Kdo vám pohlídá děti? Jak reagovat na diskriminační otázky na pohovoru

I na diskriminační otázky můžete odpovědět taktně a s úsměvem.
  |  

Jsou otázky, které by zaměstnavatel pokládat neměl. Co když se ale zeptá? Je lepší taktně odpovědět, nebo zamířit rychle pryč?

Předsudky na trhu práce vůči matkám přetrvávají. Minule jsme psali o tom, jak se s nimi vypořádat v při psaní životopisu. V tomto bodě nicméně stále nemáte vyhráno. Co když se vás personalista například zeptá, kolik máte dětí, jak máte zajištěné hlídání dětí, či zda plánujete další? Tyto otázky by správně vůbec pokládat neměl. Jak se zachovat, když už je vypustí z úst?

  • 1) Na tyto otázky Vám nemusím odpovídat. Samozřejmě se můžete ohánět zákony. Stojí však za zvážení, zda v této firmě skutečně toužíte pracovat. Tímto asertivním vymezením si totiž k dané pozici pravděpodobně zavřete dveře. Na druhou stranu, pokud vás takové jednání skutečně uráží a pod někým, kdo se takto ptá, pracovat ani nechcete, jedná se asi o nejlepší řešení.
  • 2) Děláte jako by se nic nestalo. V opačném případě se nad nevhodností otázky vůbec nepozastavíte a normálně odpovíte. Vystavujete se tím však riziku, že personalista začne otázku do detailů pitvat. (Na druhou stranu, dotaz je to sice diskriminační, tuto situaci byste však skutečně měla mít předem promyšlenou a vyřešenou.)
  • 3) Dotaz je nevhodný, ale chápu jeho důležitost. Chcete-li se o danou pozici nadále ucházet, je proto nejlepší zvolit zlatou střední cestu. Dosáhnete toho tím, že zaměstnavateli taktně naznačíte nevhodnost dotazu. Zároveň ho ujistíte, že s touto možností počítáte a máte ji dobře promyšlenou. Dejte najevo pochopení, že tato otázka je pro vás stejně důležitá jako pro zaměstnavatele. Poté se zmiňte o tom, že chod rodiny je uzpůsoben tak, abyste mohla vykonávat zaměstnání. (Pokud jste při rodičovské například pracovala na částečný úvazek, zmiňte, že už jste si koordinaci práce a rodiny vyzkoušela.) Na závěr dodejte, že doufáte, že tato skutečnost neovlivní výsledek výběrového řízení.

 

Mohlo by vás zajímat: Demografická prognóza v Lipencích. Budou školy a školky kapacitně stačit?

Mohlo by vás zajímat:Opatrně s uváděním zájmů v životopise

Ať už si vyberete jakoukoliv z variant, vystupujte vždy sebevědomě. Dejte zaměstnavateli najevo, že práci s malými dětmi bez problémů zvládnete. Máte promyšlené a vyřešené i situace, jakými jsou právě nemoci dětí, popř. uzávěrky, termíny apod. Začnete-li si stěžovat na to, jak je to s  dětmi, které jsou často nemocné, těžké, nedočkáte se nejspíše ani špetky empatie, natož pracovního místa.

Článek vznikl ve spolupráci s Ing. Lucií Jakubcovou z čelákovického občanského sdružení RC Routa.