Kapradiny: bezúdržbové trvalky, které krášlí a pomohou proti slimákům

Polostinná až stinná zahradní zákoutí jsou nejvhodnějším stanovištěm pro pěstování kapradin. Nenáročné rostliny, které můžeme označit živoucími fosiliemi, plní na zahradě nejen dekorativní funkci, ale mohou se stát také našimi pomocníky. V čem a jak nám mohou být kapradiny užitečné?

21.04.2017 - 18:29   |  
Kapradiny vyžadují lehkou půdu, vlhko a polostín
Zobrazit fotogalerii (5)

Kapradiny jsou velmi dekorativní, působí velmi efektně a nikdo je v zahradě nepřehlédne. Jejich zelené vějíře zkrášlí i ten nejzapadlejší kout. Aby se jim dařilo, musíme respektovat některé zvláštnosti v pěstování, které jsou pro všechny kapradiny typické. Je to především zvýšený nárok na vlhkost, a to jak půdy, tak i vzduchu, a dále polostinné stanoviště.

Kapradí se daří ve vlhčí, humózní půdě, spíše kyselé nebo neutrální. Zemina má být vylepšena uleželou listovkou nebo rašelinou, hodně propustná, přesto vlhká, lehká. Najdeme pro ně stinnější místo, maximálně s rozptýleným světlem pod vyššími stromy. Prospívá jim mulčování, které zabrání nadměrnému odpařování vody, zmírní střídání teplot v půdě a ochrání kořeny před vymrznutím.   

Čím nám mohou být užitečné?

Oddenky kapradin obsahují některé jedy, které působí zhoubně na střevní sliznice a centrální nervstvo nižších živočichů, zejména červů a slimáků. Kdo si právě s těmito zahradními potvůrkami neví rady, může vyzkoušet následující recept výluhu z kapradin:

Jeden kilogram čerstvé zelené kapradiny nadrobno nakrájíme nebo nastříháme a umístíme do vhodné nádoby, do které přilijeme vhodné množství vody (10 litrů). Nádoba by neměla být naplněná po okraj, abychom denně mohli roztok promíchat. Po určité době začne výluh kvasit, což poznáme podle bublin a tvořící se pěny. Proces kvašení by měl trvat asi dvacet dní. Uvolňující se zápach během kvašení můžeme zmírnit pomocí kamenné moučky. Výluh je vhodný nejen k hubení slimáků, ale také jako podpůrné tekuté hnojivo.

 

Na vnitřní parazity sirup z kapradí raději ne

Kapraď samec míval v minulosti také zdravotní využití. Obsahuje totiž látky, které se štěpením mění na kyselinu máselnou a floroglucinol. Kromě toho jsou v oddenku přítomny i hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky.
Výtažky z oddenku ve formě sirupového extraktu se v minulosti užívaly proti střevním parazitům, zejména proti tasemnicím. Dnes ale nejsou tak rozšíření, proto se o této možnosti ani neví. Domácí výroba sirupu a jeho používání je navíc nebezpečné – špatné dávkování může přivodit závažné zdravotní problémy, proto je lepší jím hubit zahradní vetřelce.

Pěstování je snadné

V našich podmínkách lze kapradiny pěstovat všude, jen v lokalitách výsušných a písčitých se jim bez zajištění potřebných pěstebních podmínek dařit nebude. Půda by měla být hlubší, živná s rašelinovým podílem. V okrajových lokalitách proto musíme vykopat velkou výsadbovou jámu a zeminu v ní zlepšit přídavkem rašeliny. Následně ji pak nesmíme nechat opakovaně přeschnout. Pravidelná závlaha, nejlépe kapková, bude nutností.

Kapradiny se v žádném případě nehodí do dekorativních záhonů. Zajímavou ozdobou skalky a květinových zídek bývají drobnější druhy kapradin, jako například sleziníky, kyvor nebo kapradinka, protože z části snášejí slunce a stačí jim přistínění kamenem. Lze je také kombinovat s nízkými trvalkami a cibulovinami snášejícími zastínění. V tomto období je důležité půdní povrch u kapradin chránit před kolísáním vlhkosti a holomrazy vrstvou listí.