Amerika mohla zachránit miliony životů. Uprchlíky však nepřijala a nechala je napospas nacistům

Amerika mohla zabránit vraždění milionů židů. V době holokaustu ale stáhla imigrační kvóty na minimum a nechala je napospas jejich osudu
 

Miliony Židů se pokoušely z nacistického Německa uprchnout. Státy, které by jim poskytly útočiště, ale mnohdy nenašly. Bránila jim v tom ekonomická situace, ale i rozšiřující se antisemitismus. Ani "země svobody" nebyla výjimkou. Američané žádné židovské imigranty v jejich rodné zemi zkrátka nechtěli, tak je nechali napospas nacistům.

Systematická perzekuce německých Židů začala v roce 1933, když se v zemi dostal k moci Adolf Hitler. Dne 30. ledna 1933 byl jmenován prezidentem Paulem von Hindenburgem do pozice německého kancléře a desítky tisíc Židů začaly čelit ekonomickému, sociálnímu a politickému útlaku. Chtěly ze země uniknout, ale měly velký problém najít státy, které by je přijaly.

Imigrační politika

Americká tradiční politika volného přijímání přistěhovalců byla ukončena kongresem v letech 1921 a 1924 přijetím nových imigračních kvót. Nová imigrační nařízení umožnila vstup do země pouze 25 957 německým občanům za rok. Po krachu na burze v roce 1929 se v zemi rapidně zvýšila nezaměstnanost.

Spolu s tím se zvýšil i strach z dalších přistěhovalců. V zemi panovaly obavy, že imigranti obsadí všechna volná pracovní místa a vzhledem k jejich nedostatku na Američany už žádná nezbydou. Tehdejší prezident Herbert Hoover proto zpřísnil podmínky pro získání víz. To počet nových imigrantů opět výrazně snížilo.

V rámci genocidy namířené na židovské etnikum bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů. Pokud pod pojmem holokaust chápeme nacistickou perzekuci jako celek, hovoříme o počtu obětí holokaustu mezi 11 až 17 miliony lidí.

Další omezení

Ministerstvo zahraničí pokračovalo v omezujících opatřeních i po inauguraci nového prezidenta Franklina D. Roosevelta. Někteří Američané byli zkrátka přesvědčeni o tom, že země nemá dostatečné zdroje pro přijetí nově příchozích.

Mnozí z nich ale byli proti jen z důvodu nativismu. Byli zkrátka proti přistěhovalcům, protože se báli, že Ameriku změní k horšímu a nějakým způsobem znevýhodní lokální obyvatele. V zemi se začal ve velké míře rozšiřovat antisemitismus, tedy nenávist k Židům.

Antisemitistická hnutí

Antisemitismus v Americe nikdy nedosáhl té úrovně jako v nacistickém Německu. Historické výzkumy ale ukazují, že nebyl ani nijak zanedbatelný.

Mnoho Američanů v té době nahlíželo na židovské obyvatelstvo velmi nepříznivě. Na politické scéně v zemi se dokonce objevilo několik antisemitistických hnutí. Politici zkrátka těžili z lidské nenávisti k přistěhovalcům. Zdá se to celé nějak podezřele povědomé. I v dnešní Evropské unii někdo pomáhat chce a další dělá vše pro to, aby často na životech ohrožené lidi prostě ignoroval...

Zdroj: History

KAM DÁL: Nejkrutější vůdci 20. století: Stalin a Hitler v tom nebyli sami, miliony mrtvých mají na svědomí i další zrůdy.