Rozhovor s Jeronýmem Klimešem přednášejícím na Crazy film festu

Věděli jste, že Jeroným Klimeš kromě psychologie vystudoval rovněž hydrologii a inženýrskou geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy?
Zobrazit fotogalerii (2)
  |  

Můžeme díky dobrému filmu lépe pochopit svět duševně nemocného? To a ještě více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

PhDr. Mgr. Jeronym Klimes, Ph.D.
  • Vystudoval psychologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • Postgraduální studium rovněž absolvoval na Univerzitě Texas Austin
  • Kromě klinické psychologie se věnoval rovněž např. pedagogické činnosti - působil jako lektor psychologie pro americké studenty na FFUK nebo učil na Střední policejní škole v Hrdlořezích
  • Vydal řadu knih - např. Partneři a rozchody, Psycholog a jeho svědectví o Kristu nebo Budování identity dítěte
  • Je ženatý, má tři děti, s rodinou žijí v Újezdě nad Lesy

Jeroným Klimeš je bezpochyby jedním z nejvýraznějších účastníků říjnového Crazy film festu v Řevnicích. (O festivalu jsme již podrobněji psali ve článku Podívejte se na svět očima blázna, láká filmový festival v Řevnicích). V rámci originálního festivalu, kde film s tematikou duševního onemocnění vždy uvede odborník znalý dané problematiky, vystoupí před filmem Lars a jeho vážná známost. Snímek, v němž idol žen Ryan Gosling hraje stydlína s knírkem, který si místo reálné partnerky pořídí nafukovací pannu, rozebral pan Klimeš dopodrobna na svých stránkách. Kromě uváděného snímku přišla v našem rozhovoru řeč i na to, jak moc jsou duševně nemocní závislí a manipulativní vůči svému okolí.

Ve svém rozboru píšete, že film je nerealistický v tom, jakým způsobem Larse vnímá okolí. Místo toho, aby Larsovi „randícímu“ s gumovou pannou jeho známí vysmívali, přistupují na jeho hru. Snaha o změnu náhledu na duševně nemocné je i mottem Crazy film festu. Myslíte si, že film Lars a jeho vážná známost v tomto směru funguje? Umožní divákovi pochopit "křehkost" Larsovi duše?

Domnívám se, že tak 40% lidi není schopno intuitivně psychologicky uvazovat. Jestli film přispěje k tomu, aby divák začal více chápat tyto extrémní neurotické poruchy, tak je jenom dobře. Lars patří mezi filmy, kde hrdina prochází nějakým vnitřním vývojem. Ve většině filmu zůstává hrdina stejný, jen jeho okolí se mění. Takže je to v pravém slova smyslu psychologicky film. To, že je nerealistický, je normální. Psychologicky realistických filmů je minimum, víceméně jen dokumenty. Osobně se domnívám, že když se divák podívá na ten film a poté si přečte můj rozbor, měl by si udělat představu o řadě psychologických zákonitostí. (Rozbor filmu Lars a jeho vážná známost od Jeronýma Klimeše si můžete přečíst zde.)

Larsovi činí potíže dotýkat se ostatních lidí. Jeho "nafukovací" přítelkyně by se naopak ráda objímala s každým. Lars si do ní promítá tuto svou nenaplněnou touhu.

Zaujala mne ještě další věc. Ke konci rozboru píšete, že duševně nemocní nebývají roztomilí, ale naopak se u nich mnohdy projevuje agresivní chování. Dovolím si konfrontovat toto Vaše tvrzení s výrokem organizátorky festivalu paní Schlindenbuch, která uvedla, že procento agresorů je mezi nimi daleko nižší než v celkové populaci. (Rozhovor si v plné šíři můžete přečíst ve článku Crazy film fest by měl přispět k destigmatizaci duševně nemocných). Agresi podle ní spíš obracejí vůči sobě. Co si o tom myslíte Vy? 

Máme na mysli různé významy slova agrese. Agrese může být v jednom významu například schizofrenická matka vraždící své dítě. Agresí v jiném slova smyslu je i chování člověka, které je druhému velmi nepříjemné, a takové je i v rozboru zamýšleno. 

Pokud jsem tomu správně porozuměla, říkáte, že mezi duševně nemocnými není mnoho těch, kteří by byli fyzicky nebezpeční svému okolí. Chování, které je druhému nepříjemné, je naopak docela běžné. Vrátíme-li se zpět k Larsovi, píšete přímo, že "měl sklon své okolí vysávat". Označil byste tohle také jako typickou vlastnost pro duševně nemocné?

Ano, s agresí je to vcelku tak, jak jste uvedla. Proste když je někdo nemocný - od slova ne-moci, tak je holt víc závislý na okolí. Ať citově, nebo fyzicky, nebo je zdrojem problémů. 

Pokud myslíte manipulátory, tak ti jsou spíš typičtí pro psychopatie čili poruchy osobnosti. To není až tak typické, maximálně do 6 %.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru