Kdo může sledovat Ordinaci v růžové zahradě? Přiblblé zápletky a hrozné herecké výkony

Petr Rychlý a Zlata Adamovská patří k tvářím, které si s Ordinací v růžové zahradě spojí většina diváků
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   glosa

Seriál Ordinace v růžové zahradě je v mnoha směrech sice tradiční, ale hodně nekvalitní televizní tvorba, která má však svou velmi silnou diváckou základnu. Podobně jako novácký seriál Ulice je na obrazovkách hodně dlouho. Fenomén a přehlídku mnohdy velmi podprůměrných hereckých výkonů mohou diváci sledovat již 17 let. 

Kritizovat seriál, který si drží diváckou pozornost přes sedmnáct let, je troufalost. Scenáristé a režiséři pravděpodobně propůjčili této nekonečné sérii z prostředí nemocnice a zpočátku  i z prostředí gynekologie skrytý půvab či podprahové signály, jež si získávají hypnotickou pozornost starců a stařenek na gauči v obývacím pokoji. Ovšem nejen jich. Před televizí u Ordinace v růžové zahradě totiž nesedí jenom zástupy důchodců. „Úspěch“ slaví snad u všech věkových kategorií.

Hrozivé herecké výkony

Podobně nekonečné a produkčně nenáročné seriály se najdou v každé televizi napříč světem. Jistě si vzpomenete na Tak jde čas, Dallas, ale také jihoamerickou Esmeraldu či Divokého anděla. Laciná scénografie, jednoduchá vztahová zápletka a hlavně dokola se točící příběh několika postav, jejichž život se dílčím konfliktem mění v každé epizodě. 

Vše je třeba točit rychle a bez velkých zádrhelů. Herci se učí text narychlo a scenáristé nemají čas vymýšlet dokonalé dialogy jako pro celovečerní filmy. Výsledkem je továrna na zábavu, kde se herci stávají panáky, kteří nemají ani prostor pro herectví. 

Kdo si někdy u sledování Ordinace v růžové zahradě pomyslel, že vybraní herci nemají talent a jejich výkon je doslova hrozivý, by si měl uvědomit, že to není ani tak jejich vina. Okolnost vzniku „levného“ seriálu, který zásobuje televizní program každý týden hodinovou stopáží, prostě není k žádnému dechberoucímu výkonu připravena.  

Já to ani nesleduji

Fascinace, kterou diváci u televize prožívají, je hypnotická a je otázkou, proč vlastně někteří nepřepnou na jiný televizní kanál. Když se člověk zeptá pravidelných diváků tohoto seriálu, co je vlastně na příbězích z nemocničního prostředí tak přitahuje, většina odpoví, že se jedná o kulisu, na kterou vlastně ani nekoukají, nebo že potřebují oddechovou zábavu, u které není nutné přemýšlet. Tedy zábava pro nemyslící, nebo geniální seriál, u kterého divák relaxuje?

Buď jak buď, právě tyto důvody stojí za skrytým úspěchem podobných pořadů. Lidé jsou dobrovolně krmeni nekvalitním obsahem a nejspíš je to tak v pořádku. Jen si kritik musí uvědomit okolnosti toho, že herci opravdu nepředvádějí své maximum, protože jim to scénář ani záměrně nedovoluje. 

Zdroje: redakce, TV Nova

KAM DÁL: Ivana Jirešová: Kvůli Ordinaci se musela naučit mluvit jinak, než byla zvyklá.