že se musí všechna odvětví v energetické krizi zachovat, je naivní.

Co v tomto ohledu dělá vláda, je dostatečné, nebo ne?
Vláda byla okolními státy donucena pomoci průmyslu. Už nyní se mluví o výrazném navýšení záchranného balíčku. To ale dlouhodobě není řešením.

Proč? Co by tedy bylo řešení?
Dlouhodobě se musí průmyslu pomoci nižšími daněmi a lepším podnikatelským prostředím. To se ale neděje. Prostředí se naopak zhoršuje s tím, jak vláda zavedla například válečnou daň. S tou nikdo nemohl předem počítat. Prostředí je tedy nepředvídatelné. Navíc třeba banky daň stejně obejdou a odvedou do rozpočtu mnohem méně, než se původně počítalo. Je to podle mě nekoncepční a nepromyšlený krok.

Jsou stejné problémy i v jiných zemích?
Problémy jsou úplně všude. Největší jsou tam, kde byli závislí na ruském plynu. To je prakticky celý bývalý sovětský blok plus Německo a Rakousko. A pochopitelně trpí i ti, kteří mají průmysl energeticky náročný. V mnoha zemích už ale nejsou tak závislí na průmyslu, tak to není tak výrazné.

Co Maďarsko? Země, kterou někteří lidé vnímají jako vzor...
To zažívá specifickou situaci. Maďarská vláda myslela, jak efektivně vyřeší energetickou krizi zafixováním cen, a nakonec se jim to vymstilo. Vzorem tedy určitě není.

KAM DÁL: Vláda vsadila na pád Ruska, opačné názory ignoruje a cena je vysoká, říká odborník.