Chromý topič vyprodává divadelní sály. Karel Plíhal ještě nedohrál

Plíhal je plachý člověk. Na svých koncertech má často nastavena světla tak, aby mu svítila do očí a on neviděl zřetelně na publikum
osobnost

Jméno Karel je v historii české hudby předurčeno k úspěchu. Karel Gott, Karel Zich, Karel Kryl a mnoho dalších. Mezi těmito „Káji“ září jako sluníčko možná opomíjený, ale zato bez ustání hrající Karel Plíhal, který hrál tak usilovně, že si přivodil trvalé postižení ruky. Nevzdal to, vyměnil kytaru za mandolu a vesele muzicíruje dodnes.

reklama

Karel Plíhal osvěžil folkovou scénu osmdesátých let minulého století. Jeho kytarový um využili nejprve muzikanti country kapely Falešní hráči a později založil vlastní skupinu Plíharmonyje. Nakonec se dal na úspěšnou sólovou dráhu. Všestranný muzikant stále koncertuje a v blízké době chystá řadu dalších vystoupení. Fanoušci se mají určitě opět na co těšit a snad má připravené i nějaké překvapení.

Začínal jako divadelní topič

Ačkoliv vystudoval strojní průmyslovku, záhy jej oslnila světla koncertních jevišť a vstoupil do světa folkové hudby. Zpočátku se živil jako topič v olomouckém divadle a nejspíš právě styk s divadelním uměním rozhodl o jeho dalším životě. Jako samouk neznalý not bravurně zvládl hru na kytaru a tím to všechno začalo. Sláva, víno, ženy a zpěv…

Slavná skladba o topičovi

Plíhalova profese topiče jej přivedla k napsání krátké a svižné písně Sedí topič u piana. V písni topič rozezní klapky piana. Z libreta však není patrné, zdali topí, nebo jen hraje. Fanoušky vždy rozesměje úryvek z písně „... hraje svoje pec nám spadla stále více fortelně“. Fakt, že při topičově hraní „bílé klapky černají“, vyloudí úsměv snad i na tváři hudebníků z této písně, klábosících u kávy. Ke konci písně lze polemizovat, jestli už je jaro ohlášené rozesmátým slavíkem, kdy se hlásí „konec topné sezóny“ doprovázený na tóny rozloženým kysličníkem uhelnatým. 

Nevzdává se i přes svůj hendikep

Náš folkový génius byl a je perfekcionista se zálibou v jazzu. Dělat jazzovou hudbu je náročné a vyžaduje od muzikanta velký um a nasazení. Plíhal trénoval těžké akordy denně několik hodin, až si přivodil fokální dystonii (poruchu svalového napětí). Tento hendikep mu znemožnil hrát na kytaru, a proto jej dodnes kytarově doprovází Petr Fiala. Plíhal kytaru oželel a oblíbil si jednodušší mandolu.

Je mu bližší sólová dráha

V dobách své největší slávy na chvíli opustil kotelnu a plnými doušky muzicíroval. Již nešlo topit a dělat hudbu zároveň. Nabídky na koncerty se jen hrnuly a Plíhal nevěděl, kam dřív skočit. Po čase nastal jistý syndrom vyhoření, zpívání s kytarou jej přestalo naplňovat a bavit. Nastala tvůrčí krize, jež ho přiměla k vážnému návratu k profesi topiče. Jeho nejslavnější píseň „Akordy“ jej ovšem kromě dalších songů nadále věrně doprovázela. „Od A dur je jenom kousek k A maj, proto všem těm, co se v lásce zklamaj': vyždímejte kapesníky a nebuďte smutní, každá holka pro někoho má sluch absolutní.“

Ačkoliv Plíhal už netopí a věnuje se pilně koncertování a rodině, na práci topiče nezapomněl. Stále z něj nevymizela pokora a zkušenost z tvrdé manuální práce. Nic ze sebe nedělá a nepřišel o smysl pro humor a všudypřítomnou veselou náladu pod slupkou uzavřeného komika.

Plachý a skromný člověk

V rozhovorech s médii i v běžném životě vystupoval vždy jako plachý a skromný člověk. Když se jej novináři zeptali, jakým člověkem je, často odpovídal: „Názor na sebe? Krásný a velmi, velmi inteligentní.“ Když šlo o něj samého, nebál se sám ze sebe udělat šaška. A hlavně, sláva mu nestoupla do hlavy jako jiným výkonným umělcům. 

Hudba ho zmrzačila, ale on se nevzdal. I s chromou rukou dokáže hrát na mandolu a jeho písně mají co říct i dnešní generaci. Každý koncert Karla Plíhala je pro diváky nezapomenutelným zážitkem. V listopadu minulého roku měl téměř vyprodaný sál v Ústřední městské knihovně v Praze. Nejbližší koncerty jeho fanoušky čekají v květnu v Brně, Aši, Strážnici a opět v Praze. Plíhalovi příznivci jistě dobře vědí, že vtipné i vážnější písně prokládá verši a vtipnými historkami. Z jeho koncertu si lidé odnášejí dobrou náladu a úsměv na tváři.

Zdroje: Česká folková píseň (J. Prokeš), karelplihal.cz, lekarske.slovniky.cz

KAM DÁL: Do starého železa nepatří! Tito muzikanti vládnou hudbě už padesát let. Kde se to v nich bere?

https://www.ctidoma.cz/clanek/osobnosti/chromy-topic-vyprodava-divadelni-saly-karel-plihal-jeste-nedohral-76983
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.