Romane, jako velmi úspěšný závodník na motokárách budeš v následující sezoně jezdit ve formuli 4, už sis vůz vyzkoušel?
Ano, byl jsem na testech v Barceloně a v Itálii. Zatím všechno v pohodě. Motokáry jsou rychlejší, sedíte u země a vše vnímáte intenzivněji. Ve formuli se zase musíte více soustředit, kde brzdit, kdy přidáte plyn, jak zatáčet, abyste autem neškubal a podobně. Ale stopa je v podstatě stejná jako v motokárách.
Jak ses vlastně k závodění jako takovému dostal?
Jsme tři bratři a jednou jsem se dohodli, že si vyzkoušíme, jaké je to jezdit v motokárách. Bylo to jen tak ze srandy. Byl tam ale pán, který nám řekl, že jsme dobří a měli bychom vyrazit na závody. Pořídili jsme si tedy motokáry kombinézy a helmy a šli jsme do toho. Mladšího bráchu to přestalo bavit jako prvního, starší začal létat letadlem. Zůstal jsem tedy jen já. Napřed jsem jezdil po Česku, v roce 2015 jsem začal závodit i v zahraničí. A docela dost jsem vyhrával.
Na závody do zahraničí tě zvali, nebo jak to funguje?
Nene, hlásíte se sami. Ale samozřejmě musíte mít trošku soudnosti. Když dostáváte tři vteřiny na kolo, asi zkusíte něco jiného. To se mi ale naštěstí nedělo.
- narodil se ve Valašském Meziříčí
- 25. února mu bude patnáct let
- závodil na motokárách v kategoriích Baby 60 i Mini 60, momentálně testuje F4
- výška 178 centimetrů
- váha 62 kilogramů
Jak se dá tohle skloubit se školou? Tím spíš, že s formulí přichází ještě větší "zápřah"...
Na nic jiného nemám čas. Přijedu domů ze závodů, jdu do školy. Na základní škole Zašová mi pan ředitel a učitelé vycházejí maximálně vstříc. Moc jim za to děkuji, nemají to se mnou snadné. Zameškaných hodin je hodně, snažím se vždy, když jsem v Česku, vše doučit a doplnit.
Počkej, máš vůbec čas na něco jiného, co třeba kamarádi?
Upřímně, fakt nemám. Posilovna, kolo, běhání, závody nebo testování. Teď jsem byl na kamarádových patnáctinách, na oslavu jsem přišel ve čtyři, odcházel v deset. Věděl jsem, že druhý den jdu ráno cvičit. Hrát tam na počítači nebo se cpát nějakými sladkostmi, to není pro mě. Raději jsem šel spát, abych byl fit. Když mám volno, zahraju si třeba na PlayStationu, ale je to hodně omezené.
Předpokládám, že na PlayStationu jsou to zase závody?
Většinou ano. Dá se tam i trénovat. Když máte volant a basic sedačku, tak můžete trať nakoukat. Jasně, nedá vám to informace, kde brzdit a tak, ale víte, kam okruh vede. Když trať vůbec neznáte, je to dobrý pomocník.
Nakousl jsi jídlo, musíš už se nějak striktně hlídat?
Určitá pravidla dodržuji. Ano, někdy si dám sladkost, ale není to tak, že bych se ládoval u televize brambůrky. Prostě si hlídám, abych tělu dával kvalitní stravu, aby mělo dost bílkovin a vše, co potřebuje.
Jakékoli automobilové závody nejsou na první dobrou úplně bezpečné. Co na to rodiče?
Taťka to asi zvládá celkem dobře, vypadá v klidu. Ale mamka na závody skoro nejezdí, protože se o mě bojí stejně jako babička. Ale to je asi normální. Takže jezdíme jen s tátou a trenérem.
Dokážeš si představit, že bys dělal něco jiného, než závodil?
Možná to bude pro někoho překvapení, ale ano. Třeba něco vytvářet, baví mě rýsovat. V ideálním případě bych dělal šéfa, jo, to by mě bavilo.
Jak už jsme zmínili, čeká tě teď první sezona ve F4. Koukal už jsi na závody, jezdce...?
Zrovna teď mám na Youtube rozkliknutý závod. Šampionát jsem sledoval i dříve, i když ne tak intenzivně. Snažím se pobrat co nejvíce z tratí, zapsat si do paměti věci, které se mi v budoucnu budou hodit.
Máš nějaké cíle, které do nové sezony dáváš?
V první řadě se chci rozkoukat. Na druhou stranu, na to se nikdo neptá, nedá se do televize říct „sorry, rozkoukával jsem se, nešlo to“. Od prvního závodu se budu soustředit na to, abych byl co nejlepší. Uvidím, co bude dál. Ale každý závod bych se chtěl umisťovat na stupních vítězů v kategorii nováčků. A ke konci sezony už chci být na pódiu v klasickém pořadí.
Všechno, co děláš, má jediný směr, kterým je formule 1?
Je to tak, ale nechci nic zakřiknout. Kdyby to třeba nebyla F1, u závodění bych chtěl zůstat. Ať už GT, nebo vytrvalostní závody jako Le Mans a podobně. Ale ano, formule 1 je cíl. I když ta cesta bude hodně dlouhá a složitá.
Máš ale určitě výhodu, motokárami prošli i borci jako Hamilton a další. Dá se dnes bez téhle průpravy uspět?
Velmi těžko. Můžete být sice rychlý, ale motokáry vám dají hrozně moc. Každé kolo se tam předjíždí, máte kontakt s ostatními, to jinde není. Naučí vás to chování v krizových situacích, které se vám určitě hodí v dalších kategoriích.
Jak kluk ve čtrnácti letech pobírá v hlavě, že je dobrý, že vyhrává, je něčím výjimečný...?
Myslím, že v hlavně mám vše srovnané. Jasně, když vyhrávám, jsem rád. Ale další den už normálně jedu daný režim. Vše znova, soustředím se na další závody, další cíle. Úspěch si užívám, ale ne tak, že bych třeba slavil a pak nebyl schopen dělat nic jiného. To bych asi moc daleko nedotáhl...
