Zelenskyj je příliš velký optimista, říká generál Šedivý. Porovnal armády Ukrajiny a Ruska a předpověděl další Putinovu expanzi

V květnu 1998 byl Jiří Šedivý jmenován prezidentem Václavem Havlem náčelníkem Generálního štábu AČR
  |   rozhovor

Vladimir Putin touží po slávě, chce obnovit moc bývalého Sovětského svazu. Speciální operace na Ukrajině, jak sám ruský prezident nazývá rozpoutané šílenství, může být jen prvním krokem k uskutečnění jeho cílů. Kdo další je na řadě? Mají se bát i země NATO? Nejen o tom jsme si povídali s bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR generálem Jiřím Šedivým.

Rusko po prvotních chybách ve vedení tzv. speciální operace na Ukrajině pomalu obsazuje další území. Vladimir Putin nařídil provést zásadní změny ve vedení útoku. To Rusku umožnilo konsolidovat vojska, která byla téměř zdecimovaná po prvních několika málo týdnech agrese.

„Uskupení dostala nové velitele, doplněnou techniku, ale hlavně došlo ke změně vedení operace,“ vysvětluje generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Podle něj Rusové rychle pochopili, že mohutný útok na Ukrajinu vedený ze všech směrů není možný.

Může Rusko zaútočit na některou ze zemí NATO?
Platí, že Rusko půjde tak daleko, jak mu dovolíme. Ale pokud NATO splní svoji roli, nemyslím, že by se jakýkoli rozumně uvažující politik či generál v Moskvě odvážil použít vojenskou sílu proti některému z členských států. To ale neznamená, že by Rusko nepokračovalo v útocích na své protivníky, především státy NATO jinými než vojenskými prostředky.

Jaké útoky myslíte?
Obecně známé jsou kybernetické útoky, které zažíváme téměř každý den. V jiné situaci jsou státy, které nemohou počítat s podporou NATO.

generál Jiří Šedivý
- bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
- hlavní náplní jeho práce bylo provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO
- bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu
- je ženatý, má dvě dcery

Myslíte tím třeba Gruzii?
Ano. To je jeden ze států, které mohou být opravdu Ruskem napadeny. Ostatně Gruzie tuto zkušenost má z roku 2008. Tyto země, které dříve patřily do sovětského impéria, mohou být terčem dalších ruských výbojů. To naznačil Putin ve svém projevu 9. června k 350. výročí narození cara Petra Velikého, když řekl, že cílem ruského velení je "navracet území a upevňovat moc". To byl i cíl války cara Petra Velikého proti Švédsku.

Na co se teď ruská armáda na Ukrajině soustředí?
Nové velení operace v čele s generálem Dvornikovem (mluví se o tom, že tohoto muže nahradil generál Židko, což je ale dosud neověřená informace) se soustředilo na hlavní směry, které jsou obsahem původní Putinovy směrnice. To v zásadě znamená z teritoriálního hlediska obsazení Luhanské a Doněcké oblasti. Již dříve byl zajištěn koridor mezi Krymem a Doněckou oblastí a tím propojení s Ruskem po souši. I když Rusové udělali chyby, neznamená to, že nepostupují. Díky jejich obrovské převaze jde o postup sice pomalý, ale systematický. Ale už mariupolská tragédie ukázala na limity, které Rusko má a které se projevují i na Donbase.

Jaké to jsou?
Právě soustředění se na Luhanskou oblast po splnění "úkolu v Mariupolu" ukázalo na to, že Rusko nemá dostatek sil na útočnou operaci na široké frontě. Musí se tedy v této fázi operace vzdát ambice ovládnout Charkov i postupu k Oděse na jihu. Nicméně i přes optimistická vyjádření prezidenta Zelenského a jeho kolegů není pravděpodobně v silách Ukrajinců vytlačit Rusy z celého území země.

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost separatistických republik (Doněcké LR a Luhanské LR) na východě Ukrajiny. Rozkázal armáděm vstoupit na jejich území v rámci "mírové mise".

Proč si to myslíte?
Předně Ukrajina nemá tak velkou armádu, aby takový úkol mohla splnit. Platí to i v případě, kdyby měla další výkonnější zbraně dodávané ze Západu. Na co Ukrajinci naopak mají, je vyrovnat síly na bojišti a zastavit postup Rusů do nitra Ukrajiny.

Nenastane patová situace a jakási poziční válka na dlouhé týdny, měsícem a nedej Bože i roky?
Dalším krokem by měl určitě být nepřetržitý tlak mezinárodní veřejnosti na to, aby Rusko přistoupilo k jednání s Ukrajinou k ukončení války. To by se mohlo stát i proto, že jsem přesvědčen, že Rusko nemá síly na to, aby pokračovalo dále na západ, jak to často zní z Ukrajiny, někdy i od představitelů pobaltských republik či z Bruselu.

KAM DÁL: I Češi doplatí na bezzubé sankce proti Rusku. Putin má jednu velkou výhodu, díky které Evropu nepotřebuje.


Zdraví

Hobby