Do čeho se pustit na zahradě v týdnu po Velikonocích. Zkoušeli jste hřížení ovoce?

Hřížení maliníku není složité a zvládne ho každý
Zobrazit fotogalerii (3)
14.04.2017 - 15:00   |  

Deštivý konec týdne hlavně víkendové zahrádkáře mírně řečeno přibrzdí v jejich rozletu. Především ti, kteří nestihli na podzim dát zahrádce, co potřebuje, mohou po delší zimě stále mírně pokulhávat za agrochemickými lhůtami. Snad se jim to podaří v příštím týdnu dohnat.

Ale na deštivé dny, pokud jich je s mírou, nežehráme. Půda vláhu potřebuje. Pod svod dešťové vody postavíme sud, který jsme měli přes zimu dnem vzhůru. Nejdříve však zkontrolujeme, jestli není děravý. Dešťová voda bude nejlepší na zalévání v době, kdy jí nebude padat z oblohy tolik.

S pažitkou a česnekem proti houbovým chorobám

Zimní zahálka nás teď nutí nachystat tyčky k rajčatům. Každý to dělá trochu jinak. Rajčata mohou narůst víc než 150 cm, někdo dává střešní latě 2 m, z toho tak 50 cm do země, vybírá z lesa lískové tyčky taky délky kolem 2 m, patřičné síly. Soused dává k rajčatům roxor 8 mm a jsou vhodné i točené do spirály kupované, ale ty silnější cca 1cm. Rajčata můžeme také vyvazovat.

Pokud potřebujete ochránit růže před houbovými chorobami, zasaďte k nim pažitku obsahující sirné látky. Právě tyto látky proti houbovým chorobám pomáhají. Stejnou funkci jako pažitka plní i okrasné česneky. Okrasný česnek je navíc zajímavým architektonickým prvkem v okrasných zahradách, protože vyniká elegantními květy, které na první pohled zaujmou.

Nezapomeňte na špenát a letničky

Chutným druhem zeleniny je špenát. Můžeme jej vysévat stále znovu, a to až do konce června. Vyséváme jej poměrně řídce, do řádků vzdálených od sebe asi 25 centimetrů. Rostlinky špenátu později vyjednotíme asi na vzdálenost pět centimetrů. Stejně jako květák, tak se musí i špenát v období sucha hojně zalévat. Nemají-li kořeny možnost přijmout dostatek vláhy, rostliny rychle vybíhají a hořknou.

Nastal také čas vysévání letniček, které nevyžadují předpěstování, například černuchu, lichořeřišnici, měsíček krásenku, z popínavek pak povíjnici a hrachor. Pokud jste neměli možnost předpěstování, bez obav už můžete vysévat i astry, ostálky nebo aksamitníky. Lze si také pořídit směs letniček, kterou nabízí řada semenářů.

Množení je snadné, zkuste ho

Možná, že si budete chtít některé druhy drobného ovoce sami namnožit. Na jaře je to celkem snadné hřížením. Tento způsob můžete použít u malin, rybízu, angreštu, ostružin a borůvek. A postup?

Několik mladých postranních výhonů keře ohneme k zemi, lehce je zasypeme kompostem a zajistíme kovovým okem. Aby výhony snáze vyhnaly kořeny, lehce je nařízneme na straně, která směřuje do země. Při dostatečné zálivce a dobré tvorbě kořenů můžeme na podzim hřížence oddělit od matečné rostliny rýčem a vysadit na nové místo.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru