Zahrádka za okny: Jak vybrat správný květinový truhlík

Na trhu je spousta druhů truhlíků, k nejoblíbenějším patří plastové
Zobrazit fotogalerii (9)
09.03.2017 - 15:30   |  

Malou zahrádku za oknem si dnes může dovolit skutečně každý. Lidé žijící v bytových domech si tak mohou zpříjemnit výhled z okna pohledem do zeleně a barevných květů. Okenní truhlíky a nádoby na balkonech a terasách se stávají často malým zahradnickým veledílem s velkou mírou osobitosti a originality.

Zahrádka za oknem, na balkoně či terase má své nesporné výhody. Nádoby s rostlinami můžeme snadno přemisťovat a měnit tak vzhled balkónu či terasy. I ve stísněných poměrech můžeme vytvořit celou zahrádku z různě osázených květináčů.

Na trhu je na výběr velké množství nejrůznějších typů truhlíků, různých tvarů, materiálů, provedení i barev. Důležité také je, aby nádoby byly dostatečně prostorné. V zásadě platí, že čím větší, tím lepší. Rostliny získají větší prostor pro svůj kořenový systém, truhlík je stabilnější a netrpí nadměrným vysycháním.

Dřevěné a kameninové truhlíky

Dřevěné truhlíky jsou stále oblíbené zejména pro svůj přirozený vzhled, výborně se hodí zejména ke stylovým vesnickým stavbám. Nevýhodou dřeva je nutnost opakovaného zajišťování úpravy povrchu, který není tak trvanlivý a odolný vůči vlivům počasí. Kameninové truhlíky jsou kvalitní, vypadají přirozeně a rostlinám se v nich dobře daří. Nevýhodou je jejich větší hmotnost, obtížná mobilita a zvýšené nebezpečí rozbití v případě pádu.

Plastové truhlíky

Plastové truhlíky jsou nejoblíbenější variantou. Jsou lehké, snadno přemístitelné, většinou umožňují stohování, jsou tedy mimo sezonu dobře skladovatelné. Vyrábějí se v různých odstínech. Oranžová barva imituje kameninové povrchy, zelená se hodí k umístění přímo do okolní zeleně, černé truhlíky nejsou příliš vhodné, neboť přitahují sluneční záření, a tím způsobují rychlé přehřívání obsahu. Nejvhodnější a často používané jsou hnědé truhlíky, které působí neutrálně a barevně kontrastují s obsahem truhlíku. Pro plastové truhlíky hraje také příznivá cena a snadná údržba.

Součástí truhlíku by měla být podmiska, kam bude odtékat přebytečná voda. Pokud si pořídíme truhlík bez otvorů, dodatečně do dna minimálně dvě díry vyvrtáme. Než zasypeme truhlík substrátem, díry zakryjeme kamínkem, aby voda mohla vytékat, ale aby s sebou nevyplavovala i substrát.

Samozavlažovací truhlíky

Hitem poslední doby se staly samozavlažovací truhlíky. Některé typy vypadají podobně jako standardní truhlíky s podmiskou, jiné vypadají jako truhlíky bez podmisky, ovšem s dvojitým dnem. Společným znakem samozavlažovacích truhlíků je fakt, že dno se substrátem nestojí přímo ve vodě. Substrát je se zásobníkem vody spojen pouze pomocí textilních knotů.

Knoty jsou propleteny dnem truhlíku, jejich konce jsou spuštěny do vody. Substrát si natáhne jen takové množství vody, které rostliny potřebují. My tak můžeme bez starosti nalít do zásobníků větší množství vody a s klidným svědomím odjet například na dovolenou. O osud truhlíku z hlediska zalévání se minimálně týden nemusíme obávat.

Jak s nimi zacházet?

Samozavlažovací nádoby jsou ideální třeba pro petúnie a jejich hybridy, jakou jsou surfinie nebo milion bells. Těm dělá vlhko dobře. Stále ale má převládat zemina, a to zhruba v poměru dva díly substrátu a jeden vody. Pozor také při hnojení. Pokud používáme přípravky rozpustné ve vodě, hrozí, že než se závlaha dostane ke kořenům, živiny se usadí někde na dně nádoby. Proto je lepší používat třeba pomalu se rozpouštěcí tyčinky, které pícháme přímo do substrátu.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru