Posekaná vydra, jestřáb v kurníku, zaseknutá liška. Ošetřovatelé v záchranné stanici se nenudí

Trochu vykulená krahujčice těsně před vypuštěním
  |  

Ošetřovatel v záchranné stanici pro zvířata má pestré, ale náročné povolání. Nikdy neví, k jakému zvířeti a jaké situaci bude zavolán. Musí být připraven na vše a přizpůsobit se okolnostem, které na místě panují. Často improvizuje podle daných možností. Loni mezi více než pětistovkou přijatých zvířat nebyla nouze o kuriózní případy.

Uplynulý rok uměl ošetřovatele v Záchranné stanici v Pavlovicích u Vlašimi také překvapit nevšedními případy. Ošetřovatelé například odchytávali jestřába, který se zranil při lovu slepic a zůstal v kurníku.

Jindy vyjížděli pro lišku s vodítkem, za které se zasekla mezi dvěma domy. Ošetřovali mládě vydry, které po střetu se sekačkou na trávu přišlo o část nohy, anebo si spolu s hasiči vyzkoušeli záchranu přimrzlé labutě, která se nakonec ukázala být pouze líná a z ledu sama odkráčela.

Výr v hnízdě plném potravy by umřel hlady
"Loni jsme přijali celkem 534 zvířat, třiasedmdesáti zvířecích druhů. Nejvíce jsme jich přitom ošetřovali v měsících květnu a červnu, kdy největší nápor tvořila mláďata," informovala vedoucí záchranné stanice Jaroslava Syslová s tím, že přes šedesát procent zvířecích pacientů tvořili ptáci, jedno procento plazi a zbytek savci.

V záchranné stanici také nedávno řešili kuriózní případ. Pečovali zde o dvoutýdenní mládě výra velkého, které bylo nalezeno v hnízdě plném potravy, a přesto by paradoxně bez pomoci lidí uhynulo hlady. Přišlo o matku a výří samec jej nedokázal nakrmit. Ošetřovatelé výra vypiplali a vrátili zpět do přírody.

Za většinu zvířecích pacientů může člověk
Z ptáků nejčastěji ve stanici končily poštolky. Mezi savci dominovali ježci a netopýři. Zraněná zvířata se do stanice dostávala nejčastěji z důvodu pokousání psem či kočkou, popálení elektrickým vedením, sražení autem nebo po nárazu do prosklené plochy či jiné bariéry.

"Nechyběla ani zvířata vysílená, otrávená či postřelená. Řada živočichů uvízla v okolí lidských staveb a museli jsme je vyprošťovat. Na podzim se pak stanice plnila pozdními ježčími mláďaty s nízkou hmotností pro úspěšné přezimování, kterým stanice bude zajišťovat péči až do jara tohoto roku," doplnila Jaroslava Syslová s tím, že uplynulý víkend vypustili zpět do přírody další čtyři zvířata. Dvě mladé labutě, kachnu a volavku.

Návraty do přírody
Ošetřovatelům se v loňském roce podařilo do přírody navrátit 191 živočichů. Dalších 56 živočichů zůstává v jejich péči a řadu z nich budou ošetřovatelé na jaře vracet do volné přírody. „Podíleli jsme se na záchranných transferech obojživelníků v průběhu jarní migrace. S dobrovolníky jsme tak přenesli celkem 9 262 obojživelníků! Při transferech mlžů z vypouštěných rybníků jsme přenesli ještě 448 mlžů,“ připomněla vedoucí stanice.