Vražda, která změnila svět: Co se změnilo rok po smrti George Floyda, je mezi námi méně rasistů?

Bude svět jiný, lepší?
 

Na Afroameričana George Floyda zakleknul bílý policista a dusil ho devět minut a 29 sekund. Jeho smrt odstartovala sérii protestů za práva Afroameričanů po celém světě. Povedlo se ale vůbec něco změnit? Jde o partu křiklounů, kteří využívají tragické události, nebo o lidi, kteří opravdu touží po změně?

Vražda George Floyda 25. 5. 2020 reflektovala celou historii násilí vůči Afroameričanům, od otroctví až do současnosti. Tato událost sjednotila miliony v protestu proti rasistickým symbolům, které tu byly již dlouho před námi. A které tu stále přetrvávají.

Opravdu to tak je? Vždyť kolikrát jsme od té doby slyšeli pojem "bílý rasismus", kdy jsou naopak běloši utlačováni ve jménu "rovnosti"? Aby se alespoň na oko vyhovělo jakýmsi požadavkům, které v tu chvíli mohou být sebenesmyslnější.

Jen kapka v moři

Faktem je, že otroctví je obrovskou kaňskou v historii lidstva a "bílá většina" na něm má svůj lví podíl. Takže se ani nelze divit tomu, že po vraždě Floyda masy protestujících strhávaly sochy obchodníků s otroky a dalších historicky významných osobností, které měly na svědomí šíření rasismu.

Od smrti George Floyda zmizelo z veřejných prostranství v USA téměř 170 soch, názvů ulic apod., které nějakým způsobem vzdávaly hold Konfederovaným státům americkým, které jsou s rasismem úzce spjaté. Stále ale v Americe zůstává 2 100 soch a dalších, které Konfederaci nějakým způsobem projevují úctu, 700 z nich jsou monumenty. Dá se tedy říct, že odstraněna byla jen taková malá kapka v moři.

Není to nic výjimečného

Něco takového se však podle historika Robina DG Kelleyho dělo i v minulosti, jedná se o určitou kultivaci historie. Smrt Floyda byla jejím katalyzátorem. „Tím, co přimělo instituce jednat, nebyla smrt toho člověka, ale právě přítomnost 26 milionů protestujících a strach, který v nich vyvolali,“ řekl Kelley.

Podle aktivistky Misky Noor se na amerických školách učí pouze jedna verze historie, a to ta z pohledu bělocha. „Aby nám prodali tolik lží, které vydávají za fakta, museli z historie zkrátka něco vymazat,“ tvrdí Noor. Netrvalo dlouho a protestující začali heslo "Black Lives Matter" (Na životech Afroameričanů záleží) skandovat po celém světě.

Byl to pro mě velký budíček

„Smrt George Floyda ve mně probudila snahu zijstit, jakým způsobem se moje země vypořádává s rasismem, byl to velký budíček,“ vysvětlil Tyrek Morris, student univerzity v Manchesteru, v Anglii, kde protestující společně s heslem "Black Lives Matter" skandovali i heslo "Anglie není nevinná".

Protesty vzplanuly mimo jiné i ve Francii, v zemi, která otroctví jako jediná zrušila a poté zase obnovila. Ve Francii protesty mimo jiné odstartovaly prudkou debatu o vlivu koloniální historie na stát a jeho instituce. „Mimo velkého množství debat o rasismu bylo ale možné ve Francii pozorovat i hodně popíraní, zejména v televizních debatách,“ upozornila Rokhaya Diallo, spisovatelka, hlasatelka a aktivistka.

Perlička, která mluví za vše

A možná taková zajímavá perlička, která vlastně dokonale celý uplynulý "rok Floyda" vystihuje: Ačkoliv francouzský prezident Emanuel Macron slíbil, že bude: "nekompromisně stát tváří v tvář rasismu, antisemitismu a diskriminaci", odmítl strhnout kontroverzní sochy z koloniální éry.

Každopádně smrt George Floyda měla mezinárodní rozměr, jak podotkl historik Kelley. „Už nešlo pouze o sympatie s další afroamerickou obětí. Znamenalo to uznání, že se tenhle druh násilí děje po celém světě.“ Ale co bude dál? Jestli vůbec něco...

Zdroj: The Guardian

KAM DÁL: Rostliny, které vás přežijí: Bonsaj je horkým favoritem, ale není v tom zdaleka jediná.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru