Nejdražší vědecký projekt EU je v Dolních Břežanech

Budova laserového centra Eli Beamlines v Dolních Břežanech
Zobrazit fotogalerii (14)
 

Nejvýkonnější laser světa krátkodobě dosáhne obdobného výkonu jako Slunce. Jeho spuštění v laserovém centru v Dolních Břežanech u Prahy se předpokládá v roce 2018. Do centra se investovalo 7 miliard korun.  

Obrovské výkony na miniaturní dobu

K zahájení provozu čtyř laserových systémů by mělo dojít v roce 2018.  Nejsilnější dosáhne výkonu těžko představitelných 10 Peta Watů. To odpovídá okamžitému záření celého Slunce. Trvá ovšem jen nepředstavitelně krátkou chvíli měřenou jednou femtosekundou. "Femtosekunda je asi taková část minuty, jako je jedna minuta částí stáří vesmíru," přibližuje Martina Žáková z Eli Beamlines. 

Projekt světového významu

Dolní Břežany byly vybrány pro vznik pracoviště, kvůli pevnému geologickému podloží, které podmínkou pro provoz bez otřesů. Proto bylo na stavbu budovy výzkumné centra využito tolik železa, jako na stavbu Eiffelovy věže. Polovina lidí v týmech jsou zahraniční vědci z prestižných institucí. Při plné kapacitě by v budově mělo pracovat 300 zaměstnanců. 

Objevování laseru:
1917 - Albert Einstein předpověděl laser
1953 - První funkční mikrovlný laser
1960 - Theodor Maiman sestrojil první pulsní laser 1964 - na ČVUT první český laser  

Lasery přijdou již letos

Zatímco nejmenší laser ve formě diody může být velký jako hrot tužky, největší lasery dosahují velikosti továrních hal. Všechny laserové systémy pro ELI Beamlines jsou již vyvíjeny (první dva v ČR, další dva v USA). Letos v létě by se měly instalovat první dva systémy, další dva do roku 2018.

Široké možnosti využití

Výzkumná práce vědců najde využití například v hadronové terapii pro léčbu nádorů. Vyzářené ionty při ní projdou bez narušení živou tkání a svou energii ztrácí až v nádoru, který vlastně spálí. Uplatnění v lékařství  může být pro chirurgii, operace očí či zubní vrtačky. Studium plazmatu může být využito při výzkumu jaderné fúze. To je reakce probíhající v nitru hvězd. Dochází k ní při teplotě čtyřiceti milionů stupňů Celsia. Nové poznatky budou využitelné ve fyzice, chemii, biologii, medicíně nebo rentgenové optice.