Komunistická poprava nevinných studentů a agenta provokatéra. Zapomenuté příběhy šíleného zločinu

Klement Gottwald během únorových dní v roce 1948
 

Komunistická strana převzala moc ve státě a začala tvrdá kapitola totalitního režimu, z kterého si i dnešní společnost nese nezhojitelné rány. Kromě známých osudů popravených osobností ve vykonstruovaných procesech v čele s Miladou Horákovou v našich memoárech zapadá příběh tří studentů, kteří přišli o život už 24. května 1949. O co tehdy šlo? 

Soud, který probíhal 16. května roku 1948, byl jen připravenou fraškou. Dva studenti Boris Kovaříček a Karel Bacílek slyšeli tvrdý a nekompromisní ortel. Čekal je trest smrti. O tom, že právě studentstvo vždy patřilo v našich dějinách k hybatelům vzdoru, vypráví i poněkud nevinný příběh s tragickým koncem. 

Agent provokatér na šibenici

24. květen 1949 veřejnosti ukázal, jak se chystá nový režim postavit vůči svým odpůrcům. Zavírání, pracovní tábory, ale také popravy. Jako první krutý soud vyslechli dva studenti a dokonce člověk, který je na šibenici v podstatě dostal. Řeč je o studentech Borisi Kovaříčkovi, Karlu Bacílkovi a agentu provokatérovi Josefu Hruškovi. 

Osudné setkání proběhlo ještě těsně po únorovém převratu v roce 1948. Otec Karla Bacílka se sešel v restauraci s Josefem Hruškou a společně se shodli, že je třeba rozvíjet ilegální činnost proti novému socialistickému režimu. 

Pozval ho domů, kde setkal s jeho synem Karlem Bacílkem. Ten se již ilegálně angažoval a Josef Hruška měl za úkol provokovat negativně smýšlející živly k další činnosti a verbování nových bojovníků. Vzhledem k tomu, že byl ve skutečnosti agent Obranného zpravodajství pod vedením Bedřicha Reicina, podával všechny informace a jména svým nadřízeným. Podepsal tak nevinným studentům ortel smrti. Sám se však s nimi nakonec dostal na šibenici. 

Šeřík

Karel Bacílek tak na základě doporučení Josefa Hrušky kontaktoval dalšího studenta z právnické fakulty Borise Kovaříčka, který už vedl protikomunistickou skupinu s názvem Šeřík. Hruška se tak nadále tvářil, že všechny mladé angažované bojovníky soustředí do nové rozvětvené odbojové organizace s názvem Pravda vítězí. 

Ta měla na první výročí komunistického vítězství ozbrojenou akcí zvrátit politický systém zpět k demokratickému režimu. Síť mladíků už byla v síti, ale čekalo se na velkou rybu z odboje. Úspěch ovšem nepřicházel. Důvěřiví studenti nadále poslouchali rozkazy agenta Hrušky a místo převratu je čekal soudní proces. 

K akci se začalo schylovat ve chvíli, kdy na jednu z konspiračních schůzí naivního odboje přišel legendární vojenský velitel Pražského povstání Karel Kutlvašr. Zatýkání začalo v prosinci 1948. Do pasti se dostalo kolem 200 lidí. Z mladého Bacílka StB vymlátila doznání téměř okamžitě, protože na něj použili opravdu kruté metody. 

Karel Kutlvašr byl zatčen paradoxně ve stejný den jako agent provokatér Josef Hruška. Toho se komunisté potřebovali zbavit, protože věděl příliš mnoho o tajných metodách komunistických agentů, kteří šli po krku svým odpůrcům. Mučením ho donutili podepsat doznání, že hrál na obě strany a měl v plánu zradit. Ilegální skupina Pravda vítězí, která vznikla na lživých základech, měla hlavu organizace v Karlu Kutlvašrovi a Karlu Bacílkovi starším. 

První popravy

Vedle Kutlvašra, Bacílka mladšího, Kovaříčka a Hrušky byli spolu s jejich skupinou souzeni ještě tři další studenti a dva vojáci ve výslužbě, dále učitel základní odborné školy Slanina, pekařský mistr Loch, slovenský úředník Demeter a žena organizující přechody do zahraničí jménem Straširybková. 

Všichni obžalovaní byli viněni z velezrady, čtyři z nich navíc i z vyzvědačství. Rozsudky padly velice rychle a byly kruté. Karel Bacílek mladší, Boris Kovaříček a Josef Hruška dostali za zločin velezrady a vyzvědačství trest smrti, generál Kutlvašr byl odsouzen na doživotí.

Bacílek a Kovaříček se tak stali 23. května prvními popravenými komunistickým režimem jen z toho důvodu, že měli ambici se komunismu postavit. Odvolání bylo odmítnuto a Gottwald žádost o milost stejně jako v mnoha dalších případech smetl ze stolu. Hrůzy komunismu tak napsaly první krvavou kapitolu na pankrácké věznici. Na jména Bacílek a Kovaříček by bylo záhodno nezapomenout. 

KAM DÁL: Zmražený Walt Disney. O zakladateli pohádkového impéria dodnes koluje šílená fáma