Praha jako jeden velký protiatomový kryt. Mezi nimi je i český pentagon

Tajemné masivní dveře, na které občas narazíte v pražských parcích, jsou branou do podzemí. Ne všechny byste však našli tak jednoduše. Některé jsou přísně tajné a další vás svojí polohou překvapí. Jaké jsou ty vůbec největší?

01.02.2019 - 15:00  
Podzemí Thomayerovy nemocnice
Zobrazit fotogalerii (4)

Praha v podzemních prostorech na různých místech města skrývá celkem 768 protiatomových krytů. Celkem jsou schopné pojmout něco kolem 150 tisíc osob, ale aktuální technický stav by mnoho z ukrytých od neštěstí neuchránil.

Praha je však musí neustále udržovat v chodu, takže údržba probíhá permanentně, dnešním zbraním by však mohly jen stěží odolat. Většina z protiatomových krytů totiž vznikala v padesátých a šedesátých letech.

Metro jako kryt

Relativně malá kapacita protiatomových krytů se výrazně zvyšuje ve chvíli, kdy do ní zapracujeme i pražské metro. To se v případě potřeby mění na “bunkr”, který dokáže pojmout 332 tisíc obyvatel.

Velkokapacitní prostor, který je možné využít jako úkryt, najdeme také ve Strahovském tunelu, jehož kapacita se pohybuje kolem 15 tisíc. Celkově by se tak do pražského podzemí ukrylo až 40 procent obyvatel.

Celkově jsou však podzemní prostory pozůstatek doby minulé a lze jen těžko předpokládat, že by při případném masivním útoku atomovou bombou utíkali lidé do pražského podzemí. Člověk by místo krytu volil útěk z postižené oblasti někam daleko za město.

Aktuální prostory vznikaly hlavně v rámci strachu z konvenčních představ o bombardování města. V období studené války si tak stát dovedl představit reálné ohrožení, a tak využil podzemí k tomu, aby bylo připravené pro záchranu několika tisíc životů.

I když jsou dodnes udržované, působí spíše jako muzejní místa, kde se občas organizují zajímavé prohlídky.

Pražské kopce

V podstatě bychom podzemní kryty našli ve všech důležitých kopcích Prahy. Ta je svými malými vyvýšeninami proslulá. Místa jako Petřín, Vyšehrad, Parukářka, Vítkov či Folimanka vždy zdobí masivní plechové dveře, které skrývají sérii podzemních chodeb, které jsou připraveny pro případ ohrožení.

Petřín samotný je prošpikován 18 podzemními štolami, které vznikaly již od středověku. Pro účel krytu měla být využívána hlavně ta, jež nese technické označení XXII.

Vůbec největší kryt najdeme v parku Parukářka, kde se nachází podzemní kryt Bezovka. Ten má kapacitu kolem 2 tisíc lidí. Zajímavostí je, že vlastní hygienické zařízení a vlastní zdroj elektrického proudu a velkou vodní nádrž. V podzemních prostorech se v minulosti skrýval hudební klub.

Takový kryt pod Vítkovem celou svou existenci slouží pro technické zázemí. Dnes se v jednom z nich nachází malý urychlovač částic. Původně byl určen pro zaměstnance továren ČKD a Auto Praga.

V případě potřeby je plně funkční kryt Folimanka na Praze 2. Zde se konají pravidelné prohlídky a jeho kapacita se pohybuje kolem 1 300 obyvatel.

Tajemné kryty

Podzemní protiatomové kryty jsou svojí atmosférou bezpochyby něco velmi unikátního, ale pokud hledáte místo, kde je genius loci ještě o něco zajímavější, tak určitě nesmíte vynechat kryt, který je součástí Thomayerovy nemocnice. Minimální kapacita obsahuje zcela funkční sály, které jsou sice retro, ale v případě atomové války je vše připraveno.

Velmi záhadnou a tajemnou atmosféru najdeme i na Vyšehradě. Zdejší jižní kasematy jsou opravdu historického charakteru a protiatomovou ochranou vlastně ani nejsou. Zajímavostí je, že celý kopec Vyšehradu může být “prorostlý” tajnými chodbami.

Jako úplně nejtajnější a nejtajemnější místo je český pentagon. Ten je v péči Armády ČR a nachází se v Prokopském údolí. Přesný rozsah celého vojenského areálu je dosud utajovaný, včetně jeho účelu. Podzemní kryt je však údajně vždy připraven.