Závěr jednoho setkání s otevřeným koncem

Bude líp, Hanko...
 

Povídání s Hankou o jejím životě singles se pomalu blížilo ke konci. Bylo na ni znát, že se potřebovala vypovídat, a dostat ze sebe vše, co ji tížilo na duši. Ale nebylo ji co závidět. Nebo snad ano?

Předchozí díl rozhovoru       najdete zde: 1.část  2.část    3.část  4.částHanko, první kontakt jste semnou navázala na portálu www.ctidoma cz. Co vás k tomu vedlo?

Četla jsem ho jako novinku na netu na doporučení mé spolupracovnice, která ho při šmejdění po internetu náhodně objevila. Začetla jsem se do článků, a poznala jsem, že konečně je tu něco nového. Žádná všemocná politika, žádné rozhovory s politickou tématikou, opsané články z jiných portálů, ale originální články běžného života, kde si každý vybere to, co ho zajímá, a kde se co děje. Kultura, sport, ale hlavně… u nás v okolí a ne ve světě. Uvítala jsem i možnost reagovat na jednotlivé články, i na ankety. Proto jsem reagovala i v kategorii singles. Vy jste mi odpověděl, a výsledek? Sedíme tu u kávy, je mi fajn, protože mohu říci, co mě štve, s čím se peru, bez obav že mi někdo za to vynadá, či jak se mi už stalo, když jsem oponovala i fyzicky napadl.

Cože? On vás mlátil?

Ano. Můj exmanžel. To byla ta pověstná kapka, kdy pohár trpělivosti přetekl. Víte, člověku když se nedaří, může druhému říci i to, co by mu nikdy neřekl. Nadávky, slovní ponížení z důvodu psychického napětí, které každý z nás někdy prožívá, ale… Když muž udeří ženu, a napadne ji, radím všem, jděte od něho. Ukončete takový vztah jednou pro vždy, protože jakmile jednou někdo na vás sáhne a bude se celé dny omlouvat, udělá to znovu.

Hanka

Dám na divokou kartu. Tak i tak.

Chci najít do života chlapa. Nechci žít singles napořád, ale také nechci nic uspěchat. Můj dosavadní vztah s tím rumunským kamarádem na úrovni, přátelství bez intima mi dává chuť do života. Konečně mám zas elán, humor, klid v duši, ale i ten adrenalin. Možná to skončí tím mazlením a sexem. Co bude dál, jak se zachová on a co to udělá se mnou, nevím. Nejsem věštkyně, abych věděla předem, jak to vše bude dál. To nevím ani já ani on, ale oba cítíme, že k něčemu osobnějšímu to směřuje. Uvidíme.

A z našeho setkání? Sama jsem překvapena, co jsem vám o sobě řekla. Moc se mi s vámi dobře povídá. Ráda budu nadále vaše čtenářka, a moc ráda bych našla na portálu i jiné příběhy žen ale i mužů, jak jsou na tom oni. Mít tu možnost si zde na vašem portálu vypovídat když není komu, číst i jiné zážitky a názory, a těšit se co zas nového si přečtu a co mi to do života dá. To je asi tak vše.

Poděkoval jsem za milé setkání a popřál Hance hodně štěstí a pevný krok na cestě jejím životem. Každý z nás ví, že to není cesta hladká a rovná jak přistávací runway na letišti, ale je to cesta plná děr, překážek o které zakopáváme, překonáváme, a jdeme dál. Ať je jich co nejméně.

Dopili jsme kávu, rozloučili jsme se a s laskavým svolením Hanky jsem zde náš rozhovor uveřejnil. Je to pohled ženy středního věku na singles, její názor, seznámení s tím proč se do toho všeho dostala, co prožila, a co by chtěla najít.

Na závěr tohoto článku mi dovolte Hance napsat zde toto:

Hanko, moc a moc vám za nás za všechny děkuji.

 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru