Křehká blondýnka zmlátí i chlapy. Mistryně světa Ptáčková trénuje se speciálními jednotkami, uctívají ji jako královnu

V září se měla Martina sekat s princem Edwardem. Kvůli úmrtí královny Alžběty II. z něj zatím sešlo
Zobrazit fotogalerii (5)
  |   osobnost

Mnohonásobná mistryně světa v bojových sportech, která se nebojí postavit prakticky komukoli. Martinu Ptáčkovou pravidelně zvou protiteroristické jednotky na svá cvičení. Nedávno se vrátila z Jordánska z centra krále Abdalláha II., kde se cvičí elitní síly určené ke zvláštním operacím. Toto centrum patří k absolutní světové špičce. Co všechno si musela v životě odříct, jaké jsou její sny a cíle? Nejen o tom v exkluzivním rozhovoru pro Čtidoma.cz s na první pohled křehkou mladou ženou.

„Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinku. Byla jí Xena, mocná princezna zocelená v žáru bitev.“ Tak začíná kultovní seriál o princezně bojovnici. Postava Xeny sice nemá základ v historii, při troše fantazie bychom si ji klidně mohli představit jako Martinu Ptáčkovou. 

Osminásobná mistryně světa v bojových sportech, současně diplomatka a trenérka. Také ona prošla nespočtem bitev a vzešla z nich ještě silnější. Česká bojovnice byla mnohokrát oceněna za své úspěchy časopisem Forbes, kde se zařadila mezi mimořádně ženy roku či 24 nejvýraznějších osobností roku. Podporu jí vyjádřila i britská královská rodina.

Jak se dívka dostane k bojovým sportům?
V mém případě úplnou náhodou. Vlastně díky šikaně a rodičům. Nejprve jsem začala trénovat s tátou a později se přihlásila na bojové sporty. Tím to všechno začalo. Všichni mě ale nejdříve odrazovali, že prý nejsou bojové sporty pro holky. To je ale přece úplná hloupost. Naštěstí jsem u nich zůstala. Dnes s bratrem pomáháme malým bojovníkům, bojovnicím, kterým se snažíme předávat své zkušenosti, ale také dětem, které si šikanou právě prochází. Trénujeme třeba i nevidomé. Je to něco, co má smysl a velmi nás to naplňuje.

Martina Ptáčková
- osminásobná mistryně světa v bojových sportech
- první Češka, která vyhrála titul mistryně světa v hand to hand (sportu speciálních a ozbrojených jednotek)
- pravidelně se účastní cvičení národní gardy, bazy v Uzbekistánu. Zúčastňovala se i tréninků NATO

Jste rváč?
Vypadám tak? Myslím, že ne. Mám ráda šaty a miluji své dlouhé vlasy, takže se většina lidí vždy podivovala, kde se to ve mně bere. Myslím, že může být křehká a jemná, zároveň tvrdá a silná. Dost často to kombinuju a je to tak fajn. Cítím se tak nejlépe.

Co všechno musíte obětovat? Děláte vůbec něco stejně jako vaše vrstevnice?
Nevím, co dělají mé vrstevnice. S nikým se neporovnávám. Nikdy mě žádné diskotéky a party nebavily, vlastně ani nepiji alkohol. Nemám ráda velké kolektivy, ale preferuji malou skupinku lidí. Mám pár stálých kamarádů.

Takže nemáte pocit, že o něco přicházíte?
Určitě ne! I když to tak nevypadá a každý má pocit, že o mně ví z rozhovorů všechno, není tomu tak. Své soukromí si hlídám. Miluju to, co dělám, a nikdy bych neměnila. Jediné, co postrádám, je čas. To je věc, se kterou neustále bojuji. Nikdy nemám hotovo a pořád se někam honím. Přála bych si všechny ty věci lépe prožít a lépe si je užít. To se mi pořád nedaří tak, jak bych chtěla. Zkrátka i když to tak nevypadá, jsem velmi klidná, ani žádné velké oslavy nehledám. A nesnáším hlasitou hudbu.

Jste sama na sebe tvrdá?
Asi ano. Nerada se flákám, takže pokud nemám nějaký pevný režim a řád, jsem protivná a nesvá. Baví mě organizovat a plánovat, takže mě najdete neustále s diářem v ruce. I když pro někoho může působit nezajímavě, nepřehledně, pro mě má speciální význam a bedlivě si ho střežím. Nikdy jsem nikomu nedovolila, aby do něj nahlédnul.

Osminásobná mistryně světa v bojových sportech – co si pod tím představit, jaké sporty to jsou?
Jde o různá mistrovství, konkrétně v kickboxu a hand to hand combat. Dříve jsem závodila jen v kickboxu. Dost často jsem ale mívala problémy s pravidly. Prostě jsem vždycky nevědomky dělala věci, které byly zakázané, třeba chytala nohy, strkala apod. V hand to hand máme všechno dovolené, což je prima. Je to velmi dynamický a agresivní sport, kde naplno mohu uplatnit své přednosti. V nynější době s bratrem vedeme i své svěřence, naši armádu bojovníků.

Měli by jednou jít ve vašich stopách?
Přála bych si to. Budu se snažit je v tom naplno podporovat. Ať si každý říká, co chce, ale bez podpory je to velmi složité. Máme několikanásobné mistry republiky, vítěze mezinárodních závodů, šikovné naděje a reprezentanty – Marii Malko, Kamilu Kocourkovou, Zuzku Novákovou a další. Nedávno jsme též sami pořádali svůj první ročník závodů, kterých se zúčastnilo okolo 70 dětí, konkurence byla tedy vysoká. Byl to první turnaj, který jsem prožila ne z role závodníka ani trenéra, ale z role organizátora a pořadatele. Vždycky si vzpomenu, jaké to bylo, když jsem sama byla malá. Těch vzpomínek je tolik, je to všechno neuvěřitelné.

Jste první Češka, která vyhrála titul mistryně světa v hand to hand. Vy už jste nastínila, o co jde, ale můžete to ještě rozvést?
Je to titul, kterého si moc vážím, ještě nikomu se to nikdy nepodařilo. Tento sport je velmi agresivní, rozvinul se v bývalém Sovětském svazu, odkud se rozšířil do celého světa. Cvičí ho různé ozbrojené složky po celém světě. Na sobě máme kimono, což má simulovat podmínky na ulici, jako je bunda či mikina. Dále máme malé speciální rukavice, které jsou vycpané malými kamínky a pískem, takže to je to mnohem náročnější a bolestivější. A jsou těžké. Tento sport není pro každého, je velmi nebezpečný a často se neobejde bez vážných zranění. Prolínají se zde všechny bojové sporty, které si dokážete představit. Nastupují proti sobě ty nejlepší v různých bojových odvětvích, takže zápasy bývají velmi často dost zajímavé a vyrovnané. Třeba když proti sobě nastupuje mistr světa v boxu a mistr světa v sambo. Je to skvělá podívaná.

Pravidelně se účastníte cvičení národní gardy, bazy v Uzbekistánu. Jak to probíhá? Pro obyčejného smrtelníka jde o něco nepředstavitelného.
Já už to beru úplně normálně. Poprvé jsem byla vynervovaná, protože jsem nevěděla, co mě bude čekat, teď už to všechno beru více na pohodu. Tato sportovní cvičení bývají opravdu nevšedním zážitkem. Jelikož je hand to hand armádním a hlavně národním sportem, který se zde těší neuvěřitelné oblibě, jsem zde jako taková národní hrdinka. Lidé mě tu znají jménem a hrozně moc mi fandí. Tohle z Česka moc neznám, tady si všichni všechno závidí. Tam to takhle nefunguje, pokud jste v něčem dobří a je jedno v čem, váží si vás.

Jak se to projevuje?
Salutují vám, vítají mě na letišti jako královnu a prostě vám připravují takové přivítání a takové pocty, že popsat to všechno je skoro nepředstavitelné. Neuvěřitelná atmosféra. Trénujeme ve ztížených podmínkách, takže když člověk přežije tohle, přežije všechno.

Spolu s bratrem jste se účastnila tréninků NATO. O co šlo?
Ano, jednalo se o různá fyzická cvičení, vždycky to byla skvělá příprava do zápasů.

Nedávno jste také s bratrem navštívili tréninkové středisko KASOTC v Jordánsku, které patří mezi nejlepší tréninková centra v boji proti terorismu na světě. Jak takové pozvání přijde?
Můj život je jedno velké překvapení. Na jednu stranu nic nemám zadarmo a úplně všechno, co mám, jsem si musela vydřít. Dost často mě to stojí pot a slzy, ale také mě to všechno velice posiluje. Dostala jsem pozvání na mistrovství světa, kterého se účastní různé spolky a ozbrojené jednotky po celém světě. Tím to tak trochu všechno začalo. S bratrem jsme se tam byli ukázat a tak trochu předvést. Líbili jsme se jim, takže to všechno dopadlo skvěle.

Co všechno v tomto tréninkovém centru je a kdo se tam vlastně cvičí?
Je to neuvěřitelná pecka. Jedná se o obrovský komplex budov, takové malé městečko s vybudovanou infrastrukturou, sociálním zázemím a službami. Můžete si vyzkoušet různé úrovně, absolvovat práci v náročném či nepřístupném terénu. Zažít můžete i simulované výbuchy, ohně, různé klimatické podmínky apod. Pracovat v takovém vedru je naprostá šílenost. No, ale aspoň vím, jak to vypadá v pekle. Zažila jsem takové věci, na které nikdy nezapomenu. V době, kdy jsme byli v centru, zde probíhalo každoroční cvičení pořádané pod hlavičkou amerického ministerstva obrany – Eager Lion, které se zaobírá například ochranou hranic či správou bojového prostoru. Trénují zde ozbrojené a speciální jednotky.

Vás osobně nikdy nelákalo vstoupit do speciálních jednotek?
Ne, mám jiné priority. Zajímá mě oblast bezpečnosti, ale také diplomacie. Působím ve státním sektoru, také jsem nadšenou trenérkou a ráda vedu různé charitativní akce či akce pro širokou veřejnost.

Ještě mi řekněte jednu věc - s bratrem jste se stali předlohou pro figurky igráček, to se přihodí jak?
No, to by mě také zajímalo. Je neuvěřitelné, že někomu stojíme za to, aby nás zvěčnil jako hračku pro děti. Všechno to začalo tím, že s bratrem vedeme náš projekt proti šikaně - Šikana do klece. Tyhle figurky bojovníka a bojovnice, které nás s bráchou představují, mají sloužit jako taková pomůcka a inspirace pro děti. Autoři chtěli ukázat, že nic není nemožné, pokud člověk opravdu chce a nikdy se nevzdává. Naše figurky mají také dodávat sílu všem dětem, které se ocitly v nelehké životní situaci. Je to takový maskot, který pomůže dětem problémy alespoň trochu překonat.

KAM DÁL: Při hubnutí mozek nespolupracuje. Odbornice vysvětluje, zda jde hlad ovládat a jak funguje naše tělo.


Zdraví a styl

Osobnosti