Krutá smrt Alexandra Velikého: Žil ještě několik dnů poté, co ho prohlásili za mrtvého. Co se dělo s jeho stále živým tělem?

Smrt Alexandra Makedonského byla po tisíciletí obestřena tajemstvím. Dnes máme jasnější představu, jak se to všechno asi seběhlo
  |   zajímavost

Také máte hrůzu jít na operaci, protože se obáváte, že byste se mohli uprostřed zákroku probudit? Rozhodně nejste sami. To, co se ale pravděpodobně stalo velkému vojevůdci Alexandru Velikému, byl ještě mnohem horší případ. Podle těch nejdivočejších teorií ho dokonce zaživa začali balzamovat. A to nejde bez vyjmutí orgánů… 

I když lékařská věda v době Alexandra Makedonského samozřejmě nebyla na takové úrovni, jako je dnes, věděli tehdejší lidé více, než bychom si často chtěli připustit. Rozhodně měli znalosti o tom, co se děje s tělem po smrti a k jakým procesům v něm dojde ještě dřív, než se všechno připraví k důstojnému pohřbu. 

"Posmrtný" zázrak velikého bojovníka

Jenomže pak došlo také na velkého vojevůdce a vládce Alexandra Velikého, který z tohoto světa odešel v pouhých dvaatřiceti letech. Pro mnohé to byla tragédie, ale to, co se dělo potom, ohromilo každého, kdo se přišel zesnulému poklonit. Tělo Alexandra Velikého se nezačalo rozkládat jako každé jiné tělo “obyčejného smrtelníka”. Jaké vysvětlení tedy mohlo přijít na řadu? Samozřejmě jeho současníci museli dojít k závěru, že byl jejich vůdce z božského rodu. Podle současných poznatků to ale všechno bylo pravděpodobně docela jinak a vysvětlení, s nímž přišli vědci, je mnohem krutější. 

Mrtvý-nemrtvý vojevůdce

Proč nedošlo k běžným posmrtným změnám na Alexandrově těle? Jednoduše proto, že zkrátka nebyl mrtvý. A to podle některých teorií dokonce ani ve chvíli, kdy se odborníci pustili do balzamování jeho těla, kterému předchází důkladné vyčištění těla, včetně vyjmutí orgánů. Pokud by toto vše začalo ve chvíli, kdy byl Alexandr Veliký ještě naživu, i když paralyzován, musela by být jeho smrt neuvěřitelně krutá. Pravděpodobnější variantou je ale možnost, že zkrátka “jen” zemřel o několik dní později, než když byl prohlášen za mrtvého. Jak je to možné? 

Byla na vině vzácná choroba?

Vysvětlením tohoto jevu je tak zvaný Guillain-Barrého syndrom, tedy autoimunitní onemocnění, během něhož tělo ničí vlastní periferní nervy a člověk se tak postupem času dostane do zcela paralyzovaného stavu. Přitom si ale až do poslední chvíle, stejně jako právě Alexandr Veliký, zachovává jasnou mysl, i když tělo vypovídá službu. V dnešní době by lékaři již pravděpodobně uměli tuto nemoc nejen úspěšně určit, ale také vyléčit, v roce 323 před naším letopočtem bychom ale něco takového pochopitelně očekávali zbytečně. 

Téměř nedýchal a tělo chladlo

V době, kdy Alexandr Veliký zemřel - ať již to bylo  tehdy, kdy jej lékaři prohlásili za mrtvého, nebo i o několik dnů později, se hranice mezi životem a smrtí určovala hlavně podle dechu, nikoliv na základě nahmataného tepu. A protože paralyzované tělo spotřebuje méně kyslíku a navíc jsou napadeny i plíce pacienta, mohlo být Alexandrovo dýchání na pohled prakticky nepozorovatelné. Vinou následné poruchy termoregulace pak došlo také k postupnému snižování tělesné teploty, což byl pro vojevůdcovo okolí další neklamný znak, že již není mezi živými. 

Vysvětlení bylo mnoho, pravda jediná

Příčinu Alexandrovy smrti si tehdejší lékaři i lidé z jeho okolí vysvětlovali mnoha způsoby, od otravy (tedy vraždy) přes malárii nebo tyfus až po konečné stadium alkoholismu, kterým tento velikán historie zjevně trpěl. Nepřidala mu ani smrt jeho přítele a pravděpodobně také milence Héfaistióna, kterou náležitě zapil. Dnes ale tušíme, že všechno bylo pravděpodobně úplně jinak a odchod Alexandra Velikého byl s největší pravděpodobností nejznámějším případem špatně diagnostikované smrti v lidských dějinách.

Zdá se, že jak byl Alexandr Makedonský výjimečný ve svém životě, byl stejně výjimečný i ve smrti. 

Zdroj: wikipedie, History, Britanica

KAM DÁL: Varšavská smlouva chtěla zaútočit na západní země. Jak by to dopadlo, kdyby Poláci použili jaderné zbraně? 

 


Životní styl

Hobby