Sára (71): Chtěla bych to každý den, jsem hodně náruživá. Moji milenci často nestíhají

Někteří senioři si umí život stále ještě vychutnat, což je jeden z důvodů, proč mohou žít déle
  |   povídka

Sedět doma a čekat na smrt? Tak to není nic pro paní Sáru. Její přístup k životu se od většiny jejích vrstevnic velmi liší, pojem aktivní důchodce dostává v jejím podání zcela jiný význam. Chodí na rande, je ráda s muži. A přidává i další detaily.

Když jí před dvaceti lety zemřel manžel na vážnou nemoc, myslela si, že je to "konec světa". Nevěděla, co si počít sama se sebou. „Opravdu jsem uvažovala nad tím, že se někam zavřu a prostě dožiju. Byly to velké emoce. Když jsem zase začala používat mozek, řekla jsem si, že před sebou mohu mít ještě pár hezkých let.“

Vždycky se o nás postaral

S panem Milanem byla Sára od svých sedmnácti. Jak sama říká, pokud jde o muže, do té doby "pořádně" poznala jen jeho. „Jako šestnáctiletá dívenka jsem s jedním mladíkem chodila. Ale k ničemu fyzickému tenkrát nedošlo. To by mě rodiče přetrhli,“ vypráví pro Čtidoma.cz dnes babička tří krásných vnuček.

Po boku Milana prožila nádherné roky. „Byli jsme prakticky pořád spolu. Dokonce jsme spolu jednu dobu pracovali. A i když se občas přihnal nějaký ten mráček, prakticky vůbec jsme se nehádali. Když se ohlížím zpátky, nemám si vůbec na co stěžovat. Mě i syna vždy zabezpečil tak, abychom nestrádali a měli se dobře. Opravdu jsem ho milovala.“

Přihlásila se na seznamku

Po smrti milovaného muže samozřejmě truchlila. Neuměla si představit, že se po jejím boku objeví někdo jiný. „Trvalo to pár let, pak jsem si vyšla s přáteli. Potkali jsme další lidi a už to "jelo". No, a dnes? Randím dvakrát týdně,“ překvapuje Sára, která se dokonce přihlásila na seznamku pro seniory. „Nevěřili byste, co tam chodí za zoufalce. Anebo chlápci, co se dělají mladšími. Chápete, zrovna nedávno jeden tvrdil, že je mu 75. A ejhle, 81.

Její rozhořčení je zcela na místě. Tvrdí totiž, že s muži po osmdesátce už nic není. „Nejraději by seděli doma a čuměli na televizi. To není nic pro mě. Potřebuji se hýbat, cítit, že žiju. Jinak bych do měsíce umřela,“ má recept na dlouhověkost.

Nemohu jen dožívat

A ještě jednu věc byste si možná u seniorky nepředstavovali. „Jak to říct? Prostě jsem náruživá. Přemýšlím o sexu a jsem ráda, když to má chlap stejně. A když dojde na nějaké ty techtle mechtle, je to pro mě naprosto úžasné. Někdo mě možná odsoudí. Ale já zkrátka musím cítit život. Nemohu jen dožívat. Nejraději bych to měla každý den.“

Sára nikdy nebude ženou, která si vezme pletení a bude drbat kočku za uchem. Nebo snad ano? „Kdo ví, třeba jednou. Až budu stará. Takže mi dejte nějakých dvacet let. My mladé holky myslíme úplně na jiné věci...“

(v článku je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka je ilustrační)

KAM DÁL: Eliška (39): Hledala jsem důkazy o manželově nevěře, našla jsem ale něco mnohem horšího. Bojím se, že zjistí, co všechno vím.

Klíčová slova: