KOMENTÁŘ: Prezidentská masáž. Co je důležité pro moje děti, pro mě a až pak pro mou zemi?

Koho si zvolíme za prezidenta? Myslet bychom měli i na naše děti
  |   komentář

Volby prezidenta se blíží. A my tápeme. Alespoň někteří z nás, zejména ti, kdo se jinak o politiku moc nezajímají. Zeptala jsem se mojí kamarádky Blanky, jak se bude rozhodovat, pokud půjde vůbec k volbám. Protože každý hlas se počítá. A každý může rozhodnout.

Zatímco dříve jsme s to Blankou byly my, kdo poslouchal názory svých rodičů, dnes by bylo fajn, kdyby tomu bylo naopak. Blanka se svěřila, že její tatínek totiž k volbám tentokrát poprvé nepůjde. Ano, je mu 84 let, ale právě on by se mohl zajímat o to, co si přejeme my, generace, která to ještě nebalí… Jenže on neví. Dříve volil vždy ve volbách Babiše. Když byl podruhé zvolen prezidentem Zeman, byl nešťastný. Jenže teď opravdu neví. Myslí si ale, že horší to být nemůže. Jenže Blančin tatínek se plete.

Vlastně jen tři z osmi

I když máme osm kandidátů, vybírat se bude asi jen ze tří. Zvolíte známou tvář, poprvé ženu, nebo rozhodného muže? 

Jeho očima je totiž Babiš už nežádoucí (co když ten proces, ač byl osvobozen, přece jen o něčem svědčí?), Nerudová je Ž-E-N-A (a to je přece divné ne, vždyť všichni víme, že základem společnosti je patriarchát), Pavel je voják a bývalý komunista. A ti ostatní ani nestojí za řeč. Raději tedy nepůjde k volbám vůbec.

Ale to je chyba. Proč?

Podle čeho se rozhoduji?

Když jsem se zeptala Blanky, jaká jsou její kritéria na prezidenta, její odpověď mě překvapila. Ne samotným významem, ale tím, že je to asi odpověď, kterou bych dostala od většiny "průměrných" – a tím nemyslím nic hanlivého.

„Mě politika moc nezajímá,“ řekla Blanka. „Ale asi zvolím Nerudovou nebo Pavla.“ Když jsem se zeptala proč, odpověď byla jednoduchá. Babiše Blanka volit nechce, bylo ho všude dost a jeho veřejný projev je pro ni na prezidenta nedostatečný. I když, i Babiše zvažovala. Přece jen jeho tvář zná nejlépe a ví, co od něj čekat. (A bojím se, že takových je v naší zemi většina.)

Jenže pak se Blanka podívala na svoje děti. Je jim sice teprve 18 a 14 let, ale ony jsou těmi, pro koho budoucnost našimi hlasy utváříme. Proto od Babiše upustila a i ona stojí před otázkou, stejnou, jako většina z nás, dovolím si říci, "myslících" lidí.

Žena, nebo prototyp muže?

„Nerudová by byla fajn, je to žena. Slovensko má skvělou prezidentku. Ženy myslí jinak. Nechtějí válku, jsou citlivější a vypadají dobře. Vlastně by se mi líbil i její "první pán". I Danuše je fešanda a bylo by fajn prolomit ten patriarchální svět mého otce,“ směje se Blanka. Jenže pak je tu prostředí, ve kterém vyrostla. I ona se ptá, jestli žena zvládne dobře rozhodovat, vládnout a reprezentovat.

A Pavel? „Je charismatický, líbí se mi, umí vystupovat, má autoritu a vypadá důvěryhodně. Ale byl to voják a komunista,“ říká Blanka to, co trápí mnohé z nás.

Takže je to o tom hodit si korunou. Či lépe řečeno, nechat si v obálce jen dva volební lístky. Buď si do víkendu utřídit názor, nebo vytáhnout náhodně jeden z lístků…

Doufejme, že Blanka, která nejprve myslí na sebe, aniž by chtěla a mohla změnit prostředí, v němž coby pětačtyřicátnice vyrostla, potom na své děti a až nakonec na blaho země a nás všech, zvolí dobře. A totéž si pro sebe přejme i my.

Pro nás. Pro naše děti. I pro naši zemi. Ještě máme pár dní.

KAM DÁL: Prezidentští kandidáti jako ve škole: Expert udělil za debatu jedničku, ale i pětky. Kdo propadl?


Zdraví a styl

Osobnosti