V hvězdárně v Ondřejově najdete největší dalekohled

Ondřejovská hvězdárna je v různých ohledech unikátní. Jde o fungující pracoviště Akademie věd, které ale umožňuje návštěvy laické veřejnosti, a k práci zde využívají ten největší dalekohled u nás! 

14.10.2015 - 15:20   |  
Ondřejovská hvězdárna nabízí hned několik možností k návštěvě

O tom, co ondřejovská hvězdárna nabízí, jsme si povídali s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu. 

Studuje se zde slunce, hvězdy, asteriody, nebo černá díra

Hvězdárna je součástí Astronomického ústavu, což je veřejná výzkumná instituce: „Zkoumáme vesmír, a to ve čtyřech odděleních. Sluneční oddělení se zaměřuje na naši nejbližší hvězdu, na projevy sluneční činnosti (erupce, protuberance, sluneční skvrny) a na kosmické počasí. Ve Stelárním oddělení pozorujeme vzdálené hvězdy, především tzv. horké hvězdy a těsné dvojhvězdy. Oddělení meziplanetární hmoty se zaměřuje na meteory a bolidy spojené s pády meteoritů a část vědců se zabývá pozorováním asteroidů. V Oddělení galaxií a planetárních systémů se zabýváme vzdálenými hvězdnými ostrovy, tedy galaxiemi, ale také např. pozorujeme okolí středu naší galaxie, kde se nachází supermasivní černá díra,“ informuje nás Pavel Suchan.

Krásné místo ve stylu secese

Zajímavé je i samotné místo, kdybyste čekali suchopárný ústav s šedivými zdmi, spletli byste se: „Hvězdárna v Ondřejově je areál o rozloze 1 kilometr čtvereční. Najdeme zde historickou hvězdárnu postavenou zakladatelem Dr. Josefem Janem Fričem. Centrální a Západní kopule, pracovna J. J. Friče, první pozorovací domky i domek pro zahradníka - vše je postaveno v nádherném secesním stylu,“ sdělil nám Pavel Suchan. A navíc o půl kilometru dál pak najdeme kopuli s největším dalekohledem v České republice s průměrem zrcadla dva metry a hmotností přes 80 tun, dále kopuli pětašedesáticentimetrového dalekohledu skupiny fyziky asteroidů, ale také sluneční radioteleskop a moderní sluneční spektrograf.

 

V Ondřejově jste mohli nedávno sledovat třeba zatmění měsíce. Vypravit jste se sem mohli také na Noc vědců.

 

Veřejnost vítaná

Možnost navštívit podobný ústav není vůbec obvyklá: „Z 54 ústavů Akademie věd jenom velmi malá část nabízí tak široké možnosti pro veřejnost, jaké najdete u nás. Zájemci se k nám mohou podívat během prohlídek každou sobotu, neděli a o svátcích od května do září, vždy od 10, 13 a 16 hodin,“ informuje nás Pavel Suchan. Konají se zde také speciální prohlídky: „Nejlepší možnost jsou pak květnové Dny otevřených dveří nebo zářijová Noc vědců, kdy je možné se zdarma podívat na naše pracoviště. V průběhu roku je ještě mnoho dalších příležitostí. Naše nabídky zveřejňujeme na webu www.asu.cas.cz a na Facebooku "Astronomický ústav AV ČR". Poslední letošní příležitost prohlédnout si hvězdárnu bude 28. října. No a kdo nestihne ani jednu akci, může využít procházky areálem hvězdárny, který je upraven jako park a lze sem přijít kdykoliv. Ale nezapomeňme také na pražské pracoviště, kde uvítáme zájemce při Dnech otevřených dveří 13. a 14. listopadu,“ zdůrazňuje Pavel Suchan.

Hvězdárna Ondřejov je jednou ze dvou částí Astronomického ústavu AV ČR. Sídlí zde a pracují tři oddělení. To čtvrté - Oddělení galaxií a planetárních systémů - se nachází v Praze na Spořilově v areálu tří ústavů Akademie věd, a to proto, že jeho hlavním "přístrojem" je velmi výkonný počítač pro simulaci dějů ve vzdáleném vesmíru, a tak mu nevadí pražské světelné znečištění.

 

S největším dalekohledem uvidíte plamen svíčky na deseti tisíce kilometrů

Největší dalekohled zde zakoupili v roce 1959 od firmy Carl Zeiss. Československá astronomie byla už tehdy na dobré úrovni, ale k dispozici byly pouze malé dalekohledy. „Tento dosud největší dalekohled u nás byl zprovozněn v roce 1967 a od té doby prošel řadou modernizací, především řídícího systému. Laik bývá často zklamaný, když vidí výsledek pozorování. Dalekohled totiž není určen k pořizování dech beroucích snímků, ale ke spetroskopii, tedy k rozkladu světla hvězd. Takže nemá ani okulár, kterým by bylo možné se podívat a astronom zpracovává spektra vzdálených hvězd, kterých dalekohled pořídí za noc kolem patnácti. Kdybychom ale chtěli nějak porovnat, jak je dalekohled výkonný, tak třeba tak, že bychom s ním viděli plamen svíčky vzdálené 20 000 kilometrů,“ uvádí fascinující skutečnost Pavel Sucha,

Takto vypadá největší dalekohled u nás...

 

Klíčová slova: