Vládní úsporný tarif aneb všechno je blbě. Příliš pozdě, příliš málo a příliš mnoho

Úsporný tarif je pro někoho trnem v oku, plošné opatření není vždy šťastné
  |   komentář

Vláda premiéra Petra Fialy odsouhlasila návrh takzvaného úsporného tarifu. Ten má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude dohromady zhruba 15 tisíc korun. Domácnosti by letos měly z tohoto "balíčku" dostat 4 tisíce. Podle starosty města Úvaly a radního Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy Petra Boreckého (STAN) je „všechno blbě“. Důvody vysvětluje ve svém komentáři.

Co se děje na evropském trhu s energiemi, nemá obdoby. Nebudu se teď rozepisovat o příčinách, ale půjdu rovnou k věci - vláda představila úsporný tarif (fakticky dotaci), kterým chce pomoci lidem. Je to sice vláda, jejíž příchod jsem si přál - ale musím napsat - všechno blbě. Budu to ilustrovat na příkladu mého kamaráda.

Zdražování energií - příklad

  • Má rodinný dům, dosud platil za elektřinu a plyn cca 45 000 Kč ročně. Podle nové smlouvy s distributorem z července ho bude pro sezonu 2022-2023 stát provoz domu cca 140 000 Kč ročně. Zdražení o 95 000 Kč.
  • Kamarád nelenil, všude v baráku vyměnil žárovky za LEDky, snížil teplotu TUV o 10 °C a věří, že tak sníží spotřebu energií o cca 25 %. Znamená to, že zaplatí 150 000 - 25 % - 18 000 Kč (úsporný tarif) = 87 000 Kč. V reálu tedy bude ročně platit o 42 000 Kč více, měsíčně tedy + 3 500 Kč.
  • K tomu je nutné si připočíst, že cca o 5 000 Kč měsíčně mají vyšší výdaje na jídlo a při refixu jim zdraží hypotéka.
  • Kamarád ale vydělává dobře, takže sám říká, že holt dovolená příští rok nebude nic extra, ale rodina to zvládne a zvládla by to i bez úsporného tarifu.
„Měli bychom si všichni při debatě o státní pomoci uvědomit jedno - tento stát není schopen z vybraných daní pokrýt ani svůj provoz. I státní pomoc bude na dluh. Tento dluh jednou budeme muset všichni zaplatit.“

Tady je zásadní problém

A tady je ten průšvih. Vládní dotaci až cca 18 000 ročně dostanou totiž úplně všichni. Od miliardářů s vilou s vnitřním bazénem až po lidi, kteří taktak platí nájem v 1+1. Miliardář si toho ani nevšimne, ale pro nízkopříjmovou domácnost je i navýšení výdajů o několik tisíc měsíčně takřka nezvládnutelné. Jedná se především o mladé rodiny s dětmi a hypotékou na krku, samoživitelky, osaměle žijící seniory a pak spoluobčany z podprůměrně placených profesí.

V této zemi má dle dat z roku 2021 21 % českých domácností úspory do výše jednoho měsíčního příjmu a dalších 26 % domácností má úspory maximálně do 6 měsíčních příjmů. Můžeme tedy snadno konstatovat, že takřka polovina domácností je růstem cen energií vážně ohrožena. Ta druhá polovina by to měla nějak zvládnout.

Nerozumím tedy tomu, proč se stát nezaměří právě na tu první ohroženou polovinu a té druhé, šťastnější polovině, neřekne - musíte to zvládnout. Vždyť v takovém případě by při absolutně stejné výši nákladů daleko efektivněji pomohl těm chudým, kteří by místo cca 18 000 Kč mohli dostat až těch 36 000 Kč. Nástroje na to má.

Jaké by mohlo být řešení?

Místo rozdávání peněz lidem na drahé energie jim umožnit tu energii si vyrábět a výrazně tak ušetřit. Chce to 3 věci, které jsou velmi jednoduché:

  • nařídit legislativně, aby se distribuční síť chovala pro malovýrobce jako akumulátor (co si vyrobíš, tak si ze sítě později odebereš, třeba i tak, že si tu elektřinu vyrobíš u sebe doma a spotřebuješ na chatě)
  • nařídit, aby se výroba elektřiny v domácích elektrárnách (větrných i solárních měřila objemově a nikoli po fázích. Je to technikálie, ale v praxi to má ohromný dopad. S Portugalskem a myslím, že Slovenskem jsme jediné země v Evropě, které to takhle blbě dělají - je to dědictví Topolánkovy ČEZké republiky)
  • spustit elektrárenský Marshallův plán pro domácnosti. Zjednodušeně řečeno, pro jednu domácnost stačí nainstalovat 1 FVE s akumulátorem, která pokryje více jak 70 % roční spotřeby. Tuto FVE dnes pořídíte za 500 000 Kč včetně DPH = 420 000 Kč bez DPH. V ČR máme 2,2 milionů domácností bez úspor nebo s úsporami do 6 měsíců. Těm by se dala elektrárna s 99% dotací. Druhé, bohatší polovině by se to dalo s 50% dotací. Celkové náklady cca 1,3 bilionu Kč. Do rozpočtu se různou cestou (daně ze zisku instalačních firem, povzbuzení ekonomiky atd.) vrátí cca 600 miliard. Saldo = - 700 miliard = 13 % HDP, což jsme zvládli rozházet za uplynulé 2 roky k ničemu.
„Nebylo by lepší lidi naučit chytat ryby, než jim ty ryby dávat, zde tedy energii?“ 

Je to příliš levicové?

Ano, dá se říct, že je to hodně levicové řešení a faktická redistribuce bohatství. Ale je to cesta k udržení sociálního smíru a snad i překážka návratu populistů či něčeho horšího k moci.
Vyřešíme tím hned několik much jednou ranou:

  • reálně pomůžeme lidem
  • získáme produkční kapacitu 1 Temelína
  • zahájíme reálnou Energiewende české ekonomiky

U průmyslu si dovedu velmi dobře představit podobné incentivy se zaměřením na letní výrobu zeleného vodíku pro zimní stabilizaci sítě. Potíží, a to ne malou, u celého tohoto plánu jsou instalační kapacity firem a dostupnost technologií, to bezesporu. Další věcí je, že to neřeší problém této zimy.

Autor: Petr Borecký, starosta města Úvaly, radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy

KAM DÁL: Střevních zánětů je stále víc nejde jen o Crohnovu chorobu. Lékař vysvětluje, na co si dávat pozor.


Hobby