Zničené plynové komory, zdemolované ubikace a přestěhovaní vězni. Před osvobozením Osvětimi nacisté zahlazovali stopy

Po osvobození Osvětimi dostali přeživší naději na další život
27.01.2021 - 11:30  

Jedná se o ten nejděsivější symbol druhé světové války. Továrna na smrt, kde celkem zemřelo přes milion vězňů převážně židovského vyznání. Nacistický koncentrační tábor ležící na území Polska v Osvětimi byl osvobozen přesně před 76 lety a Rudá armáda tehdy našla jenom torzo. Co tehdy nacisté dělali, aby zahladili stopy? 

Ta čísla v souvislosti s koncentračními tábory KL Auschwitz-Birkenau jsou doopravdy děsivá a tragická. Odhaduje se, že na tomto místě zemřelo kolem 1,3 milionů vězňů. Jedná se o statistiky, které byly v minulosti mnohokrát zpochybněné. 

Nepopiratelné záznamy nacistů byly samozřejmě zničeny. Vše jsou tak odhady, kdy mohou být čísla klidně větší, ale také menší. To nic nemění na faktu, že osvobození Osvětimi Rudou armádou bylo zásadním momentem konce druhé světové války. Odhalila se tak téměř naplno neuvěřitelná zvěrstva, která nacisté páchali na lidech, které určili za nepohodlné.  

Rychlý únik

O tom, že se válka na začátku roku 1945 blíží ke konci, se zdálo být čím dál tím více reálné. Postupující vojska spojenců na západě a nekompromisní postup Rudé armády na východě donutil nacistické jednotky k ústupu. Stejně tak se stalo v polské Osvětimi, kde se soustředil největší vyhlazovací tábor primárně určený pro židovské obyvatelstvo. 

Vzhledem k tomu, že nacisté si byli dobře vědomi rychlého postupu sovětských vojsk vedených maršálem Koněvem, pokoušeli se zahladit všechny stopy, které by odhalily či naznačily zvěrstva, jež zde byla spáchána. 

Plynové a vyhlazovací komory byly vyhozeny do vzduchu nebo je nacističtí vojáci demontovali. Původně bylo v plánu celý tábor zcela srovnat se zemí, ale na to nacisté neměli čas. Rudá armáda byla rychlejší než jejich úmysly. Několik ubikací pro lidi však zapálili, a to dokonce s lidmi uvnitř. 

Brutální čísla

Ještě 18. ledna 1945 nacisté stihli 58 tisíc vězňů poslat na nucené práce pro říši, takže v táboře zůstalo minimum lidí. Většinou se jednalo o nemocné či fyzicky neschopné osoby před smrtí. Nebyli totiž schopni absolvovat dlouhý pochod, což však neznamená, že by někteří chudáci na onom pochodu do říše neumřeli hlady či vysílením. 

27. ledna 1945 tak maršál Koněv s Rudou armádou osvobodil přibližně 7 tisíc vězňů, což opravdu neodpovídalo počtu lidí, kteří se zde za normálních okolností pohybovali. Existence osvětimských táborů je doopravdy šokují, o čemž jasně hovoří čísla:

  • 960 000 Židů (865 000 nezaregistrovaných *pozn., 95 000 zaregistrovaných),
  • 70 000–75 000 Poláků (asi 10 000 nezaregistrovaných, 64 000 zaregistrovaných),
  • 21 000 Romů (2 000 nezaregistrovaných, 19 000 zaregistrovaných),
  • 15 000 sovětských válečných zajatců (3 000 nezaregistrovaných, 12 000 zaregistrovaných),
  • 10–15 000 vězňů jiných národností (mj. Bělorusů, Rusů, Ukrajinců, Čechů, Slováků, Jugoslávců, Francouzů, Němců, Rakušanů atd.).

KAM DÁL: Pražský pouliční gang provokoval komunistický režim. Vyšehradské jezdce čekal tvrdý trest a sláva

 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru