„Jsem drsnej motorkář a transka v latexu," říká Marek (2/2)

I muži mají křehkou duši
16.02.2016 - 12:00  

Marek je transvestita se zálibou v BDSM. Pochází z Kolína, ale v Praze žije už rok. Pokračování rozhovoru s Markem o trans životě, seznamování, reakcích okolí. Co nám Marek prozradil?

Jdou transvestité se svojí zálibou na veřejnost, nebo se bojí?

Hodně lidí s tím na světlo nejde. Lidi, kteří se stýkají s BDSM komunitou, jako holka normálně i vylezou ven, co vím. I tady v klubu jsem poznal transku. Docela hezkou. Tak jsme se tady docela dobře opíjeli. Mě to potěšilo, že jsem potkal takovýho člověka. Já bych třeba takhle vylézt ven taky chtěl, jenomže bohužel nevypadám úplně jako holka. Ty rysy nemám, ani dlouhý vlasy nemám. Fakt jim závidím, že vypadaj jako holky, protože já bych takhle chodil taky oblíkanej. Myslím, že by se to tím u mě prolomilo, že bych se pak nebál.

Myslíš, že vůči tomu mají lidé předsudky?

Mladí asi moc ne, ale starší určitě. Třeba včetně mých rodičů.

,,Transvestitismus beru jako neštěstí. Protože partnerku, která by mě chtěla, pořád hledám. Není lehký, abych si našel ženskou, která by mě brala se vším všudy."

A co na to rodiče?

Vědí to a vědí, že s tím nic neudělají. Takže mě takhle berou. Nechodím za nima a neotravuju je s tím. Ale je pravda, že když jsem jim řekl, že přijedu v kiltu, protože jezdím skotský hry, tak mi máma řekla: „Tak to mi sem ani nejezdi!“ Samozřejmě jsem v tom přijel, takže v pohodě. Kamarádka se mě ptala, jestli to souvisí s mojí submisivitou, ale já říkám: V kiltu se prostě cítím jako chlap. (smích)

Říkal jsi, že pocházíš z Kolína. Tam už nebydlíš dlouho?

Pět let.

V Kolíně jsi šel se svojí trans identitou na světlo?

Poznal jsem tam přítelkyni, se kterou jsem to táhnul cca pět let. Ale BDSM komunitu jsem poznal až tady v Praze a začal jsem jezdit za komunitou sem.

Proč? Nebydlí tam transvestité?

Vím, že je tam pár ujetých, ale Kolín je malé město, takže nevím. Kdysi jsem chtěl udělat skupinu lidí z Kolína. Protože člověk jezdil za komunitou do Prahy. A v čajovně jsme byli dohodnutí, že tam budem moct chodit, i tam různě vázat (pozn.red: bondage – svazování) a takové věci. Údajně jsme nebyli jediní, protože čajovník říkal: „Jo, nejste jediní, kdo to tady zkoušel.“ Byla to jediná čajovna v Kolíně a ty prostory dole byly hezký, takový útulný. Tam by bylo skvělý se scházet takhle s lidma.

A nakonec to nevyšlo?

Potom už jsem zmizel do Prahy, takže jsem se už nesnažil tam lidi sehnat.

Co když máte doma mamánka? Je řešením rozejít se?

Myslíš, že v Praze je tolerance k tomuhle větší?

Určitě. V Kolíně jsem moc neviděl, že by se dvě holky nebo dva kluci vedli za ruce, tady to vidím běžně. To je úžasný a fandím těm lidem. Každýmu, kdo je zaměřený jinak a může se projevit (v rámci zákonů), fandím. Na tohle je to tady super.

Co by měli lidé vědět o transvestitech? Pokud mají předsudky.

Hodně lidí si myslí, že transky apod. jsou homosexuálové. Já si myslím, že jsou to často bisexuální lidi. A že s těma chlapama jdou jenom z nouze, ale to je můj názor, co jsem se tak o tom s nima bavil. Ale rozhodně nejsou nebezpeční. Nikomu. Lidé se bojí toho, že to neznaj, hlavně ta starší generace. Do budoucna si ale myslím, že to bude lepší.

Chtěl bys mít děti?

Jasně, že chtěl. A doufám, že to v sobě mít nebudou.

A proč?

Nevím, já to beru trochu jako neštěstí. Protože já tu partnerku, která by mě chtěla, pořád hledám, pořád na ni čekám. Protože není lehký, abych si našel ženskou, která by mě brala se vším všudy. Tím, že mám v sobě tu transku, mám v sobě trochu ženského chování. Takže jsem hodně impulzivní, nebo hysterickej. Ale s některýma transkama se ani nebavím, protože jsou neskutečné pipiny. Řeší blbosti na Facebooku apod. – horší, než ženský.

Jak si třeba hledáš partnerku?

Tak na internetu. Kupodivu moc nehledám v BDSM komunitě, protože tam člověk zjistí, že tahle ženská měla toho a toho... Vlastně už mezi komunitu vůbec nechodím. Nějaký lidi odtud znám, ale jinak už nechodím mezi lidi.

Užívat si není smyslem života singles

Kdy u nové partnerky dojde k tomu, že jí o sobě všechno řekneš?

Chci, aby to ženský věděly hned. Potom můžou buď říct – nevadí, jdeme dál, nebo vadí, a utneme to. Už takhle nechci nikomu ublížit, trápili jsme se pak oba. A nemám ve svém věku tu potřebu.

Máš zkušenosti z internetových seznamek? Jaké?

Mám, a spíše negativní. Tam často jsou místo ženských chlapi. Mají tam jen fotku ženské. A natrefit tam na dominantní ženskou, to je problém. Chlapů se jim ozývají mraky. Nevím, kde sehnat partnerku, to je opravdu o náhodě.

Hledáš partnerku aktivně, např. oslovení na ulici?

To určitě ne. Já se nerad někam cpu. I na tom internetu. Když se mi nějaká líbí, napíšu jí. Pak to musí být vzájemné. Nesnáším lidi, co lezou druhým do zadku. I na tom Facebooku. Chápu, že je dominantních ženských málo a ti chlapi se snaží za každou cenu, ale nemám to rád.

Jak to vidíš do budoucna, kde se budeš seznamovat?

Seznamky už nezkouším. Ale na Lidé.cz jsem a když se se mnou někdo chce bavit, bavíme se. Když ne, tak ne. A v BDSM komunitě se mi nechce hledat, o to nestojím. A že by mě tam některá oslovila, to oni neudělaj, protože jsou ty dominy. To je těžký.

Jsem sice chvíli sám, ale samota mi vyhovuje. Za měsíc to všechno může být jinak. Bojím se jenom toho, aby se mi samota nezalíbila. Pak už je problém s někým bejt. Ale v mým případě platí heslo: Chlap míní, ženská mění. A pak se objeví láska největší. Teď nad tím nepřemýšlím, ale rád miluju a jsem rád milován.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru