Žabí masakr na silnicích nehrozí, ochranáři postaví zábrany

Každoročně v březnu staví ochranáři mobilní zábrany, které ochrání migrující žáby
Zobrazit fotogalerii (3)
09.03.2017 - 07:35   |  

Na další migrační vlnu obojživelníků už se chystají ochranáři z Vlašimi. Budují u silnic zádržné mobilní systémy a denně k nim vyjíždějí, aby žáby přemístili k místu rozmnožování. Dvanáct let už na vybraných lokalitách zajišťují ochranu tisíců migrujících žab před doslova masakrem na silnici.

Za dvanáct let se tak ochranářům podařilo přenést kolem sta tisíc obojživelníků, převážně ropuch obecných. Zatímco většiny obojživelníků si při jejich přesunech ani nevšimnete, táhnoucí ropuchy nelze přehlédnout. Jdou většinou hromadně v počtu několika set až tisíc jedinců. Dříve končily pod koly aut v takovém množství, že hrozil smyk po vrstvě rozježděných těl obojživelníků.

Ropuchy tu byly dřív než silnice

Na jaře obojživelníci hromadně migrují ze zimoviště do míst rozmnožování. Jejich tahové cesty se mnohdy křižují s frekventovanými silnicemi, kde dochází k masivním úhynům. Tento problém se týká hlavně ropuch, které se pohybují pomalu, a na krátkém úseku silnice můžete v době tahu najednou narazit na stovky žab.

Řidiči tak téměř nemají šanci se jim vyhnout. Ropuchy bývají věrny místům rozmnožování. Když jim do cesty lidé vystaví silnici, budou přes ni každoročně chodit, přestože jich zde vždy mnoho zahyne pod koly automobilů.

V záchytných nádobách, které jezdí ochranáři až dvakrát denně vybírat, však nekončí jenom chráněné ropuchy obecné, ale také skokani, kuňky, blatnice, rosničky nebo čolci. Mobilní zábrany s padacími pastmi zůstanou na místě zhruba od půli března po celý měsíc, než žabí tah postupně skončí.

Denně vybírat pasti a přenášet přes silnici

Přibližně čtvrtina z celkového počtu zachráněných žab pochází z lokality u Trhového Štěpánova na Vlašimsku. Mobilní zábrany kolem silnic se každoročně staví v osmi lokalitách především Benešovska a Kutnohorska. "Ochranu obojživelníků zajišťujeme pomocí výstavby mobilních síťových zábran se sběrnými nádobami. Ty je třeba každý den kontrolovat a nalezené obojživelníky přes silnici přenášet. Jakmile tah ustává, zábrany zbouráme," popsala situaci vedoucí záchranné stanice Jaroslava Syslová.

Doba tahu závisí na počasí
Vybudování trvalých podchodů pod vozovkou je drahé a náročné. Proto vlašimští ochranáři s pomocníky staví podél silnic mobilní zátarasy s pastmi, které jezdí pravidelně vybírat. Celková délka pletivových zábran měří téměř tři kilometry. Tah začíná většinou někdy v půli března. Přesná doba tahu se ale nedá předem přesně odhadnout a dříve postavené sítě může poničit doprava anebo pozdní sníh. Síťové zábrany se tak začínají stavět až v době, kdy v nejteplejší lokalitě začnou migrovat první žáby. Pak je třeba rychle jednat.

Pomáhají dobrovolníci

Na stavbě sítí se několik let po sobě podílejí studenti SZeŠ Kostelec nad Orlicí. "Uvítáme dobrovolníky na stavbu sítí. Ochranu obojživelníků zajišťujeme v lokalitách Nové Dvory u Kutné Hory, Trhový Štěpánov, Mokrá Lhota u Bystřice, Šternov, Horka nad Sázavou, Tehov u Říčan a u rybníků Propast a Hruškov u Stříbrné Skalice. Dobrovolníkům můžeme zajistit ubytování u stanice. Kdyby někdo chtěl pomoci jinak, hodí se nám například kbelíky anebo peníze na nové sítě," vyzvala vedoucí stanice.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru