Pět českých vojáků padlo při obraně letiště Bagrám, to nakonec skončilo v rukách Tálibánu

Vojenská základna u letiště Bagrám v Afghánistánu
Zdroj: Wikimedia commons, public domain
Zobrazit fotogalerii (3)
Vojenská základna u letiště Bagrám v Afghánistánu
zajímavost

Naši vojáci spolu s afghánskou policií vyhodnocovali bezpečnostní situaci ve vesnici v blízkosti letiště Bagrám po raketovém útoku na tuto vojenskou základnu. Atentátník na kole byl v davu Afghánců, kteří hovořili s vojáky. V jednu chvíli odpálil bombu umístěnou na svém těle. Na místě přišlo o život více než 17 lidí, z toho čtyři naši vojáci, pátý zemřel později v nemocnici.

reklama

Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Další obětí se stal rotmistr Jaroslav Lieskovan. Zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. 

V Afghánistánu to nebyly jediné oběti

Server čt24.cz vzpomněl, že za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo celkem 14 českých vojáků. Prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Druhým nejhorším dnem pro českou armádu byl v Afghánistánu 5. srpen 2018, kdy při útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagrám zemřeli tři vojáci. V Afghánistánu padl i náš psovod, jehož na základně Šindánd v provincii Herát zastřelil afghánský voják.

Nikdo nebude beztrestně zabíjet naše vojáky

„Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ reagoval na útoky tehdejší náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. České speciální síly zabily v reakci na jeden z útoků v Afghánistánu jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit české vojáky či místní spojence.

Útok směřoval i na viceprezidenta USA

Útoky na vojenskou základnu Bagrám nebyly ojedinělé. Při návštěvě viceprezidenta Spojených států Dicka Cheneye sebevražedný atentátník zaútočil na bránu základny, jeho snahou bylo zasáhnout právě amerického politika. V archivu zpravodajského portálu CNN se dozvídáme, že viceprezident strávil noc na rozlehlé letecké základně Bagrám. Posnídal s vojáky a setkal se s generálmajorem Davidem Rodriguezem, velitelem amerických jednotek v Afghánistánu. Chystal se odjet na schůzku s prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzáím, když sebevražedný atentátník udeřil. Američtí vojenští představitelé vyhlásili na základně „červený poplach“. „Slyšel jsem hlasitou ránu,“ řekl Cheney novinářům. „Přišla tajná služba a řekla mi, že došlo k útoku na hlavní bránu.“ Řekl, že byl přesunut na krátkou dobu do protileteckého krytu na základně poblíž své ubikace. „Když se situace uklidnila a oni měli lepší představu o tom, co se děje, vrátil jsem se do svého pokoje,“ dodal Cheney.

Základna byla pod útoky stále

Karzáího úřad uvedl, že bylo zabito 23 lidí, včetně 20 afghánských dělníků na základně. Dalších 20 lidí bylo zraněno. Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly NATO uvedly, že podle prvních zpráv byli zabiti tři lidé, včetně amerického vojáka, amerického kontraktora a jihokorejského vojáka. Později počet obětí upřesnily na více než 23. Tálibán, který se k útoku přihlásil, přiznal, že cílem byla likvidace Cheneye. Podobné útoky se opakovaly často, před Vánoci v roce 2015 zahynulo šest amerických vojáků, útok byl zaznamenán i o rok dříve.

Letecká základna Bagrám

Letecká základna Bagrám hrála klíčovou roli během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 až 1989, kdy sloužila jako operační základna pro bojové jednotky a jejich zásobování. Po stažení Sovětů probíhaly boje mezi Severní aliancí a Tálibánem. Tito protivníci často kontrolovali opačné konce základny. Během invaze do Afghánistánu v roce 2001 byla základna obsazena speciální jednotkou britské Royal Navy Special Boat Service. Začátkem prosince 2001 sdílely základnu americké jednotky z 10. horské divize spolu s důstojníky ze Special Operations Command z letecké základny MacDill na Floridě a 82. výsadkové divize z Fort Bragg. V roce 2007 narostla základna do rozměrů menšího města s dopravními zácpami a spoustou obchodů nabízejících zboží od oblečení po stravování. 

Neslavný konec základny, obsadil ji Tálibán

O konci základny napsala agentura AP News. Podle ní Američané opustili afghánské letiště Bagrám v červenci 2021 po téměř 20 letech. Američané prostě odjeli, vypnuli elektřinu a v noci zmizeli, aniž by o tom informovali nového afghánského velitele základny, který zjistil, že Američané odcházejí více než dvě hodiny poté, co odletěli, jak uvedli afghánští vojenští představitelé. Afghánská armáda potom převzala rozlehlou leteckou základnu, která poskytla vzácný první pohled na to, co bylo epicentrem americké války za sesazení Tálibánu a dopadení pachatelů útoků z 11. září 2001 na Ameriku. „Během jedné noci ztratili všechnu dobrou vůli 20 let tím, že odešli tak, jak to udělali, v noci, aniž by o tom řekli afghánským vojákům, kteří hlídkovali venku,“ řekl afghánský důstojník. O měsíc později obsadil základnu Tálibán.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Aféra Watergate. Pád amerického prezidenta

reklama
#Afghánistán #armáda #historie

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.