Okupují vaši zahrádku mšice? Vyrazte proti nim do boje přírodní i chemickou cestou

Pro žádného zahrádkáře to není pěkný pohled
Zobrazit fotogalerii (3)
03.07.2017 - 17:11   |  

Mšice! Noční můra všech vzorných pěstitelů a zahrádkářů. Škodí, ničí úrodu a navíc vypadají ohavně. Setkat se s nimi můžeme nejen na zahradě, ale i v bytě, kde napadají a parazitují na pokojových rostlinách. Jak s nimi zatočit a spolehlivě je vyhubit? Čtěte dále a dozvíte se.

Když mšice na květinách objevíme, nemá cenu s jejich hubením příliš otálet. Dokáží totiž během poměrně krátké doby napáchat na květinách, keřích i stromech velké škody. Škodí tím, že z květin a rostlin sají rostlinné šťávy, a tím je zabijí. Je známo více než 3 000 druhů mšic, ve střední Evropě žije asi 850.

Některé druhy mšic žijí ve společné symbióze s mravenci přímo v mraveništích. Mravenci je chrání před predátory, kteří je požírají, a mšice jim na oplátku dávají medovici, což je lepkavý nektar bohatý na cukry, který vylučují z řitního otvoru a mravencům velice chutná.

Jak poznáme, že máme na zahradě či v bytě mšice?

Sledujte listy rostlinky. Jestliže ji pravidelně zaléváte a lístky jsou i tak zkroucené, hnědnou a bez života, je to víc než jasné. Podívejte se na jejich spodní stranu a nejspíš uvidíte spoustu malých potvůrek. Dalším signálem jsou i rojící se mravenci, kteří mšice vyhledávají a unáší do mravenišť právě kvůli již zmiňované medovici.

Máme hubit chemicky?

Chemie přírodě škodí. To je věc veřejně známá, takže se s jejím použitím musí velice opatrně, anebo ji nepoužívat vůbec. V případě mšic je to ale bohužel jinak. Jestliže je mšic málo, postačí se spolehnout na přírodní hubení, bez jedů a pesticidů, které ubližují i rostlině.

Pokud ale na problém přijdeme pozdě nebo jej zanedbáme a tito zelení broučci se výrazně přemnoží, veškerá alternativa jde stranou. Tady už jsou chemické postřiky nevyhnutelné, musíte zatnout zuby a jít do toho.

Likvidujte už v zárodcích

A to nejlépe ručně. Larvy a dospělce je ale třeba likvidovat, kdykoliv je najdete na rostlině. Pokud vytrháváte plevel a zahradu udržujete, zmenšíte pravděpodobnost, že vás mšice navštíví. Takže mačkat, mačkat a zase mačkat. Naleznete v okolí vaší zahrady slunéčko sedmitečné? Doporučujeme nelikvidovat. V boji proti mšicím je velkým pomocníkem.

Chemickým přípravkům není důvod nevěřit. Postupujte podle návodu, kde se dočtete i to, zda daný přípravek škodí či neškodí rostlinám. Použijte rozprašovač a dejte se do boje!

Slunéčko sedmitečné, lidově beruška, je přirozeným nepřítelem mšic, které patří do jeho jídelníčku. I jeho larvy si na škůdcích rády smlsnou. Dalším spojencem může být například vosička. Tyto černé pomocnice nakladou do mšic svá vajíčka.

Až se budou klubat mladé, mají o snídani postaráno. Jedna vosička jich zvládne zlikvidovat až 300 kusů. Takto napadené mšice začnou ostatním posílat poplašný feromon, díky kterému raději odcestují jinam. Vosičky se dají dokonce pořídit i přes e-shop na internetu.

Babské rady

Na mšice prý skvěle funguje tabák. Kuřáci zajásají, protože jejich zlozvyk se v tomto směru může stát velice užitečným. Nedopalky nechte vylouhovat ve vodě a roztok pak nastříkejte na mšice. Ty nesnášejí pach cigaret. Údajně zabírá také "vyuzení" napadeného místa zapáleným tabákem. Zabrat by mělo také rozpuštěné mýdlo ve vodě nebo voda s jarem.

Rostlině, kterou takto ošetříte, ale takový zásah rozhodně neprospěje. Proto den po aplikaci důkladně omyjte listy. K boji proti mšicím můžete využít i přírodní produkty. Zatočí s nimi například kopřivový nebo pelyňkový nálev. Můžete využít i česnek. Rozdrťte několik paliček, rozmíchejte ve vodě a nastříkejte na rostliny. Kdo má pocit, že by zápach česneku nebo tabáku v bytě jen těžko přežil, může proti mšicím vyzkoušet voňavější prostředek - levanduli.

Umístěte pytlíčky se sušenou rostlinou mezi květináče. Tuto vůni nesnesou mšice ani moli. Jestliže máte vůni levandule rádi, bude se vám v pokoji příjemněji usínat. Babské rady mají i své nevýhody. Nikdo není schopen určit přesnou koncentraci přípravků a dobu ochranné lhůty (tedy jak dlouho trvá, než se rostlina stane pro člověka opět nezávadná).