Každý člověk přijímá a vyzařuje energii podle toho, jakou má povahu. Vezměme si podání rukou při vzájemném představení. Co je vám milejší. Pevný stisk, pohled do očí a úsměv, nebo podání ruky tipu leklá ryba, bez jakékoliv reakce v obličeji druhého, a tikajících očí po okolí?
Která prvotní informace je pro nás důležitá při osobním setkání?
Oči, intonace hlasu, mimika tváře při rozhovoru a také prvotní dojem při podání ruky. Toto dost často rozhoduje o dalším osudu našeho pokusu se seznámit.
V seznamování čeho si především všimnete jako první? Pohledu očí, a hlasu při komunikaci. Ovšem, je tu i výška postavy a celkový vzhled, ale musí se vzít potaz, že toto je vlastně jen obal.
Známe překrásné obaly, ale uvnitř je doslova prázdno. Co chceme najít do života? Módní doplněk, aby nám ostatní záviděli? Anebo parťáka do života, se kterým se smějete, mlčíte, plánujete, ale i můžete se opřít o něj, když je vám ouvej tak či tak? Volba je na každém z nás.
Z toho také plyne rčení láska na první pohled. Člověk do toho doslova zahučí a nekouká vlevo ani vpravo. Jediný středobod jeho životního vesmíru je právě protějšek. O to je pak bolestnější probuzení z tohoto stavu, pokud to nevyjde.
Hlas.
Říká se, že podle intonace hlasu, volby slov se dá určit nejen povaha dotyčného, ale i spoustu dalších věcí. Jak je na tom psychicky, jaká je ho pravděpodobná práce, ale i vzdělání. Všímejte si sami sebe, jak se vaše tělo chová, když protějšek hovoří. Zda je vám intonace hlasu příjemná, či máte doslova husí kůži po těle, a nervozita s vámi šije jak sto čertů.
Vzájemná přitažlivost.
Myšleno splynutí energií, které ze sebe vyzařujeme. Známy jsou případy, kdy si sednete vedle cizího člověka, a cítíte se neohroženy, v pohodě, a v případě komunikace máte dojem, jako byste ho odněkud znali, nebo jste se už někde viděli. Ale opačně každý z nás zná jistě opačný pocit, že se vedle opačně naladěného člověka cítíme nervózně, a jeho vyzařovaná energie nás doslova odrazuje i od běžné komunikace o čemkoliv.
Takže na toto vše by si každý měl vzpomenout, když jde na první rande či setkání. Lidi dokáží být velcí herci ve slovech a gestech, ale to co z nich vyzařuje, a druzí přijímají, to neovlivní. Chce to dát šanci, ale zároveň být ve střehu a všímat si detailů. Pokud to překonáme, je na nás, jak budeme do budoucna oba dva pracovat na začínajícím vztahu. Zda mu dáme možnost, kam až zajdeme v přizpůsobení se druhému, a jak s tím vším naložíme.
Obklopuje nás něco, čemu by se dalo říci záhada?
Ano doslova na každém kroku. Například si vezměte kočky. Pozorujte je při chůzi, nebo v klidu. Kolikrát z ničeho nic zvednou hlavu a zadívají se strnule na něco, co není vidět. Při chůzi, která vede rovně, najednou cosi obejdou obloukem a pokračují v chůzi.
Psi, kteří reagují na dotek. Při doteku mohou zaútočit, či dostat strach a uhnou, ale i doslova při doteku jihnou.
Proč? Co cítí, co vidí kolem nás?
Na jistých esoterických veletrzích je možnost si pořídit svoji fotografii, kde je vyfocena i naše aura. Podle barevného rozložení vám počítač vypracuje vaší charakteristiku. A vězte, že to naprosto pasuje na každého z nás.
Záhadou může být i to že zažijete moment, kdy jste v naprosto cizím městě, státě, kdy jste nikdy nebyli, a na určitém místě, kde jste nikdy nestáli. Najednou doslova víte, že jste tam někdy byli, že za rohem se nachází třeba hospoda, či vchod do nějaké budovy, nebo v podloubí kam teď nevidíte je krám, kde se prodává to a to. Zajdete za roh, zajdete do podloubí a vše souhlasí. Jak toto je možné.
Jak to člověk ví, když je tam poprvé v životě?
Jsou známy případy, kdy lidé odřekli těsně před nastoupením do dopravních prostředků jízdu, i když velice pospíchali jen pro to, že se jim najednou udělalo nevolno, nebo cítili odpor udělat další krok, a rozhodli se pro další spoj, či jiný prostředek. A ve výsledku? Právě ten spoj co odmítli, měl havárii, přežili díky tomu pád letadla, srážka vlaku atd.
Pokračoval bych v mnoha dalších případech a já si vzpomněl na setkání s kartářkou, která mi detailně řekla, co mě čeká za dva roky, a jak to vše později dopadne. Tak detailně, že jsem tomu absolutně nevěřil, že by se to mohlo splnit. A to věděla jen moje jméno.
Přečetla z karet místa, čas a dobu, kde a co vytvořím, s kým se setkám, jak to vše proběhne, co z toho vše bude, ale hlavně jak to změní můj život. Vše se splnilo do detailu. Náhoda?
A co vy, když se zamyslíte, setkali jste se také na vlastní kůži s něčím, co se vymyká zdravému rozumu? Předtuše, instinktu, klinické smrti a dostali jste se z toho, jaký jste z toho pak měli pocit? Co jste při tom zažili, viděli, poznali… Řeknete nám o tom? Napíšete nám svoje poznání a zážitky? Budeme rádi.
Nebo vyplňte naší anketu, zda jste také měli tu čest poznání toho, co je mezi nebem a zemí.
