Extrovert, introvert nebo vztekloun aneb jak se vypořádat s kolegy 2

Šéf nepřijde do práce! Některé týmy se dělí na poctivce a pracovníky z donucení. Mnohdy ale méně motivovaní stáhnou k zahálce i ty, kteří by bez jejich vlivu dále v klidu pracovali. Ve flákání se posléze vzájemně podporují.
 

Nechápete svého kolegu? Máte pocit, že se váš podřízený mnohdy chová jako mimozemšťan? V kanceláři můžeme vedle sebe nalézt různé typy lidí. Co jeden k práci nutně potřebuje, pro to druhý odchází.

 

V minulém díle Extrovert, introvert nebo vztekloun jsme popsali, jak vrozená míra temperamentu ovlivňuje fungování v pracovním kolektivu. Vznětlivého cholerika od zamlklého flegmatika rozeznáte často na první pohled. Těžší oříšek přichází, když máte zjistit, jak např. váš podřízený funguje nejeefektivněji, a jakou mírou motivace disponuje.

 

Rutinér versus kreativec


O tom, kde potkáme rutinéra a kde kreativce rozhoduje obvykle již volba našeho oboru. Přesto se může v případě práce na některých projektech stát, že tito zcela jinak zaměření pracovníci se vyskytnou vedle sebe. V tomto případě je především na nadřízeném, aby správně odhalil typy pracovníků a poskytl jim vhodné podmínky pro jejich rozvoj.

S rutinérem je v podstatě snadná práce. Tento člověk miluje pravidla, přehlednost a nevadí mu ani zvýšená míra kontroly. Práci o víkendu nebo po večerech po něm ale nečekejte. Rutinér je pečlivý, spolehlivý, ale jakmile odejde z kanceláře přepíná do jiného módu. A s žádnou inovací pravděpodobně také nepřijde.

Zvládnout kreativce bývá mnohdy obtížné. Jedná se o nezřídka o vysoce inteligentní lidi, kteří jsou otevřeni novým nápadům a nebojí se je zkoušet v praxi. Pokusíte-li se ale kreativce svázat pevnou pracovní dobou a naplánovaným pracovním režimem minutu po minutě, pravděpodobně vám uteče jinam. 

Kreativec je schopen efektivních výkonů, když se do práce plně ponoří. Zároveň po něm ale nemůžete požadovat, že novou myšlenku vyplodí vždy v pondělí v 9:00, protože od desíti máte poradu. U flexibilní pracovní doby ale dejte pozor na to, zda většina kolegů musí chodit do kanceláře od do. Výjimka z pravidla by v takovém případě nepřinesla do firmy dobrou atmosféru.

Čtěte také: Vysoká fluktuace: Příčinou může být chyba v zaškolování


Poctivec versus pracovník z donucení


Tyto dva od sebe rozeznáte jednoduše. Když šéf ráno zavolá, že je nemocný a nepřijde do práce, poctivec si toho ani nevšimne. Pokračuje ve své práci, a jestli mu dýchá autorita na záda, nebo je v kanceláři sám, pro něj nehraje roli. Pracovník z donucení se zaraduje, půlku dne prokecá na kafíčku s kolegy a jeho produktivita rázem klesne o desítky procent. 

Dobrou zprávou je, že na rozdíl od výše uvedených typů, které jsou do jisté míry vrozené, se s tímto nastavením dá pracovat. O tom, zda nás do práce musí někdo nutit, nebo se do ní pustíme sami od sebe, totiž nerozhoduje nic jiného než motivace. Pracovník s kafíčkem tak může být zkrátka někým, kdo vykonává práci neodpovídající jeho schopnostem. Popřípadě se může jednat o kreativce (viz. výše), který den profláká, protože jeho osvícená chvilka přijde v šest večer po návratu z práce.

Nadřízený by se proto měl neustále ptát a zajímat, jak jsou pracovníci ve své práci spokojení. Často totiž stačí udělat jen drobnou změnu. Někdo může pracovat hůře jenom proto, že mu celé odpoledne svítí na monitor, sedí přímo pod klimatizací nebo se mu místo kanceláře s pěti kolegy pracuje lépe o samotě. Pokud si tyto věci zvládnete vyjasnit už při přijímacím řízení, máte o problém méně.

Čtěte také:

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru